Ministerstvo financí zveřejnilo ve Finančním zpravodaji č. 6/2026 pod čj. MF‑46017/2025/3901‑52 termíny daňových povinností, včetně termínů týkajících se spotřebních daní. Termíny ve vazbě na lhůty pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 56, 56a a 57 zákona o spotřebních daních podle názoru Ing. Ivo Šulce nereagují na novelu zákona o spotřebních daních č. 462/2024 Sb.
Z vyjádření Ministerstva financí však vyplývá, že předmětné lhůty pro uplatnění nároku na vrácení daně podle § 56, 56a a 57 zákona o spotřebních daních považuje za správné a novela zákona je v těchto lhůtách již zohledněna.
Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně v části Daně z minerálních olejů pro § 56, 56a a 57
Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl.
Pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, pak je nutné nárok uplatnit do konce následujícího kalendářního čtvrtletí.
Pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní pololetí (lze jen u rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat), pak je nutné nárok uplatnit do konce září předmětného kalendářního roku, resp. do konce měsíce března v následujícím kalendářním roce.
Pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok (lze jen u rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat), pak je nutné nárok uplatnit do konce měsíce března, v následujícím kalendářním roce.
Názor Ministerstva financí
Lhůty pro podání daňových přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně podle těchto ustanovení jsou uvedeny v § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Podle § 136 odst. 4 daňového řádu se daňové přiznání u zdaňovacích období kratších než 1 rok podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Toto se tedy vztahuje na kvartální zdaňovací období podle § 56, 56a a 57 zákona a pololetní zdaňovací období podle § 57 zákona. Pouze u ročního zdaňovacího období (§ 57 zákona) se daňové přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Právě výše uvedené lhůty jsou lhůtami, po jejichž uplynutí již může správce daně nárok na vrácení daně vyměřit a tyto jsou uvedeny ve finančním zpravodaji (vyjma ročního zdaňovacího období u tzv. zelené nafty – viz níže).
Lhůty, které jsou uvedeny v § 56, 56a a 57 zákona, tedy lhůty do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok vznikl, jsou lhůty speciální. Tyto lhůty stanoví, do kdy lze nárok na vrácení daně uplatnit, než zanikne.
V případě, že je daňové přiznání podáno po lhůtě pro podání daňového přiznání, avšak ještě v rámci lhůty, kdy nárok na vrácení daně nezanikl, považuje se za den doručení platebního výměru subjektu den, kdy daňové přiznání došlo správci daně (§ 140 odst. 2 daňového řádu).
V rámci výše uvedených nároků je jedinou výjimkou nárok na vrácení daně z tzv. zelené nafty s ročním zdaňovacím obdobím. V tomto případě lhůta, kdy nárok na vrácení daně zaniká (podle zákona), o jeden den předchází lhůtě pro podání daňového přiznání (podle daňového řádu). Proto je ve Finančním zpravodaji uvedena lhůta speciální tak, aby daňovému subjektu nárok na vrácení daně nezanikl, byť by podal daňové přiznání včas. Odstranění předmětného nesouladu lhůt bude předmětem nejbližší technické novely zákona.