Zaměstnanci

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří ve výši 1 700 Kč/měsíčně. Jak má v praxi probíhat kontrola smluv, zda jsou splněny podmínky pro daňovou podporu (daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele) a osvobození na straně zaměstnance od daně z příjmů, SP a ZP? Zaměstnanec předložil smlouvu o dlouhodobém investičním produktu (DIP), kde je uvedeno: „Klient bere na vědomí, že výplata peněžních prostředků bude možná pouze ve prospěch klienta a to pouze po 120 kalendářních měsících od vzniku DIP, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém klient dosáhne 60 let věku, případně splní jiné podmínky podle § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Jsou za těchto podmínek splněny požadavky pro daňovou podporu? Další zaměstnanec předložil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS). Z § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů chápeme, že pokud má zaměstnanec důchodový věk například 66 let, může být výplata prostředků možná již po splnění podmínky 120 měsíců spoření a dosažení 61 let věku . Musí být tato skutečnost ve smlouvě výslovně uvedena? U dalšího zaměstnance ze smlouvy o penzijním připojištění jsou uvedeny základní údaje o zaměstnanci a není uvedeno, kdy bude probíhat vyplacení peněžních prostředků.

Jaké podklady je potřeba požadovat od zaměstnanců, jimž bude zaměstnavatel přispívat na DIP/životní nebo penzijní spoření/pojištění/připojištění? My vždy požadujeme smlouvu, ale poslední dobou se setkáváme s tím, že ve smlouvách nejsou výslovně uvedeny podmínky dle § 15b zákona o daních z příjmů, tedy sjednáno min. na 120 měsíců a nejdřív v 60 letech výplata. Je tedy dostačující smlouva bez uvedení těchto údajů k poskytnutí daňově účinného nákladu zaměstnavatele, který bude do limitu 50 000 Kč osvobozen u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP? Nebo stačí, když je ve smlouvě uvedeno, že splňuje podmínky § 15b ZDP?

V lednu poskytneme zaměstnancům benefit ve výši 20 000 Kč v podobě dobití kreditu na volnočasové aktivity. Ve vnitřní směrnici máme uvedeno, že na benefit má nárok zaměstnanec po odpracování jednoho roku ve společnosti, tzn. že výše benefitu 20 000 Kč se krátí v poměru počtu měsíců v kalendářním roce. Jak řešit případ, když zaměstnanec ukončí pracovní poměr? Dobitou kartu je možno zrušit, ale co v případě, že zaměstnanec přečerpal nárok připadající na dané měsíce dle směrnice? Je možné přečerpaný kredit srazit ve mzdě, podobně jako přečerpanou dovolenou? Nebo jak jinak postupovat v těchto případech?

Je hranice pro odvod sociálního pojištění v případě pracovníka, který dostává odměnu na základě výkonu funkce jednatele? Pokud by byla odměna nižší než 4 500 Kč měsíčně (v případě zdaňovacího období 2025) nepodléhala odvodu sociálního pojištění? 

Máme zaměstnance, kterému zaměstnavatel přispívá 4 000 Kč měsíčně na daňově podporovaný produkt na stáří od 5/2023 (penzijní připojištění či DPS). Předpokládáme, že do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025 na ř. 10 částka 48 000 Kč nepatří, protože se jedná o smlouvu uzavřenou před rokem 2024, viz pokyny. Kdyby došlo k ukončení smlouvy, zdaní příspěvky zaměstnavatele penzijní společnost 15% srážkovou daní? Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel přestane přispívat, má to nějaké daňové dopady?

Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele? 

V případě, že s. r. o. bude pořádat večírek pro své zaměstnance a bude hradit veškerou útratu, tj. ubytování, jídlo, alko a nealko nápoje a saunu, bude účtovat vše nedaňově bez nároku na odpočet a v případě zaměstnance bude vše osvobozený příjem? V případě, že by na večírku byli i obchodní partneři, byla by nějaká změna?

