Zaměstnanci

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Je možné, aby zaměstnanec na DPP v naší s. r. o. nám zároveň za jinou činnost fakturoval poskytnuté služby?

Se starobním důchodcem jsem uzavřeli pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc s určenou pracovní dobou max. 6 hodin/den, na ČSSZ jsem ho přihlásili jako „malý rozsah“. Může zaměstnanec uplatnit slevu 6,5 % na pojistném jako důchodce podle § 7d a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % na pojistném podle § 7a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Pokud bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, budou se moci obě slevy uplatnit?

Firma chce dát svým zaměstnancům vánoční dárky v podobě balíčků pochutin (víno, sýry, atd.). Tento balíček bude mít určitě hodnotu nad 500 Kč bez DPH. Z pohledu firmy půjdou tyto dary nedaňově bez možnosti uplatnit DPH. Je možné tento dárek považovat za příjem osvobozený od daně, pokud je budeme zaměstnancům rozdávat v následující situaci: přerušení výroby na cca 30–60 minut, přičemž by proběhl proslov vedení s popřáním krásných svátků. Dá se tato situace považovat za společenskou akci s případným kulturním či sportovním prvkem, aby se mohlo jednat o příjem osvobozený od daně dle § 6 odst. 9 písm. g) ZPD?

Jak je to se stanovením doby výkonu práce při pracovní cestě, konkrétně v případě účasti na školení, které přesahuje stanovenou pracovní dobu? Příklad: Běžná pracovní směna zaměstnance je od 7:00 do 15:30. Zaměstnanec je vyslán na školení, které trvá do 16:00, a z pracovní cesty se vrací ve 20:00. Jaká část této cesty a školení se započítává do fondu pracovní doby? Má na započítání vliv, zda zaměstnanec řídí služební vozidlo, nebo je pouze účastníkem dopravy? O který zákon nebo paragraf zákoníku práce se tato úprava opírá a kde je možné najít oficiální výklad? 

Zaměstnanec je na DPP a má sjednáno životní pojištění měsíčně 4 050 Kč jako benefit k DPP. Od září 2025 má zaměstnanec nulový příjem. Další příjem bude mít až za listopad 2025. Může za něj stále firma platit měsíčně životní pojištění a mít ho jako daňový náklad? Musí mít zaměstnanec v daném měsíci nějaký příjem? Zaměstnanec má životní pojištění sjednáno historicky už 15 let. Dříve byl u nás zaměstnán na HPP, ale od roku 2025 je jen na DPP. V roce 2026 zaměstnanec dosáhne 60 let. Předpoklad je, že DPP bude trvat do konce roku 2026.

Účelem tohoto příspěvku je vyjasnění daňového režimu nárokového plnění ve formě sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance (dále jen „zaměstnance“) jeho pozůstalým, a to i v návaznosti na zrušení...

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem.

Základní povinností zaměstnavatele je odvést pojistné za sebe a za zaměstnance správné zdravotní pojišťovně. Proč je nutná komunikace zaměstnavatele se zaměstnancem ve věci jeho příslušnosti ke zdravotní pojišťovně? Z jakého důvodu je důležité, aby zaměstnavatel vystavil zaměstnanci písemné potvrzení o tom, že mu oznámil změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání? Musí zaměstnavatel vyměřené penále předem uhradit, když se obrací na zdravotní pojišťovnu se žádostí o jeho prominutí?

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

Společně s tzv. flexinovelou zákoníku práce došlo i ke změně několika dalších zákonů, které se změnou v oblasti pracovněprávní souvisí. Změny se dotýkají i poskytování pracovnělékařských služeb, které jsou s ohledem na povinnost zaměstnavatelů i ve veřejné správě podstatné. Každý zaměstnavatel, ty ve veřejné správě nevyjímaje, má povinnost soustavně vytvářet vhodné podmínky pro výkon práce a zajišťovat bezpečnost a zdraví při práci. K prověření zdravotního stavu zaměstnanců využívá pracovnělékařské služby. Tento článek se podrobně zaměřuje na aktuální právní úpravy pracovnělékařských prohlídek, povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k prevenci a ochraně zdraví při práci a změny týkající se vstupních lékařských prohlídek.

V praxi dochází k tomu, že ještě po skončení zaměstnání je bývalému zaměstnanci zúčtován nějaký příjem (odměna). Jaké podmínky platí v těchto situacích pro zaměstnavatele z hlediska placení pojistného a posuzování osoby jako zaměstnance? Může být na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele uveden nulový počet zaměstnanců? A odvede se pojistné z každého příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci, tj. po skončení zaměstnání?

Jsme akciová společnost 100% vlastněná městem. Nemáme zřízen sociální fond. Zaměstnancům dle vnitřní směrnice poskytujeme stravenky, příspěvek na sport, příspěvek na penzijní a životní pojištění a jednou ročně poukázky do lékárny. Nyní chceme přispívat také členům dozorčí rady a představenstva, ve formě nabití karty na sport. Členové dozorčí rady a představenstva mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a mají stanovenou měsíční odměnu. Musíme zřídit sociální fond? Nebo jakým způsobem jim můžeme poskytnout příspěvek na sport? A podléhá tento benefit pro členy dani z příjmu. Naše společnost je ale dlouhodobě ve ztrátě. 

