Zdravotní pojištění po 1. 1. 2022

Vydáno: 24 minut čtení

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 , o veřejném zdravotním pojištění, a zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tyto zákony řeší jednak účast pojištěnce v českém systému veřejného zdravotního pojištění, jednak stanoví způsob placení pojistného tak, aby byl dlouhodobě zajištěn dostatek zdrojů na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb smluvními poskytovateli zdravotní péče.

Zdravotní pojištění po 1. 1. 2022
Ing.
Antonín
Daněk
K 1. lednu kalendářního roku přináší legislativní proces se „železnou" pravidelností změny i do oblasti zdravotního pojištění. Tyto změny mají přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou ve zdravotním pojištění (mimo státu):
a)
hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance),
b)
samoplátci, mezi které řadíme:
-
osoby samostatně výdělečně činné,
-
osoby bez zdanitelných příjmů.
S účinností od 1. 1. 2022 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. V návaznosti na právní úpravu zdravotního pojištění, platnou po datu 1. 1. 2022, naleznete v následujícím textu odpovědi například na tyto otázky:
Jak ovlivňuje placení pojistného nová výše minimální mzdy a ve kterých případech musejí zaměstnavatelé vycházet v roce 2022 z částky minima 16 200 Kč? O kolik korun se zvýšila minimální záloha OSVČ? Jaké jsou platby státu za tzv. státní pojištěnce? Kdy neplatí zaměstnavatelé ani zaměstnanci pojistné?
Podívejme se nyní blíže na změny a postupy jak konkrétně v právní úpravě zdravotního pojištění, tak v souvisejících právních předpisech (s důsledky do oblasti zdravotního pojištění), účinné od data 1. 1. 2022.
 
Dopad zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele a zaměstnance
Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění především minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:
a)
provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 16 200 Kč. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele)
Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
b)
provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek plně hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce z těchto důvodů:
-
prostoje,
-
přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
-
zaměstnavatel n