Jedna fyzická osoba figuruje v několika rolích: jako společník, statutární orgán (jednatel) a zároveň jako zaměstnanec na pracovní smlouvu. Prosíme o posouzení následujících situací: 1) Výběry finančních prostředků z firemního účtu a zálohy: Pokud si tento společník/jednatel vybere z firemního účtu finanční prostředky, považujeme za správné účtovat o pohledávce na účtu 355-Ostatní pohledávky za společníky (a vykazovat v Rozvaze na řádku Pohledávky za společníky). Prosíme o posouzení, zda tento postup je správný, nebo lze na tyto transakce pohlížet i jako na výběr zálohy zaměstnance s účtováním na účet 335-Pohledávky za zaměstnanci (a vykazováním v rozvaze na řádku Jiné pohledávky)? 2) Účtování mezd: Domníváme se, že pokud je zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo společníkem, musí se jeho mzda účtovat na jiných účtech než u klasických zaměstnanců, a to konkrétně na účet 522-Příjmy členů orgánů obchodní korporace ze závislé činnosti (nikoli na 521) a závazek na účet 366-Dluhy ke společníkům v obchodní korporaci ze závislé činnosti (nikoli na 331). 3) Služební cesty: Stejný názor zastáváme i u účtování cestovních náhrad, kdy si myslíme, že správným postupem je účtování záloh na účet 355 (nikoli 335 jako u zaměstnanců) a účtování doplatků na účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům (nikoli na účet 333). Je naše úvaha správná, nebo můžeme stejnou fyzickou osobu účtovat „střídavě“ jednou jako zaměstnance a jednou jako společníka podle toho, jakým způsobem nám dotyčný danou operaci popíše?

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Máme zaměstnankyni, která pobírá rodičovský příspěvek a nyní by začala pracovat 2 dny v týdnu (16 hodin/týden), musím nějak oznamovat tuto skutečnost zdravotní pojišťovně (mám ji nahlášenu pod kódem "M") a platí pro ni minimální vyměřovací základ, nebo nikoliv? 

Poskytujeme zaměstnancům nefinanční benefity v maximálně možné zákonné výši a platba na zájezd/rekreaci byla uhrazena z firemního účtu v listopadu 2025. Zaměstnanec měl na pobyt odjet v prosinci, ale ze zdravotních důvodů se to odložilo až na leden. Spadá tato zaplacená částka za ubytování v listopadu do benefitů 2025, i když zaměstnanec reálně odjel na tento pobyt až v lednu 2026 a donesl i doklad s lednovým datem?

Společnost s. r. o. zaměstnává vedle občanů ČR také cizince ze třetích zemí. Ti pro legální pobyt a výkon zaměstnání v ČR potřebují získávat a prodlužovat si víza, povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Jako benefit jim společnost poskytuje služby externího dodavatele migračních služeb, který jim s těmito úkony pomáhá. Externí dodavatel společnosti fakturuje zejména tyto položky: 1) Překlady osobních dokladů zaměstnanců a členů jejich rodin do češtiny (oddací list, rodný list atd.) 2) Notářské poplatky a kopírovací služby spojené s těmito dokumenty (opět i pro členy rodiny). 3) Správní poplatky a kolkové známky hrazené na cizinecké policii za zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. 4) Osobní asistence a tlumočení dodavatele při jednáních zaměstnanců na cizinecké policii nebo na Ministerstvu vnitra ČR. 5) Pomoc s vyplněním žádostí zaměstnanců a členů jejich rodiny pro potřeby správních řízení (včetně následujících hlášení změn adresy bydlení atd). 6) Poštovné spojené s zasláním dokumentů ze zahraničí do ČR. 7) Cestovné dodavatele (např. za cestu na pobočku Ministerstva vnitra ČR). Náš předběžný pohled: Domníváme se, že se z pohledu zaměstnance jedná o nepeněžitý příjem (přirovnatelný k úhradě soukromého nákladu), který by měl podléhat zdanění a odvodům na pojistném, včetně daně ze závislé činnosti. Zaměstnanec by si tyto úkony a výdaje jinak hradil sám ze své mzdy. Z pohledu společnosti by pak faktury od dodavatele za tyto služby byly daňově neuznatelným nákladem, neboť nesouvisejí s jejím podnikáním, ale jde o soukromé náklady fyzických osob zaměstnanců a jejich rodin. Vedení společnosti argumentuje, že tyto náklady souvisí s ekonomickou činností společnosti a měly by být tedy daňově uznatelné bez nutnosti zdaňovat je u zaměstnanců. Je z pohledu daně z příjmů společnosti úhrada těchto migračních služeb daňově uznatelným nákladem? Zdaňuje se tato úhrada na straně zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění včetně DPFO? 