Zaměstnanec má sjednané příspěvky na DIP, celkové příspěvky, které byly osvobozené jsou 75 tis. Kč (splněna podmínka osvobození do 50 tis. Kč ročně u zaměstnavatele). Zaměstnanec v rámci DIP nakoupil na Patrii akciové ETF. Nyní je hodnota ETF v DIPU necelých 100 tis. Kč. Pokud zaměstnanec vybere předčasně DIP, tak zdaní ve svém přiznání příspěvky zaměstnavatele v hodnotě 75 tis. Kč podle paragrafu 6 bez sociálního a zdravotního obdobně jako předčasné ukončení životního pojištění; nebo to zdaní instituce přímo srážkovou daní za zaměstnance? Pokud by při vyplacení DIPU byla tržní hodnota ETF již 110 tis. Kč, bude to muset zdanit 35 tis. (110t-75t) i podle paragrafu 10 jako prodej cenných papírů, protože se nevejde do limitu 100 tis. Kč a 3 roky? Pokud by celková hodnota CP v DIPU byla do 100 tis. Kč, nebo si zaměstnanec počkal déle než 3 roky od posledního nákupu, tak by toto "zrušení" DIPU vyšlo pouze na dodanění dle paragrafu 6? Prosím o vysvětlení jak funguje zdanění DIPU podle paragrafu 10 v porovnání s klasickým prodejem cenných papírů.

Zaměstnankyně k nám nastoupila dne 16. 6. 2025. Do 15. 6. 2025 byla zaměstnaná u jiného zaměstnavatele. Předpokládám, že první zaměstnavatel uplatní slevu na poplatníka, tudíž bych se ráda zeptala, jak máme zdanit mzdu my. Je to tak, že v případě, že u nás mzda dosáhne více jak 4 500 Kč, zdaníme normálně 15 % zálohovou daní? Ještě, prosím, dotaz ohledně zdravotního pojištění - budeme dopočítávat do minima za těch 15 dnů, že? 

Může s.r.o. platit jako benefit svým zaměstnancům z důvodu psychicky náročného zaměstnání psychoterapii (psychologické konzultace)? Náklady na tento benefit by byly nedaňové a pro zaměstnance osvobozeny?

Naše firma vlastní několik firemních aut, žádné není přiděleno konkrétnímu zaměstnaci, a pokud potřebuje zaměstnanec použít auto soukromě, počítáme mu 6 Kč na kilometr, je tento postup možný? Nebo je nutné mu každý den půjčení počítat půjčovné a spotřebu pohonných hmot?

Jednatel chce provozovat motokárový sport a zapojit do toho i své nezletilé dítě, mladší 14 let, a na závodech motokár provádět propagaci své firmy s. r. o., která provozuje motokárový okruh, kde si může na vypůjčených motokárách zajezdit široká veřejnost. Je třeba založit zájmové sdružení v motokárovém sportu, které bude fakturovat firmě s. r. o. poskytování reklamních služeb, nebo je možné nezletilé dítě do 14 let zaměstnat ve společnosti s. r. o. (plátce DPH) s tím, že bude zajištovat reklamu společnosti s. r. o. při účasti na závodech a že mu firma místo odměny v penězích za tuto reklamní činnost bude hradit vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování? Pokud ano, lze si uplatňovat nárok na odpočet z přijatých faktur za vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování, nebo v tomto případě nárok na odpočet DPH nelze uplatnit?

Příspěvek se zabývá vybranými pracovněprávními záležitostmi v příspěvkové organizaci. Personální strukturu stanoví její statutární orgán – vedoucí (ředitel). K obsazování této funkce však dochází na základě tzv. vnějšího jmenování. To znamená, že tento vedoucí zaměstnanec je do funkce jmenován jinou osobou než zaměstnavatelem. V tomto případě je jím zřizovatel, kterým může být stát nebo územní samosprávní celky. V případě územních samosprávných celků je jím jeho orgán, konkrétně rada, která plní úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, a to ve vyhrazené pravomoci. Ředitel organizace tedy vystupuje jako nadřízený všem zaměstnancům příspěvkové organizace, stanoví organizační strukturu organizace, uzavírá pracovní smlouvy s uchazeči o zaměstnání a jmenuje do funkce vedoucí organizačních útvarů. Příspěvek se dále zabývá institutem tzv. pověřeného zaměstnance, tedy osoby, která vedle ředitele může za organizaci vystupovat navenek, a zabývá se taktéž problematikou odměňování zaměstnanců, konkrétně formám odměňování.

Rok 2025 přinesl velkou tzv. flexinovelu zákoníku práce . Hlavním cílem změn je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce. Novela zpružňuje pravidla vztahující se k zaměstnávání osob pečujících o malé děti. Novela byla dlouho projednávána, nakonec se došlo k obecně přijatelnému znění.