Důvodová zpráva k zákonu č. 368/2016 Sb., změna zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Důvodem předložení novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (obecně také „zákon proti praní peněz“), je zejména revize Doporučení FATF (Finanční akční výbor skupiny G7) z února 2012, která reaguje na neustálý vývoj v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a nově i financování šíření zbraní hromadného ničení. Evropská komise v návaznosti na nutnost harmonizace evropského právního rámce s mezinárodními standardy FATF představila v roce 2013 návrh nové směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a návrh nového nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. Projednávání návrhů v orgánech EU bylo poměrně složité, proto byly tyto předpisy publikovány v Úředním věstníku EU až 5. června 2015 jako směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015, o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále jen „IV. AML směrnice“), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006.

V návrhu novely a souvisejících zákonů je provedena převážně implementace nových předpisů EU a některých změn na základě revidovaných doporučení FATF, které navržené předpisy EU neřeší. Dále se zde zohledňují doporučení výboru Moneyval Rady Evropy (územní těleso FATF pro členské státy Rady Evropy) z jeho čtvrté hodnotící zprávy o uplatňování opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v České republice (2011). Vedle toho je přihlíženo k požadavkům vyplývajícím z praktického uplatňování zákona na základě konzultací se zástupci povinných osob i spolupracujících orgánů státní moci.

V souladu s požadavky doporučení FATF a IV. AML směrnice je navrhovanou novelou do systému boje proti praní peněz a financování terorismu výslovně zaváděn princip hodnocení rizik. Hodnocení rizik bude prováděno na všech úrovních, a to jak na úrovni EU, jak je uvedeno v článku 6 IV. AML směrnice, přes národní hodnocení rizik, (§ 30a zákona proti praní peněz), které bude koordinovat Finanční analytický úřad, až po hodnocení na úrovni jednotlivých „povinných osob“ (§ 21a zákona proti praní peněz).

V rámci národního hodnocení rizik by měla Česká republika identifikovat, vyhodnotit a porozumět rizikům praní peněz a financování terorismu, kterým čelí, a následně přijmout vhodná opatření ke snížení těchto rizik. Přístup založený na posouzení rizik umožňuje státům, aby v rámci limitů stanovených mezinárodními i vnitrostátními standardy přijaly flexibilní opatření, účinně využívaly zdroje a zaváděly preventivní opatření přiměřená povaze rizik, a tím docílily nejefektivnějšího nasměrování svých aktivit.

Princip hodnocení rizik je jedním z vyjádření přístupu vyžadujícího aktivní zapojení povinných osoba do prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu. Zákon stanoví subjektům, na které se vztahuje, základní mantinely, ve kterých se mohou pohybovat, ale v rámci těchto mantinelů se již povinné osoby musí samy aktivně rozhodovat, samy aplikovat jednotlivá zákonná ustanovení na konkrétní situace vyskytující se v rámci jejich činnosti. Podkladem pro toto rozhodování budou mimo jiné právě i výsledky hodnocení rizik, na jehož základě budou povinné osoby v konkrétních případech vůči svým klientům uplatňovat přísnější nebo naopak mírnější požadavky zejména při identifikaci a kontrole klienta.

Rovněž na základě požadavků mezinárodních standardů dochází k rozšíření působnosti zákona proti praní peněz, aby se nově vztahoval i na financování šíření zbraní hromadného ničení.

Pokud jde o oblast hazardních her, stávající zákon proti praní peněz mezi povinné osoby zahrnuje pouze kasina. Na základě požadavků směrnice, ale i dosavadních výsledků připravovaného národního hodnocení rizik, byl tento okruh rozšířen a navrhuje se, aby se vztahoval na téměř všechny provozovatele hazardních her, s výjimkou těch, u kterých je zanedbatelné riziko z hlediska zneužití pro praní peněz či financování terorismu.

Nově je upraveno ustanovení zabývající se povinností provádět kontrolu klienta, a to jednak z důvodů požadavků shora uvedených dokumentů, ale i na základě poznatků z praktického provádění stávajícího zákona, kdy současná úprava činila mnoha povinným osobám značné obtíže při výkladu a aplikaci této povinnosti.

Dílčí změny v souladu s uvedenou směrnicí EU dále řeší například snížení částky hotovostní platby, při níž musí každý podnikatel identifikovat svého klienta (z 15.000 na 10.000 euro), zohlednění zavedení institutu svěřenských fondů do našeho právního řádu, zahrnutí osob poskytujících služby spojené s virtuální měnou do okruhu povinnýc