Důvodová zpráva k zákonu č. 360/2025 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Oblast trhu práce, aktivní politiky zaměstnanosti a podpory v nezaměstnanosti spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "MPSV") a spravuje ji Úřad práce České republiky (dále jen "ÚP"). Povinnosti hlásit údaje za zaměstnance je v této oblasti řízena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

V oblasti chráněného trhu práce se zaměstnavatelé, se kterými ÚP uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, zavazují ročně předkládat zprávu o své činnosti (vždy do 15. července následujícího kalendářního roku). Roční zpráva obsahuje informace o průměrných čtvrtletních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, informace o předmětu činnosti zaměstnavatele, informace o činnosti zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a informace o místě výkonu práce těchto zaměstnanců.

Další povinná hlášení spadají do oblasti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost do 15. února následujícího roku ohlásit ÚP plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.

V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou za účelem poskytování příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvku na společensky účelné pracovní místo hlášeny zaměstnavateli údaje formou vyúčtování mzdových nákladů. Toto hlášení obsahuje identifikaci zaměstnavatele a jeho mzdové náklady a je příjemcem příspěvku podáváno měsíčně.

Další informační povinnost vůči ÚP je plněna zaměstnavateli zaměstnávajícími zaměstnance ze zahraničí, jimiž jsou občané jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, rodinní příslušníci občana České republiky či cizinci, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání nebo cizinci, u nichž se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Zaměstnavatelé hlásí nástup těchto osob (až na výjimky) krajské pobočce ÚP nejpozději v den nástupu k výkonu práce.

Zaměstnavatel má rovněž povinnost hlásit České správě sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ"), pro potřeby ÚP, skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, a to do 8 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Hlášené údaje obsahují identifikaci zaměstnance, dobu trvání zaměstnání, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a jiné informace dle zákona o zaměstnanosti.

Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava v oblasti zaměstnanosti přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad.

Pokud se týká oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele spadající pod MPSV, pak ÚP představuje záruční instituci, která za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) hradí dlužné mzdy zaměstnancům za platebně neschopného zaměstnavatele. Tento zákon ÚP stanovuje povinnost písemně oznámit nejpozději do dne výplaty částek odpovídajících mzdovým nárokům příslušné správě sociálního zabezpečení výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a příslušné zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné ÚP odvedl.

Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava v oblasti zaměstnanosti přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad.

Mezi další agendy, které jsou MPSV zabezpečované, patří strukturální mzdová statistika. Dlouhodobě je zajišťována u zaměstnavatelů, kteří odměňují mzdou, formou výběrového statistického zjišťování, které probíhá v režimu státní statistické služby podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Charakteristiky tohoto šetření jsou upraveny tzv. Programem statistických zjišťování (na rok 2024 se jedná o vyhlášku Českého statistického úřadu č. 316/2023 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2024).

Platná právní úprava nemá dopad do oblasti rovnosti mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

V oblasti sociálního pojištění, které spadá pod MPSV a je primárně spravováno ČSSZ, je hlášení údajů zaměstnavatelem za jeho zaměstnance regulováno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") a zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Při zpracování dávek nemocenského pojištění jsou v současné době toky informací od zaměstnavatelů (povinně) elektronizované. Potřeba informací pro rozhodnutí o dávkách a stanovení jejich výše nastává vždy v návaznosti na sociální událost, se kterou je nárok na dávku spojen. Zaměstnavatel v okamžiku žádosti zaměstnance o dávku zasílá ČSSZ informaci o jeho výdělcích a vyloučených dnech za posledních 12 měsíců tak, aby bylo možné vypočítat příslušnou dávku nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel má rovněž povinnost hlásit ČSSZ, pro potřeby ÚP, skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, a to do 8 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Hlášené údaje obsahují identifikaci zaměstnance, dobu trvání zaměstnání, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a jiné informace dle zákona o zaměstnanosti.

