Důvodová zpráva k zákonu č. 669/2004 Sb., změna zákona o daních z příjmů

Stávající zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, řeší daňovou podporu rodin s dětmi tak, že umožňuje uplatnit nezdanitelnou část základu daně na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti (částka 25 560 Kč ročně) a na druhého z manželů, pokud vlastní příjem tohoto manžela nedosahuje zákonem stanovený limit, (možno snížit základ daně o částku 21 720 Kč). Zákon rovněž umožňuje rozdělit příjmy a výdaje podnikajícího manžela na druhého z manželů v případě spolupráce druhého z manželů, a to tak, že na každého z manželů připadne podíl ve výši až 50% společných příjmů a výdajů, čímž dojde ke zprůměrování základu daně obou manželů a k možnému využití snížení daňové progrese.

Nad rámec uvedených opatření se nyní navrhuje přijmout opatření, která dále rozšíří daňovou podporu rodin s dětmi tak, že do stávajícího zákona budou vloženy dva zcela nové instituty - Výpočet daně ze společného základu daně manželů a Daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Od roku 1993 jsou uplatňovány v základu daně z příjmů daňové odpisy, jejichž roční výše je odvozena ze stanovené doby odpisování. U movitých věcí do konce roku 1998 byla v prvních třech odpisových skupinách stanovena doba odpisování 4, 8 a 15 let. Od roku 1999 došlo ke zkrácení doby odpisování ve 2. a 3. odpisové skupině na 6 a 12 let, které se po náběhu neprojevilo výrazně negativně na inkasu daně z příjmů a přispělo k rychlejší obměně zejména strojního a přístrojového vybavení. Výhodu úprav pouze ve 2.a 3. odpisové skupině byla mj. skutečnost, že v těchto skupinách nejsou zatříděny movité věci, které lze běžně používat i pro soukromou potřebu a proto přínos se musel projevit výhradně v oblasti podnikání. Tento trend lze očekávat i po navrhovaném dalším zkrácení doby odpisování, neboť osobní automobily, které jsou běžně používány i pro soukromou potřebu, se navrhuje přeřadit do 2. odpisové skupiny, pro kterou je nově navrhována doba odpisování 4 roky a tím u osobních automobilů nedojde ke změně v době odpisování. Dobu odpisování 4 roky se navrhuje zachovat také u autobusů. Naopak dopravní letadla s hmotností nad 15 t se navrhuje přeřadit do 3. odpisové skupiny (10 let odpisování), neboť se běžně používají i 20 let.

Navržená právní úprava - společné zdanění manželů a daňové zvýhodnění na vyživované dítě (sleva na dani a daňový ) - je zpracována z komplexního pohledu na daňovou politiku, sleduje trend deklarovaný v Programovém prohlášení vlády České republiky a je součástí II. etapy reformy veřejných financí. Jedná se o určitou úlevu v oblasti přímého zdanění příjmů poplatníků fyzických osob vyživujících v domácnosti alespoň jedno dítě.

Úkol daňově zvýhodnit rodiny s dětmi, je obsažen v Programovém prohlášení vlády. V principu to znamená eliminaci negativního vlivu klouzavě progresivní stupnice daňové sazby v případech, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy (např. právě proto, že pečuje o domácnost s dětmi) nebo má příjmy výrazně nižší, tedy nezatížené vyššími sazbami daně, dále se jedná o nízkopříjmové rodiny s dětmi. Je to zásah do systému zdanění, a to i s určitými mezinárodními důsledky. Proto bylo do obou navržených opatření nutno vložit rovněž i úpravu umožňující daňovým nerezidentům využít možnost uplatnit výpočet daně ze společného základu daně i daňové zvýhodnění na vyživované dítě tak, aby nedocházelo k diskriminaci těchto poplatníků z hlediska daně z příjmů fyzických osob. Tyto instituty jsou konstruovány tak, aby na druhé straně nedocházelo ani k diskriminaci daňových rezidentů, kterým plynou příjmy ze zdrojů v zahraničí.

Výpočet daně ze společného základu daně manželů. Základním principem tohoto opatření je umožnit manželům, kteří v domácnosti vyživují alespoň jedno dítě, aby mohli stanovit základ daně z příjmů fyzických osob tak, že bude dán ve výši 50% celkového společného základu daně (součet dílčích základů daně podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů). Takto upravený základ daně uvedou do vlastního přiznání a k výpočtu daně pak postupují obecným způsobem. Toto opatření by mělo podpořit zejména ty rodiny s dětmi, kde jeden z rodičů nemá zdanitelný příjem, je na mateřské dovolené, nebo má malý příjem např. i z důvodu péče o dítě apod.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Toto zvýhodnění, které je tvořeno slevou na dani a daňovým bonusem, se navrhuje tak, aby poplatník vyživující v domácnosti alespoň jedno dítě mohl uplatnit slevu na dani za každé dítě ve výši 6 000 Kč ročně. Uvedené opatření je založeno na principu uplatnění slevy na dani až do záporné hodnoty. Je-li stanovená daň nižší než daňové zvýhodnění, je tento rozdíl daňovým bonusem a bude následně poplatníkovi vyplacen prostřednictvím správce daně (nový § 35c zákona) nebo plátce daně (nový § 35d zákona). Daňový může dosáhnout maximální výše 24 000 Kč. Tento krok přispěje k posílení sociálního státu a sociální soudržnosti formou daňového bonusu vyplaceného poplatníkům s nízkými příjmy, na základě kterých jim vzniká nulový nebo nízký základ daně a také k poklesu daně u poplatníků, jejichž příjem je sice vyšší, ale nepřesahuje úroveň, která by znamenala zdanění vyšší sazbou daně z příjmů fyzických osob než 15 %, respektive 20%. Navrhované daňové zvýhodnění totiž činí 6 000 Kč na dítě, což znamená 23,5 % z dosavadní nezdanitelné části základu daně.

