Články vychází v časopise Účetnictví v praxi č. 6/2019 a předplatitelům verze DAUČ a EXPERT jsou k dispozici v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY.

Tip: Přístup do placené části portálu si můžete bezplatně vyzkoušet po dobu 10 dní. >>>

Cizí měny v podvojném účetnictví (Ing. Martin Děrgel)
V souladu s § 4 odst. 12 zákona o účetnictví, jsou účetní jednotky povinny vést české podvojné účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Pak je ale přirozeně nutno řešit otázku, jak na českou měnu převést majetek a závazky vyjádřené v měně cizí: třeba dluh vůči slovenskému dodavateli v eurech nebo tržbu od amerického zákazníka v dolarech. Návazně účetní jednotky čekají starosti při úhradách cizoměnových závazkových vztahů a při směně peněz v cizích měnách na českou měnu nebo naopak. Speciální komplikací některých cizoměnových položek je dále nutnost jejich aktualizovaného ocenění v české měně k datu účetní závěrky, kdy se musí znova přepočítat jednotně měnovým kursem vyhlášeným Českou národní bankou. Všem těmto aspektům cizích měn v účetnictví se věnuje následující praktický článek.

Legislativní novinky k 2. 6. 2019 (Ing. Jiří Dolejš)
Dne 15. 5. 2019 proběhlo jednání Koordinačního výboru pro daně s cílem odstranit nejistotu ohledně režimu DPH u stravenek, která vznikla v návaznosti na nedávnou novelu zákona o DPH. Dle finanční správy stravenky nepředstavují platební prostředek, nýbrž tzv. poukaz, který podléhá daňovému režimu dle § 15 zákona o DPH. Jestliže stravenka naplní definici jednoúčelového poukazu, měla by se DPH uplatnit při každém jejím převodu, tedy např. i při prodeji zaměstnancům, a sice z částky, kterou zaměstnanci reálně za stravenku platí. U stravenky, která naplní definici víceúčelového poukazu, by naopak prodej zaměstnancům odvodu DPH podléhat neměl. Dále upozorníme na novou oznamovací povinnost vůči správci daně týkající se vybraných plateb do zahraničí, která vstoupila v platnost dne 1. 4. 2019, avšak nebyla dle našeho názoru příliš komunikována veřejnosti.

Daňová úleva v případě získání úvěru v rámci stavebního spoření a hypotečního úvěru (Ing. Ivan Macháček)
Mezi nezdanitelné částky základu daně, které si může poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatnit jak v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, tak v rámci daňového přiznání, patří i odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů. V následujícím textu si uvedeme základní principy uplatnění tohoto odpočtu vymezené v § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů, a na řadě příkladů si uvedeme praktické uplatnění odpočtu úroků z těchto úvěrů.

Nespolehlivý plátce DPH (Mgr. Ing. Alena Dugová)
Institut nespolehlivého plátce daně z přidané hodnoty byl zaveden do DPH legislativy s účinností od 1. 1. 2013 jakožto jeden z nástrojů boje proti daňovým podvodům na DPH. Za existence této úpravy je několik tisíc plátců DPH prohlášeno za nespolehlivé. Tento registr by měl být hlídán ostatními plátci DPH, protože jinak se vystavují riziku ručení za neodvedenou DPH, což prakticky znamená úhradu DPH za jiný subjekt. Podrobnosti k tématu naleznete v našem příspěvku.

Zánik závazků I. – splnění (Mgr. Ing. Tereza Krupová, Ph.D.)
Závazkový smluvní vztah, který mezi věřitelem a dlužníkem započal, dříve či později skončí. Způsobů ukončení smlouvy (závazku z právního jednání) občanský zákoník řadí do několika skupin. Předmětem následujícího textu bude stručný přehled možností, jak lze podle platného práva ukončit trvání smlouvy.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty – dokončení (Ing. Petr Vondraš)
Od 1. 4. 2019 je účinná novela zákona o DPH č. 80/2019 Sb., připravovaná již k 1. 1. letošního roku. V minulém příspěvku jsme prošli první část novely, od drobných změn týkajících se daňových subjektů, přes podstatnou změnu v podobě poukazů, až po změny, které se týkají osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Ve druhé části probereme mimo jiné i významné změny, které se týkají úprav odpočtu daně a správy daně.

Krátkodobé pracovněprávní vztahy ve zdravotním pojištění (Ing. Antonín Daněk)
Občas se u zaměstnavatele objeví potřeba zajištění nepředpokládané (a dočasné) pracovní činnosti, třeba za dlouhodoběji nemocného zaměstnance, nebo nutnost zajistit určitý úkol, což není v silách či možnostech stávajících zaměstnanců. V takových případech zaměstnavatelé jednorázově využívají služeb určitých osob, řekněme formou „záskoku“ či krátkodobé výpomoci. A právě takové situace jsou předmětem tohoto článku.

Další aktuality