Důvodová zpráva k zákonu č. 75/2023 Sb., změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny

Současný právní stav reflektuje čl. 13 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (dále jen Směrnice 2001/55/ES), který stanoví, že členské státy zajistí osobám požívajícím dočasné ochrany možnost přiměřeného ubytování, nebo v případě potřeby zajistí pokrytí prostředků k obstarání ubytování, a že osobám požívajícím dočasnou ochranu, které nemají dostatečné prostředky, poskytnou nezbytnou pomoc v podobě sociálních dávek a prostředků na živobytí. Pro naplnění požadavků Směrnice 2001/55/ES byla navržena nová forma pomoci, a to "humanitární dávka" zakotvená v zákoně č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " Ukrajina MPSV"). Tuto pomoc administruje Úřad práce ČR.

Vzhledem k dynamice ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na osoby hledající útočiště (dočasnou ochranu - dále jen "DO") v České republice je tato nová forma pomoci poskytovaná maximálně zjednodušeným způsobem.

Humanitární dávka (dále jen "HuD") je určená osobám, které opustily území Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu, které se nacházejí na území ČR a které na něm získaly pobyt od 24. února 2022. Výše HuD je od 1. až 6. poskytnuté dávky v částce 5 000 Kč a od 7. dávky pak kopíruje částku životního minima. Podmínkou nároku na HuD je faktický pobyt v ČR, neposkytnutí ubytování, stravy a základních hygienických potřeb zdarma a od 2. dávky se zkoumá také sociální, příjmová a majetková situace žadatele. V říjnu 2022 byla HuD vyplacena 142 tis. cizincům.

Podpora bydlení je v rámci veřejných politik zajišťována prostřednictvím nouzového ubytování (přístřeší) nebo prostřednictvím tzv. solidárních domácností, kdy tyto domácnosti mohou obdržet příspěvek pro solidární domácnost, který poskytuje Úřad práce ČR. Výše příspěvku se stanoví s ohledem na to, zda ubytovaná osoba sdílí domácnost s žadatelem o příspěvek, nebo zda je jí poskytnuto samostatné ubytování. S ohledem na typ ubytování (sdílené/samostatné) je rovněž stanoven maximální počet osob, které se zohledňují pro výši příspěvku. Při stanovení tohoto počtu se vychází z předpokladu, že při sdíleném ubytování je zpravidla poskytnut menší prostor (např. jeden nebo dva pokoje), zatímco u samostatného ubytování se jedná o samostatný byt (dům atd.). Proto byl tento počet stanoven odlišně pro jednotlivé typy ubytování a činí 3 osoby u sdíleného ubytování a 5 osob u samostatně poskytnutého ubytování. Doba, po kterou musí být pro nárok na příspěvek ubytování poskytováno, je stanovena na alespoň 16 dnů po sobě jdoucích v rámci kalendářního měsíce. Další podmínky pro poskytnutí příspěvku pro solidární domácnost jsou, že bydlení musí být poskytnuto bezplatně, pokud se poskytuje k bydlení celý byt, musí být před jeho poskytnutím prázdný (aby nebyli vystěhováváni kvůli cizincům s DO jiní nájemníci) a v rámci poskytnutého ubytování musí být zajištěny základní standardy kvality bydlení (např. musí být zabezpečen prostor pro osobní hygienu a záchod, pro přípravu stravy, pro odpočinek). Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí se příspěvek vyplácí cca 19 tis. příjemců (solidárním domácnostem), v rámci nichž bylo podpořeno necelých 50 tis. cizinců; z toho přibližně 2/3 v samostatném ubytování a 1/3 osob ve sdílené domácnosti s příjemcem příspěvku.

Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Zákon o Státním fondu podpory investic upravuje možnosti použití prostředků tohoto fondu pro řadu účelů týkajících se převážně bytové problematiky. V době přijetí tohoto zákona nebylo očekáváno, že nastane potřeba podpory v bytové oblasti z důvodu válečného konfliktu a přílivu osob vysídlených z Ukrajiny, proto není aktuálně možné použít peněžní prostředky fondu pro řešení aktuální situace zvýšené potřeby uspokojování bytových potřeb.

Pokud jde o dosavadní právní úpravu v oblasti zaměstnanosti týkající se oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zaměstnáním osoby s DO, za současných podmínek nemá Úřad práce ČR jako správní orgán rozhodující o nároku na výplatu tzv. HuD možnost si z evidencí vedených v rámci resortu práce a sociálních věcí spolehlivým způsobem ověřit, zda údaje o příjmových poměrech předkládané žadatelem odpovídají skutečnosti. Evidence Úřadu práce ČR vychází z informací, které zaměstnavatelé cizích státních příslušníků hlásí podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Mezi sdělovanými údaji však není obsažen údaj o formě základního pracovněprávního vztahu, v němž je zaměstnání vykonáváno, a ani zda se jedná o pojistný pracovněprávní vztah.

