Generální finanční ředitelství po projednání s Ministerstvem financí vydává pro právní jistotu poplatníků daně z neočekávaných zisků informaci ke lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků s cílem publikovat východiska pro uplatňování správní praxe a předejít tím případným sporům v oblasti posuzování běhu a délky této lhůty.
Novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“), provedenou zákonem č. 366/2022 Sb., byla zavedena právní úprava daně z neočekávaných zisků. V této souvislosti byla detekována výkladová nejistota ohledně určení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků, a to ve vazbě na lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Konkrétně vyvstala otázka, zda se lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků primárně odvozuje a vždy shoduje se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, nebo je posuzována samostatně, a to zejména ve vazbě na její případné prodloužení na základě žádosti o prodloužení lhůty dle § 36 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).
Pro posouzení je nezbytné vyjít ze systematiky zákona o daních z příjmů a z konstrukce procesního modelu, které byly při implementaci daně z neočekávaných zisků zvoleny. Obdobně, jako např. u daně vybírané srážkou, se jedná u daně z neočekávaných zisků o podkategorii daně z příjmů právnických osob, což vyplývá z jejího zařazení do části druhé zákona o daních z příjmů – Daň z příjmů právnických osob a též z textu ustanovení § 21 odst. 5 ZDP, kde je explicitně uvedeno, že daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob s vlastním rozpočtovým určením.
Uvedené potvrzuje i důvodová zpráva, podle které: „Zavádí se nová podkategorie daně z příjmů právnických osob, nazvaná daň z neočekávaných zisků. Poplatníkem této daně jsou jen někteří poplatníci daně z příjmů právnických osob, pro tuto daň se určuje zvláštní základ daně, který se počítá na základě obecného základu daně z příjmů právnických osob, a na tento zvláštní základ daně se aplikuje speciální sazba daně. Protože se stále jedná o daň z příjmů právnických osob, v ostatním se použijí ustanovení o dani z příjmů právnických osob (tedy např. právní úprava zdaňovacího období nebo podávání daňového přiznání).“
Zákonná úprava tedy předvídá, že daň z neočekávaných zisků je poplatníkem tvrzena samostatně a odděleně od daně z příjmů právnických osob a na samostatném formuláři daňového přiznání. Z uvedeného pak vyplývá, že tvrzená daň je dále stanovována samostatně a odděleně od daně z příjmů právnických osob. Probíhá tedy individuální nalézací řízení, které je z procesního hlediska zcela nezávislé na správě daně z příjmů právnických osob, i když věcná souvislost může existovat a může výsledek nalézacího řízení ovlivnit. Logickým základem pro tento proces je pak skutečnost, že i jednotlivé procesní instituty musí být aplikovány samostatně, lhůtu pro podávání daňového přiznání nevyjímaje. Lhůta pro podání daňového přiznání nebo samotné podání daňového přiznání je totiž dále určující pro navazující instituty v podobě lhůty pro stanovení, nebo žádost o prodloužení lhůty apod.
Odvozování lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků od lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob není právní úpravou explicitně upraveno a nelze jej a priori dovozovat z pouhé věcné provázanosti těchto daní.
GFŘ proto ve vazbě na výše uvedené uzavírá, že lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků se odvozuje od identických ustanovení jako lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, přitom tyto lhůty jsou na sobě nezávislé. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků bude správcem daně posuzována odděleně a individuálně v závislosti na nastalých okolnostech a skutečnostech, které délku lhůty mohou ovlivnit. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků se proto může se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob shodovat, ale může být též určena odlišně, typicky např. v důsledku individuálního rozhodnutí o prodloužení lhůty podle § 36 DŘ.
Pro úplnost uvádíme, že daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků je ve smyslu § 72 odst. 1 DŘ považováno za formulářové podání a pokud poplatník daně z neočekávaných zisků naplní zákonem definované podmínky (§ 72 odst. 6 DŘ), má povinnost podat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků elektronicky. Pro sestavení daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně lze využít aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu v rámci Portálu MOJE daně. Elektronické formuláře daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků a oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky jsou k dispozici v části „Daň z příjmů právnických osob“.
V dalších podrobnostech k právní úpravě daně z neočekávaných zisků odkazujeme na informace a dotazy a odpovědi zveřejněné na webu Finanční správy.
Zdroj: Finanční správa ČR, www.financnisprava.cz, 2024