Firma chce podpořit naši účetní a chce jí zaplatit zkoušky certifikace účetních. Budou poplatky za zkoušky daňově uznatelné a bude možné udělat odpočet DPH z přijatých faktur? Bude poplatek za studium daňově uznatelný náklad a bude možné provést odpočet DPH? Firma bude také v případě úspěšného složení zkoušek hradit poplatek za členství v komoře certifikaci účetních, zde se nebude jednat o daňově uznatelný náklad? Bude potřeba něco dodanit zaměstnanci?

Náš klient podniká jako obchodní partner korporátní společnosti. Na základě partnerské smlouvy prodává pomocí svých zaměstnanců produkty a služby této korporátní společnosti. Jeden jeho zaměstnanec porušil pracovní postupy této společnosti a na tomto základě náš klient obdržel finanční pokutu od svého partnera ve vyšších desítkách tisíc korun. Zaměstnanec, který porušil pracovní postup na jehož základě byla vystavena pokuta ukončil pracovní poměr s naším klientem. Před zánikem pracovního poměru s tímto zaměstnancem náš klient uzavřel písemnou dohodu na základě které chce tuto finanční škodu uhradit. Písemná dohoda byla stvrzena "jako uznání dluhu" vůči našemu klientovi, kde byl nastaven splátkový kalendář, kdy má dojít k úhradě ve 2 splátkách. První splátka v roce 2026 a druhá splátka v roce 2027. Moje otázka zní: Jak promítnout pohledávku za zaměstnancem v účetnictví? Bude se při úhradě jednat o zdanitelný příjem až v době uhrazení? Nebo máme zahrnout v účetnictví celou částku již v roce 2025, kdy došlo k písemnému stvrzení dluhu, a v době úhrady účtovat jako uhrazení pohledávky? Nebo se vůbec nebude jednat o zdanitelný příjem? Dále by mě zajímalo, zda finanční pokuta za nedodržení pracovního postupu bude pro našeho klienta daňovým nákladem z pohledu daně z příjmů, pokud již došlo ze strany našeho klienta k plné úhradě? Konkrétně dle § 24 odst. 2 písm. zi), zákona o dani z příjmů? Nebo se v tomto případě vůbec nebude jednat o smluvní sankci, tudíž se nebude vůbec jednat o daňově uznatelný náklad a bude vyloučené v daňovém přiznání na řádku 40?

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Je možné, aby zaměstnanec na DPP v naší s. r. o. nám zároveň za jinou činnost fakturoval poskytnuté služby?

Se starobním důchodcem jsem uzavřeli pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc s určenou pracovní dobou max. 6 hodin/den, na ČSSZ jsem ho přihlásili jako „malý rozsah“. Může zaměstnanec uplatnit slevu 6,5 % na pojistném jako důchodce podle § 7d a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % na pojistném podle § 7a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Pokud bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, budou se moci obě slevy uplatnit?

Jak je to se stanovením doby výkonu práce při pracovní cestě, konkrétně v případě účasti na školení, které přesahuje stanovenou pracovní dobu? Příklad: Běžná pracovní směna zaměstnance je od 7:00 do 15:30. Zaměstnanec je vyslán na školení, které trvá do 16:00, a z pracovní cesty se vrací ve 20:00. Jaká část této cesty a školení se započítává do fondu pracovní doby? Má na započítání vliv, zda zaměstnanec řídí služební vozidlo, nebo je pouze účastníkem dopravy? O který zákon nebo paragraf zákoníku práce se tato úprava opírá a kde je možné najít oficiální výklad? 

Firma chce dát svým zaměstnancům vánoční dárky v podobě balíčků pochutin (víno, sýry, atd.). Tento balíček bude mít určitě hodnotu nad 500 Kč bez DPH. Z pohledu firmy půjdou tyto dary nedaňově bez možnosti uplatnit DPH. Je možné tento dárek považovat za příjem osvobozený od daně, pokud je budeme zaměstnancům rozdávat v následující situaci: přerušení výroby na cca 30–60 minut, přičemž by proběhl proslov vedení s popřáním krásných svátků. Dá se tato situace považovat za společenskou akci s případným kulturním či sportovním prvkem, aby se mohlo jednat o příjem osvobozený od daně dle § 6 odst. 9 písm. g) ZPD?