V oblasti placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je aktuálně měsíčně (od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) zasílán Přehled o výši pojistného, kde zaměstnavatel uvádí úhrn vyměřovacích základů a pojistného za zaměstnance a za zaměstnavatele. Na Přehledu o výši pojistného zaměstnavatel případně uplatňuje slevu na pojistném zaměstnavatele (za tzv. zkrácené úvazky).

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení je každoročně vyhotovit každému svému zaměstnanci Evidenční list důchodového pojištění (dále jen "ELDP") a předložit ho k evidenci ČSSZ. ELDP je nástrojem předávání informací o zaměstnancích v důchodovém pojištění zasílaný zpravidla jednou ročně (vyhotovený nejpozději do 30. dubna a zaslaný nejpozději do 30. května) nebo v jiném termínu, pokud výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění zanikla v průběhu roku (do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku). ELDP obsahuje informace identifikující pojištěnce, údaje významné pro stanovení důchodových nároků za dané období, zejména informaci o výši dosaženého příjmu (vyměřovací základ), pojištěných a vyloučených dnech, a další informace o výdělečné činnosti. Zaměstnavatel je povinen vyhotovit vždy stejnopis ELDP a vydat jej zaměstnanci pro kontrolní účely. Nesouhlasí-li zaměstnanec se zápisem zaměstnavatele v ELDP a zaměstnavatel na základě jeho žádosti ELDP včetně jeho stejnopisu neopraví, může zaměstnanec požádat územní správu sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla v rámci speciálního typu správního řízení, které je však v praxi využíváno zcela sporadicky.

Zaměstnavatelé zaměstnanců, kteří pracují v hlubinném hornictví nebo kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, vystavují u těchto zaměstnanců kromě ELDP také potvrzení o počtu odpracovaných směn při výkonu těchto prací. V případě zaměstnanců v hlubinném hornictví se toto potvrzení vystavuje na žádost zaměstnance do 30 kalendářních dnů od obdržení této žádosti, přičemž zaměstnavatel je dále povinen vystavit občanu toto potvrzení a stejnopis potvrzení předložit ČSSZ, a to do 30 kalendářních dnů po skončení takového zaměstnání. V případě zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku zaměstnavatel předkládá toto potvrzení příslušnému orgánu sociálního zabezpečení spolu s ELDP a současně předává zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; dále potvrzení předkládá na individuální výzvu příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Zákonem č. 417/2024 Sb., který novelizoval mj. ZOPSZ, došlo k rozšíření o povinnost zaměstnavatele vydávat obdobné potvrzení ohledně zaměstnanců vykonávajících rizikové práce.

Popsané procesy a hlášení reprezentují nejvýznamnější informační prostředky komunikace mezi zaměstnavateli a ČSSZ, nejde ovšem o vyčerpávající přehled.

Stávající právní úprava v této oblasti klade stejné povinnosti zaměstnavatelům bez ohledu na pohlaví zaměstnávaných osob. Jako taková je zcela genderově neutrální a nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Sběr statistických údajů o kolektivních smlouvách je v současné době prováděn v rámci ISPV (Informace a statistika o průměrném výdělku) na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v § 27 písm. b) je vydávána vyhláška o programu statistických zjišťování na konkrétní rok. Stávající právní úprava nemá dopad do oblasti rovnosti mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

Dotčenou agendou spadající pod Ministerstvo financí (dále jen "MF") je správa a výběr daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Právní úprava tzv. přímých daní, které zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, je obsahem zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"). Přestože součástí zákona o daních z příjmů jsou i procesní ustanovení upravující správu daní z příjmů, subsidiárně se aplikuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), který představuje obecnou procesní normu pro správu daní v širším slova smyslu.

