Závislá činnost

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Při zdaňování příjmů ze závislé činnosti se uplatňují dva základní způsoby, a to zálohová daň z příjmů, kdy zaměstnavatel odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů, které se následně vyúčtují v rámci ročního zúčtování daně nebo v rámci daňového přiznání poplatníka, a srážková daň z příjmů, která se uplatňuje zejména u dohod o provedení práce a u tzv. zaměstnání malého rozsahu ve smyslu znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy zaměstnanec nemá u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani z příjmů. V těchto situacích není možné uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ani jiné daňové slevy a odpočty, a příjem zaměstnance je proto zdaněn přímo při výplatě srážkovou daní. Srážková daň je konečná – to znamená, že poplatník, u něhož byla uplatněna, tyto příjmy již nemusí (ale za určitých okolností může) uvádět do daňového přiznání.

S účinností od zdaňovacího období roku 2021 se uplatňují při zdanění příjmů fyzických osob dvě sazby daně, a to základní sazba daně 15 % a takzvaná progresivní daň 23 %, přičemž hranice pro zdanění mezi oběma sazbami je odvozena z průměrné mzdy, která pro každý rok vyplývá z příslušného nařízení vlády. Zatímco od roku 2021 do roku 2023 byla dle znění § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů stanovena hranice pro uplatnění sazby daně 15 % a 23 % výše základu daně ve výši 48násobku průměrném mzdy, od roku 2024 je sazba daně 23 % uplatňována pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

Jak zdanit ve mzdě 1% osobního užívání majitele firmy u půjčeného automobilu? Hodnotu neznáme, auto je používáno jak k firemním, tak osobním účelům, placeno pojištění půjčovně.

Náboženská společnost - Farnost ECM by chtěla dát dar svému zodpovědnému duchovnímu (statuární orgán farnosti). Duchovní není u farnosti zaměstnán, nemá uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, zaměstnává ho ústředí dané církve - tedy jiný subjekt. Lze takový příjem mezi farností a statutárním orgánem uskutečnit, aniž by byl z pohledu daní překvalifikován jako odměna podle § 6 ZDP?

Společnost má pouze zaměstnance na DPP, kterým je strhávána srážková daň. Společnost je registrována k dani z příjmů vybírané srážkou. Má společnost povinnost se registrovat i k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Společnost s r. o. plánuje zápůjčku firemního vozidla / dodávky zaměstnanci, uzavřou dohodu o pronájmu vozidla. V dohodě je bod: Zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli za přenechání motorového vozidla k užívání cenu ve výši XX Kč za jeden den užívání (dále také jako „cena“). Smluvní strany prohlašují, že výše ceny byla sjednána s ohledem na to, že se jedná o benefit poskytovaný ze strany společnosti svému zaměstnanci, a že jsou si vědomy skutečnosti, že výše ceny neodpovídá obvyklé ceně za nájem obdobného vozidla./ Zaměstnavatel přenechává motorové vozidlo zaměstnanci bezúplatně. Jaký je dopad takového pronájmu pro zaměstnavatele a zaměstnance, pokud bude cena nižší než cena obvyklá, případně pokud bude vozidlo pronajato bezúplatně a zaměstnanec uhradí pouze spotřebované pohonné hmoty?

Firma s r. o. má se svým jednatelem smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde účtujeme MD 522/D 366. Nyní firma uzavřela dohodu o provedení práce se svým společníkem (není jednatelem) na administrativní práce. Můžeme účtovat DPP společníka na MD 521/D 331 jako účtujeme všechny ostatní zaměstnance?

Pokud zaměstnanec ruší penzijní připojištění před splněním podmínek a zaměstnavatel mu roky přispíval, dodaňují se nějak tyto příspěvky u zaměstnavatele, nebo nikoliv? Zaměstnanec si nikdy nesnižoval základ daně o své příspěvky, jde mi pouze o příspěvky zaměstnavatele z pohledu zaměstnavatele. 

Pokud má zaměstnanec povinnost podávat daňové přiznání nebo podává dobrovolně, uvádí do přiznání za rok 2024 i pachtovné ve výši do 20 tis.Kč pokud jiné příjmy v § 7-10 nemá?

Do 14. 2. 2025 jsem byl OSVČ, hlavní činnost, zaplatil jsem povinné minimální zálohy na VZP a OSSZ. Od 15. 2. 2025 jsem se nechal zaměstnat na HPP, zaslal jsem změnový list na živnostenský úřad, kde jsem pozastavil svou činnost do roku 2065. Budu si muset v roce 2026 podávat daňové přiznání z příjmu FO za rok 2025, nebo mi bude moci provést zúčtování daně zaměstnavatel? Jak mi budou vráceny (nevráceny uhrazené zálohy za měsíc leden a únor 2025 na VZP a OSSZ)?

Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu. 

1. Zubař zaměstnává v ordinaci zdravotní sestru na HPP, která má dovolenou 14 dní v létě a 14 dní v zimě. Může si zubař zavolat na pomoc v době dovolené své zdravotní sestry jinou zdravotní sestru, která má uzavřen HPP v nemocnici, a vyplatit jí tuto pomoc jako příležitostný příjem? Nebo to nepřichází v úvahu a bude to posuzováno jako závislá činnost? Pokud by tato pomoc proběhla jednorázově 1× ročně po dobu 1 měsíce a nebylo by to 2× ročně po 14 dnech, bude odpověď stejná? Příjem by byl do 50 000 Kč. 2. Pokud fyzická osoba, důchodce, zpracuje pro jednu firmu DPPO, bude se to posuzovat jako příležitostný příjem do 50 000 Kč? 3. Pokud fyzická osoba, důchodce, provede jednorázový úklid pro s. r. o. do 50 000 Kč, bude se to posuzovat jako příležitostný příjem? 4. Spolek tělovýchovná jednota má trenéry dobrovolníky. Je možné jednorázový trénink za 1 měsíc považovat za jednorázový příjem do 50 000 Kč?

Společnost s.r.o. plátce DPH vlastní nemovitost, na které provádí rekonstrukci a následně bude nemovitost využívat pro bezplatné ubytování svých zaměstnanců. Společnost si z výdajů na rekonstrukci neuplatňuje odpočet DPH, jelikož je nemovitost určena k bydlení. Může si s.r.o. uplatnit odpočet DPH z výdajů za vybavení pokojů nábytkem, pračkou, ledničkou a dále z výdajů za elektřinu a vytápění plynem? Jsou tyto výdaje za nábytek, pračku ledničku a výdaje za elektřinu a vytápění daňově uznatelné?

Firma před 6 lety poskytla zaměstnanci bezúročnou půjčku 200 000 Kč. Nyní už 4 roky není zaměstnancem, dosud nesplatil 40 000 Kč, firma se rozhodla mu dluh prominout. Bude zaúčtováno na nedaňové náklady. U zaměstnance bude považováno jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů do limitu 50 000 Kč. Je to tak správně, případně je potřeba ještě něco dalšího zohledňovat? 

Fyzická osoba podnikající chce od nového roku vstoupit do paušálu. Je jednatelem společnosti s.r.o. (ne společníkem) a v živnostenském oprávnění má úplně jiné předměty činnosti než vykonává tato společnost - bude moci této společnosti fakturovat za služby které má v předmětu činnosti?

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?