Podle údajů Úřadu práce ČR je v současné době zaměstnáno celkem 92 785 držitelů DO, a to bez rozdílu státní příslušnosti. Od začátku konfliktu jich bylo zaměstnáno již 142 140.

Dalším zdrojem údajů o zaměstnanosti osob s DO, které může Úřad práce ČR pro svou činnost využívat, jsou evidenční údaje České správy sociálního zabezpečení. Ty však obsahují pouze údaje o osobách, jejichž zaměstnání jim založilo účast na nemocenském pojištění, tj. bez výše uvedených pracovních poměrů a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Přehledy o vyměřovacích základech, které zaměstnavatel předkládá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, obsahují pouze úhrn vyměřovacích základů za všechny zaměstnance a není z nich tedy možné zjistit údaje o vyměřovacím základu za každého jednotlivého zaměstnance.

Právě s ohledem na tyto skutečnosti je navrhována úprava zákona o zaměstnanosti a na něj navazující úprava zákona o nemocenském pojištění, které řeší současné výše uvedené nedostatky.

Stávající zákon č. 65/2022 Sb. v sobě zahrnuje i úpravu systému zajištění ubytovacích kapacit pro osoby s DO, které nemají zajištěno ubytování (srov. § 6b a násl.). Právě díky tomu má Česká republika výraznou většinu osob, které potřebují asistenci státu, ubytovánu v důstojných podmínkách. Zmíněný systém je založen na tom, že kraje v součinnosti s obecními úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují potřebné ubytovací kapacity v režimu dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování, a související nezbytné služby, a to i s využitím prostor, které běžně neslouží k bydlení či ubytování, bez ohledu na nutnost dodržovat některé zákonné ubytovací standardy.

Platná právní úprava stanoví, že vláda nařízením konkretizuje rozsah souvisejících služeb poskytovaných spolu s ubytováním a rozsah ubytování na území, stejně jako stanoví rozsah úhrady peněžních nákladů pro kraje, kdy se výše náhrady odvíjí od kategorie ubytování a rozsahu služeb. Platná právní úprava dále řeší paušální náhradu nákladů na ubytování, a to v mezích 200 až 350 Kč s tím, že konkrétní výši stanoví vláda nařízením.

Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

Principem úpravy v Ukrajina MPSV je potřeba zachovat i nadále specifickou formu zabezpečení osob s DO, které setrvávají v ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Hlavním východiskem tohoto přístupu, který odráží politickou dohodu představitelů , je snaha snížit administrativní zatížení Úřadu práce ČR v kontextu:

a tím předejít situaci, kdy Úřad práce ČR nebude schopen administrovat (a vyplatit) nejen dávkové nároky cizinců s DO,²⁾ ale rovněž administrovat nároky českých občanů v oblasti dle jeho působnosti s ohledem na svou kapacitu a nápad agendy.

Navrhuje se proto, aby osoby s udělenou DO neměly přístup k národním systémům nepojistných sociálních dávek s výjimkou situací, kdy je třeba zajistit rovné postavení s českými občany na základě předpisů EU.

Navrhované úpravy zákona č. 66/2022 Sb. odráží politickou dohodu ministra práce a sociálních věcí a ministra vnitra se zohledněním postoje zmocněnkyně pro lidská práva s cílem balancovat vyšší adresnost dávkové podpory³⁾ a schopnost Úřadu práce ČR zajistit administrací dávkových nároků v reálném čase v dané situaci.

Částka pro zjištění nároku a výše HuD bude nově již od prvního měsíce navázána na výši životního minima (podle věku), která odpovídá částce nutné k zajištění základních životních potřeb jednotlivce nebo, jde-li o dítě do 18 let věku, dítěte ve věku 15 - 26 let dle zákona č. 110/2006 Sb., o životních a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. S cílem posílit integrační proces osob s DO bude částka pro zjištění nároku a výše HuD ve výši životního minima po dobu 150 dní od měsíce udělení DO. Po uplynutí této doby bude zkoumáno, zda má osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce (např. z důvodu věku, péče o malé dítě, invalidity, studia) a v případě, že tomu tak není, bude od následujícího měsíce po uplynutí uvedených 150 dní částka pro zjištění nároku a výše HuD ve výši existenčního minima. Tato úprava vychází z požadavku na větší participaci osob s DO na hrazení svých životních nákladů a integraci těchto osob. S cílem efektivněji zabezpečit potřeby osob s DO, které se nacházejí ve specifické situaci, bude náležet navýšení, tj. indexace částky pro zjištění nároku a výše HuD v podobě násobku základní částky. Jedná se o 1,5násobek pro osoby se zdravotním postižením (průkaz osvědčující zdravotní postižení - "Disability Card", invalidita, posouzení České správy sociálního zabezpečení - dále jen "ČSSZ") a 1,2násobek pro děti ve věku 6 - 10 jako podpora s úhradou mimoškolních aktivi