Hlavní informační povinnost ve vztahu k Finanční správě České republiky (dále jen "FS") - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané formou záloh má roční periodicitu, s termínem do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března. Informacemi obsaženými ve vyúčtování je zejména úhrn sražených záloh na daň po uplatněných slevách, které měl plátce daně povinnost srazit a, které plátce daně skutečně srazil. Dále jsou jeho obsahem informace o vyplacených měsíčních daňových bonusech a doplatcích daňových bonusů na vyživované děti. Vyúčtování rovněž obsahuje informace o provedených ročních zúčtováních záloh a daňového zvýhodnění, tj. vrácených přeplatcích na dani a vyplacených doplatcích na daňovém bonusu za předcházející zdaňovací období. Obsahem jsou rovněž počty zaměstnanců v jednotlivých kalendářních měsících. Jedná se ve všech atributech o souhrnné údaje za jednotlivé měsíce za plátce daně, bez rozlišení na jednotlivé poplatníky. Další informace pro účely výkonu svých agend získává FS z údajů poskytovaných ČSSZ z ELDP, a to zpravidla s kvartální četností.

Sběr statistických údajů a zpracování statistik se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice. Konkrétní zjišťování (sběry údajů, výběrová šetření) se provádějí podle vyhlášky o programu statistických zjišťování, která je každoročně vydávána. Program statistických zjišťování zahrnuje jak zjišťování prováděná Českým statistickým úřadem (dále jen "ČSÚ"), tak i statistická zjišťování resortů v rámci resortních pracovišť státní statistické služby zřízených na základě zákona o státní statistické službě (např. Informace a statistika o průměrném výdělku - ISPV v gesci MPSV). Zveřejnění Programu statistických zjišťování na příslušný rok je základní podmínkou vzniku zpravodajské povinnosti pro zpravodajské jednotky, které jsou k jejímu plnění vyzvány ČSÚ nebo příslušným ministerstvem.

Zavedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen "zákon o JMHZ") si vyžádá změnu zákona o zaměstnanosti a vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava se dotýká konkrétně těchto jejich oblastí:

Příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti jsou poskytovány na základě vyúčtování mzdových nákladů. Vyúčtování mzdových nákladů obsahuje identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele a dále obsahuje informace o vynaložených mzdových nákladech, které budou zasílány prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.

Ohlášení o plnění povinného podílu obsahuje informace o průměrných ročních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou OZP. Dále jsou obsaženy informace o objemu tzv. náhradního plnění. Budou-li zkombinována data ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení a evidence náhradního plnění, bude možné odstranit povinnost předkládat formulář ohlášení o plnění povinného podílu. Nadto zaměstnavatel nebude muset dopočítávat odvod do státního rozpočtu, protože ten bude možné na základě kombinací dat ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení a z evidence náhradního plnění automaticky předepsat ze strany ÚP.

Zaměstnavatel uznaný za zaměstnavatele na chráněném trhu práce má povinnost předkládat roční zprávu o své činnosti, a to vždy nejpozději ke dni 15. července. Roční zpráva obsahuje informace o průměrných čtvrtletních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou OZP, informace o předmětu činnosti zaměstnavatele - NACE, informace o činnosti zaměstnanců, kteří jsou OZP - CZ-ISCO a informace o místě výkonu práce. Tyto údaje budou rovněž součástí systému evidence jednotného měsíčního hlášení, a proto bude možné roční zprávu tímto nahradit.

Rovněž informační povinnost týkající se zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí bude zaměstnavatel plnit postupem podle zákona o JMHZ.

Zaměstnavatel, který oznamuje den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, je povinen též oznámit údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, které bude oznamovat postupem podle zákona o JMHZ..

Předkládaný návrh zákona v těch částech, které se týkají postavení fyzických osob, nezakládá žádnou diskriminaci ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), podle jehož úpravy jde o nerovné zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

V důsledku zavedení zákona o JMHZ bude nutné technicky upravit zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů tak, aby informační povinnost, kterou má na základě tohoto zákona ÚP vůči orgánům správy sociálního zabezpečení nebyla nadále plněna dosavadní formou, nýbrž je nutné stanovit její plnění prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

Navrhovaným zákonem o JMHZ dojde ke sloučení povinností hlášení údajů na straně zaměstnavatele do jediného hlášení v jednom centrálním termínu. Hlášení bude zasíláno jednomu subjektu, kterým bude MPSV, jež se současně stane jediným správcem ICT a databázových systémů resortu práce a sociálních věcí. Z databázových systémů MPSV budou prostřednictvím Informačního systému sdílené služby ("ISSS" dříve jako "eGSB") zprostředkována příslušná data jednotlivým orgánům veřejné moci, které mají zákonná zmocnění data získávat a tito další uživatelé údajů si budou pro ně připravené údaje potřebné pro výkon jejich agend automatizovaně přebírat.

