Dočasná finanční výpomoc společníka jeho s. r. o.

Vydáno: 36 minut čtení

Důvodů, proč se společnosti s ručením omezeným („s. r. o.“) nedaří, může být řada, jak uvnitř, tak i vně firmy. Třeba špatný podnikatelský záměr, neschopné vedení, nesolventní nebo podvodní odběratelé, nekvalitní produkt, příliš schopná konkurence, neshody společníků, zpřísnění právní regulace, byrokratické komplikace atd. Pestrá je i paleta možných řešení potíží, ovšem jejich společným jmenovatelem bývá nedostatek peněz, které se zdráhá banka poskytnout, nebo je poskytuje za nevýhodných podmínek. Jindy zase firmy sice nemají naznačené potíže, ale chybí jim finance třeba na realizaci smělých projektů, na nový produkt, modernizaci, vstup na nové trhy. Nejde-li o značné částky, mohou vypomoci společníci firmy. A to asi nejčastěji, v pořadí klesající četnosti, formou bezúročné zápůjčky, úročené zápůjčky, peněžitého příplatku mimo základní kapitál a peněžitého vkladu do kapitálu. Jenže společník a jeho s. r. o. to nejsou dvě kapsy téhož kabátu, ale odlišné právní subjekty a věc má i svá daňová úskalí…

Dočasná finanční výpomoc společníka jeho s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
 
Bezúročná zápůjčka od společníka
Nejjednodušší, nejrychlejší a nejčastější způsob, jak dostat peníze od společníka dočasně do jeho s. r. o., je forma peněžité zápůjčky. Od roku 2014 totiž už smlouvu o půjčce v (novém) zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p. p. (dále jen „“), nenajdeme. Její místo zastoupila
smlouva o zápůjčce
, kterou staronově upravují § 2390-2394 OZ. Tato smlouva
nemusí být písemná
a vznikne,
přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc
tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. K čemuž dále zákon dodává, že
při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky
, z čehož logicky vyplývá, že zápůjčka tedy může být i bezúročná.
Smlouva o zápůjčce je tzv. reálným (naturálním) obchodem, pročež
nabývá účinnosti až skutečným předáním a převzetím zapůjčené jistiny
, nikoli již jejím přislíbením. Na což se občas zapomíná a lze se tak zejména u menších firem setkat s pohledávkou z titulu dosud neposkytnuté zápůjčky od společníka (věřitel) jeho s. r. o. (dlužník), kterou má tento společník snahu započíst na nejrůznější dluhy vůči této své obchodní společnosti (např. z nesplacené části peněžitého vkladu apod.). Proto je vhodné ještě jednou zdůraznit, že pohledávka věřitele ze zápůjčky vzniká až poskytnutím peněžních prostředků, ať už v hotovosti, nebo převodem na účet.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=17760.jpg
S ohledem na snahu společníka zápůjčkou podpořit finance své firmy bývá
nejčastěji zvolena forma bezúročné zápůjčky
. Úroky by totiž znamenaly jen další „jalový“ výdaj v době, kdy s. r. o. potřebuje na provoz nebo investice každou korunu. Navíc společník ví, že ani při bezúročné zápůjčce netratí. Pokud jeho pomoc pomůže a firma se rozjede, může si nepřímo vybrat odměnu v o to vyšších podílech na zisku, případně prodejem zhodnoceného podílu. Neuplatněný úrok ale zajímá daně, obecně jde totiž o
majetkové zvýhodnění dlužníka
Daňový přístup se v nedávné minulosti dvakrát měnil.
Do konce roku 2013
toto majetkové zvýhodnění dlužníka – spočívající v ušetřených výdajích za úroky – představovalo obecně jeho
majetkový prospěch, který byl předmětem daně darovací
.
Dani darovací ale nepodléhaly bezúročné půjčky právě od společníků
jejich obchodním společnostem (nejčastěji právě s. r. o.), jelikož, jak bylo předesláno, si takto nepřímo - úsporou nákladů za úroky - zhodnocovali majetkové podíly a jejich potenciálním protiplněním mohl být o to vyšší podíl na zisku.
V roce 2014
se daňové posouzení bezúročných zápůjček od společníků s. r. o. změnilo. Mohlo za to začlenění (inkorporace) předmětu zrušené daně darovací do rámce daní z příjmů. Přitom se ale do § 18 odst. 2 písm. f) bodu 1 ZDP dostalo vstřícné ustanovení o tom, že
předmětem daně
z příjmů právnických osob
nebyl majetkový prospěch vydlužitele (dlužníka) při bezúročné zápůjčce, a to zcela bez jakéhokoli omezení
.
Takto široce pojatá nezdanitelná výjimka se finanční správě nelíbila, proto došlo, diplomaticky řečeno, k úpravě daňového režimu, čemuž je třeba v našich končinách správně rozumět tak, že pro poplatníky (zde s. r. o.) se situace zhoršila.
Od roku 2015
se tento majetkový prospěch stal předmětem daně z příjmů, většinou ale naštěstí ani nadále nebude zdaněn díky
osvobození od daně
. Nově je ovšem toto nezdanění podmíněno tím, že
roční úhrn majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky od téže osoby nepřesáhne 100 000 Kč
, a to včetně bezúplatného „fiktivního“ příjmu z titulu
výpůjčky a výprosy