Institut posečkání daně představuje specifické beneficium pro daňové dlužníky v podobě možného odložení splatnosti jejich daňové povinnosti, event. jejich rozložení na splátky, kdy po dobu účinnosti takového rozhodnutí nelze předmětný daňový nedoplatek vymáhat daňovou exekucí. Jinak řečeno, povolení posečkání je obligatorním důvodem pro zastavení (event. nezahájení) daňové exekuce dle § 181 odst. 2 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “). Správce daně dle zákona může rozhodnout o posečkání s úhradou daňové povinnosti nejen na žádost daňového subjektu, ale i z moci úřední. 1)
Zamyšlení nad posečkáním s úhradou daně při zajištění daně a zamyšlení nad právní úpravou posečkání
JUDr.
Radim
Hanák,
Ph.D.
Zákonná úprava
Tento institut je upraven v § 156 DŘ, kde jsou obsaženy dvě varianty možné realizace, a to v podobě:
–
odložení splatnosti daně
án blok
, a dále její –
rozložení na splátky.2)
Pro aplikaci obou těchto variant přitom zákon vymezuje stejné skutkové podstaty v § 156 odst. 1 DŘ, které lze kategorizovat jako:
–
sociální (aplikovatelné na fyzické osoby - akutní životní nedostatek, hmotná nouze),
–
existenční pro podnikající subjekty (v případě, že by
exekuce
dlužné daně mohla mít za následek zánik takového subjektu), –
technické (v případě, že daň ani není možno vybrat), a
–
organizační (v případě existence přezkumu rozhodnutí o daňové povinnosti a důvodnosti očekávání, že daňová povinnost bude zrušena).3)
Předmětem tohoto článku však není detailní rozbor institutu posečkání daně jako takového, ale otázka přípustnosti posečkání s úhradou daně v případě daňové povinnosti vyplývající ze zajišťovacího příkazu vydaného správcem daně dle § 167 DŘ, což současná metodika finanční správy nepřipouští s odkazem na jediný rozsudek krajského soudu. Dle mého názoru je však takový přístup nejen popřením samotného institutu, ale i proti právnímu názoru vyjádřenému Nejvyšším správním soudem. Následuje pak zamyšlení nad vhodností
recentní
právní úpravy, která pro stejné podmínky (vymezené v § 156 odst. 1 DŘ) obsahuje dva poměrně rozdílné instituty, kterými je odložení splatnosti daňové povinnosti jako celku a její rozložení na splátky. Rozložení zajištěné daně na splátky
Přestože samotný text zákona nijak nevymezuje případy, kdy daňovou povinnost posečkat nelze, tyto případy jsou vymezeny v aktuálním metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství ze dne 16. 2. 2021, čj. 46126/20/7700-10123-500852, konkrétně v čl. III, kde jsou vypočteny případy, kdy je posečkání daně nepřípustné. Jedná se o daň ze závislé činnosti vybíranou srážkou, dále obecně daň vybíranou srážkou dle § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).4)
Dle metodického pokynu pak nelze posečkat odvod z elektřiny ze slunečního záření5) (tento je v textaci metodické úvahy uvozen tím, že toto vyplývá z povahy věci), přesto v případě této výluky možnosti uplatnění posečkání již metodický pokyn odkazuje na
relevantní
rozsudek, přesněji řečeno nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. Pl