Zavedení zákona o JMHZ si vyžádá změny ustanovení v ZNP, ve kterých je uložena povinnost zaměstnavatele přihlašovat/odhlašovat a oznamovat změny do/z registru zaměstnavatelů včetně informací o mzdových účtárnách. Zaměstnavatel bude nově oznamovat skutečnosti rozhodné pro zápis do registru zaměstnavatelů prostřednictvím evidence zaměstnavatelů podle zákona o JMHZ. V zákoně o JMHZ bude stanovena lhůta, ve které mají být povinnosti zaměstnavatele vůči registru zaměstnavatelů plněny. Povinnost zaměstnavatele se přihlásit/odhlásit do/z registru zaměstnavatelů, včetně hlášení změn a informací o mzdových účtárnách, je splněna přihlášením/odhlášením, včetně hlášení změn a informací o mzdových účtárnách, do evidence zaměstnavatelů podle zákona o JMHZ.

Zavedení zákona o JMHZ si vyžádá změny ustanovení v ZNP, ve kterých je uložena povinnost zaměstnavatele oznamovat den nástupu a skončení do/ze zaměstnání, včetně změn. Zaměstnavatel bude nově oznamovat skutečnosti rozhodné pro zápis do registru pojištěnců prostřednictvím evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ. V zákoně o JMHZ bude stanovena lhůta, ve které mají být povinnosti zaměstnavatele vůči registru pojištěnců plněny. Povinnost zaměstnavatele oznámit den nástupu a den skončení zaměstnance v zaměstnání do registru pojištěnců, včetně hlášení změn, je splněna oznámením o dni nástupu a skončení zaměstnance v zaměstnání, včetně hlášení změn, do evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ.

Zaměstnavatelům se stanovuje povinnost hlásit výši příjmů u osob, které zaměstnávají na základě dohody o provedení práce nebo osob vykonávajících zaměstnání malého rozsahu. Původně tato povinnost pro dohody o provedení práce byla uložena § 9a ZPSZ. Pro sjednocení úkolů zaměstnavatele se toto ustanovení přesunuje do ZNP a rozšiřuje se o zaměstnání malého rozsahu. Pro účely nemocenského pojištění je důležité sledovat i příjmy ze zaměstnání, kde nevznikla účast na pojištění. Údaje z nepojištěných zaměstnání mohou být využity pro výpočet nemocenské dávky.

Zavedení zákona o JMHZ si vyžádá změny ustanovení ZPSZ, ve kterých je založena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje o vyměřovacím základu a údaje pro uplatnění slevy na pojistném za zaměstnance. Přehled o pojistném, na kterém je sleva na pojistném za zaměstnance zaměstnavatelem uplatňována, resp. údaje z tohoto přehledu budou nově součástí hlášení JMHZ, které bude zaměstnavatel předkládat podle navrhovaného zákona o JMHZ. Předepsaný tiskopis Přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného již nebude existovat. Údaje z tohoto přehledu budou součástí hlášení JMHZ. Předložením hlášení JMHZ zaměstnavatel splní povinnost sdělit údaje z přehledu o pojistném vůči územní správě sociálního zabezpečení.

Předepsaný tiskopis "příloha k žádosti o dávku", který zaměstnavatel předkládá Územní správě sociálního zabezpečení "" při žádosti o dávku zaměstnance, zůstane zachován v modifikované formě. V tomto tiskopise již nebudou uváděny údaje, které zaměstnavatel oznámí prostřednictvím hlášení JMHZ.