Zavedení nového institutu "daňové zvýhodnění na vyživované dítě" si vyžádalo nejen poměrně rozsáhlou úpravu zákona o daních z příjmů, ale rovněž i úpravu zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. Proto je návrh novely doplněn o přímou novelu uvedených zákonů.

Současně se předkládá návrh novely zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se navrhuje umožnit bankovnímu sektoru tvorbu rezerv a opravných položek v rámci vztahů k obchodním partnerům z členských států EU.

V návaznosti na dohodu stran vládní o prorůstových daňových změnách v rámci II. etapy reformy veřejných financí je navrženo zkrácení doby odpisování v 1. až 3. odpisové skupině, tj. u movitého majetku. U první odpisové skupiny je navrženo zkrácení doby odpisování ze čtyř na tři roky, tj. o 25%, u druhé skupiny ze šesti let na čtyři roky, tj. o 33% a u třetí skupiny z 12 let na deset let, tj. o cca 17%.

K naplnění požadavku postupného zjednodušování právní úpravy, který je obsažen v Programovém prohlášení vlády, je současně navržena tzv. "reinvestičního odpočtu" při pořízení vybraného hmotného majetku u jeho prvního vlastníka. Oproti platné právní úpravě, která umožňuje uplatnit tento reinvestiční odpočet v roce pořízení hmotného majetku za předpokladu vykázání základu daně s tím, že jsou stanoveny podmínky pro zachování nároku tohoto reinvestičního odpočtu, které je nutno kontrolovat a v případě jejich nesplnění musí poplatník v roce zjištění provést zvýšení základu daně, je navrženo promítnutí stanoveného procenta odpočtu (10 až 20) do výše odpisů v prvním roce odpisování. Tento postup zajišťuje stejné ovlivnění základu daně jako při reinvestičním odpočtu, je však nesrovnatelně jednodušší, neboť není podmíněn vykázáním základu daně, a proto se promítne vždy v prvním roce odpisování. Rovněž není spojen s plněním řady podmínek, což nesporně zjednodušuje spravovatelnost úpravy. Navržená úprava současně odstraňuje neodůvodnitelné snížení základu daně nad úroveň vynaložených prostředků, což je typické při režimu reinvestičního odpočtu, kdy poplatník v základu daně až dosud uplatňuje celkově 110 až 120% skutečně vynaložených prostředků. Tato forma podpory má určité odůvodnění pouze v situaci, kdy inflace převyšuje 10%.

Návrh implementuje směrnici č. 2003/123/ES, kterou byla schválena novela směrnice č. 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, a to v části upravující výši majetkové účasti jako kriteria pro definici mateřské, resp. dceřiné společnosti a družstva. Od roku 2005 je navrženo snížení z 25 na 20%, od roku 2007 na 15% a od roku 2009 na 10%. Návrhem na doplnění stálých provozoven poplatníků se sídlem v zahraničí do aplikace režimu této směrnice se vylučuje možná diskriminace těchto poplatníků.

Navrhují se další úpravy zejména legislativně technického charakteru, vyvolané převážně výše uvedenými změnami, příp. i úpravami (právní jistota).

Uvedený návrh byl zpracován na základě Programového prohlášení vlády a jsou v něm obsaženy výsledky koaličních jednání - II. etapy reformy veřejných financí.

Návrh na doplnění a změny zákona o daních z příjmů je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a je plně slučitelná s právními akty Evropské unie.

a) Návrh společného zdanění manželů významně eliminuje dopad na daňové zatížení. Dopady na veřejné rozpočty se vzhledem k navrhované účinnosti (r. 2005) a nemožnosti uplatnit daňové zvýhodnění prostřednictvím srážky záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti projeví až v roce 2006. Na základě aktuálně dostupných statistických informací je obtížné přesněji odhadnout dopad na snížení příjmů veřejných rozpočtů. S ohledem na průměrně nižší příjmy u žen než u mužů a také na to, že mnohé ženy pečují o děti a nemají zdanitelný příjem, se dá předběžně stanovit dopad (snížení inkasa d