Po zavedení systému hlášení JMHZ již nebude nutné, aby zaměstnavatelé pravidelně každoročně vyhotovovali za každého svého zaměstnance ELDP podle ZOPSZ, zasílali jej ČSSZ a stejnopis tohoto dokladu předávali zaměstnanci. Zachování této povinnosti pro zaměstnavatele by bylo neudržitelné.

Namísto toho budou zaměstnavatelé průběžně sdělovat veškeré údaje potřebné pro vyhotovení ELDP (účast na pojištění, doba pojištění, vyměřovací základ, vyloučená doba, tzv. odečítané doby) prostřednictvím hlášení JMHZ. ČSSZ bude schopna v přiměřené době po uplynutí kalendářního roku automatizovaně ELDP na základě těchto údajů, založit jej do své evidence a využít jej pro účely posouzení nároku na důchod a stanovení jeho výše.

Informování zaměstnance bude zajištěno prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Stejnopisy nebudou zaměstnavatelem vyhotovovány ani nebudou zaměstnavatelům zasílány z ČSSZ, aby je předali zaměstnancům.

Na žádost občana bude ČSSZ zasílat evidenční list současně s jeho zveřejněním prostřednictvím elektronické aplikace Portálu ČSSZ do datové schránky občana. Evidenční list lze zaslat také na adresu elektronické pošty, kterou občan ČSSZ pro tento účel sdělil na předepsaném tiskopise. Je-li žádost podle věty druhé podávána v listinné podobě, musí být podpis občana úředně ověřen nebo ověřen územní správou sociálního zabezpečení.

Obdobný postup bude aplikován také při vykazování počtu směn odpracovaných v hlubinném hornictví, rizikové práci a v zaměstnáních zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Také tyto údaje budou zaměstnavatelé hlásit ČSSZ prostřednictvím JMHZ a ta z nich bude roční potvrzení a zpřístupňovat je na svém ePortálu obdobně jako ELDP.

V praxi se předpokládá, že zaměstnanec se seznámí s obsahem ELDP nebo potvrzení co nejdříve po jejich zpřístupnění na ePortálu ČSSZ ve stanoveném termínu po zaslání JMHZ za poslední měsíc kalendářního roku (do 30. dubna následujícího kalendářního roku) nebo trvání zaměstnání (do 31. ledna následujícího kalendářního roku). Nebude-li zaměstnanec s obsahem ELDP souhlasit, obrátí se nejprve na zaměstnavatele, aby mu nesoulad vysvětlil nebo zaslané údaje prostřednictvím JMHZ opravil, na základě čehož ČSSZ vyhotoví opravný ELDP. V případě nesouhlasu s údaji v ELDP, které zaměstnavatel prostřednictvím JMHZ neopraví, se bude zaměstnanec moci obrátit kdykoli na ÚSSZ s žádostí o přešetření. Správa v takovém případě vyzve zaměstnavatele k vyjádření, popř. opravě. V případě nespolupráce mu bude moci udělit sankci. Zachování speciálního typu správního řízení [rozhodování ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v ELDP podle § 6 odst. 3 písm. a) bod 3 ZOPSZ] již nebude nadále zapotřebí.

Zmíněné postupy nebudou aplikovány u zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil ve smyslu § 9 ZOPSZ, tedy např. u policistů, hasičů, vojáků nebo příslušníků justiční stráže. Postavení zaměstnavatelů těchto příslušníků bude v rámci agendy JMHZ specifické, což mj. spočívá v tom, že budou hlásit prostřednictvím JMHZ zúžený okruh údajů. Vůči orgánům sociálního zabezpečení ministerstev vnitra a obrany, které jsou příslušné k provádění důchodového pojištění u těchto příslušníků, budou zaměstnavatelé příslušníků ozbrojených sil plnit povinnosti dosavadním způsobem, tedy vystavovat každoročně ELDP, resp. potvrzení o počtu odpracovaných směn v rizikových zaměstnáních a v zaměstnáních zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Pokud však tito zaměstnavatelé zaměstnávají také civilní zaměstnance (např. provozní či administrativní zaměstnance), budou ve vztahu k těmto zaměstnancům plnit ohlašovací povinnosti prostřednictvím JMHZ.

Navr