Novinky v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní v návaznosti na směrnici DAC 7

Vydáno: 28 minut čtení

Mezinárodní spolupráce při správě daní se mezi členskými státy Evropské unie řídí zejména tzv. směrnicí DAC, která je pravidelně novelizována. Několik jejích posledních novel vzbudilo všeobecný rozruch, protože cílilo na zpřístupnění AML informací a dokumentů správcům daně (směrnice DAC 5) a na povinnost oznamovat přeshraniční daňově optimalizační schémata (směrnice DAC 6). Zatím poslední novela, označovaná jako DAC 7, zavádí další okruh automatické výměny informací a vedle toho reviduje další ustanovení směrnice DAC.

 

Novinky v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní v návaznosti na směrnici DAC 7
JUDr. Mgr.
Michal
Tuláček,
Ph.D.
 
1. Úvod
Poslanecká sněmovna v současné době projednává další novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní2) (dále jen „novela“), vyvolanou novelou směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (tzv. směrnice DAC3)), označovanou jako směrnice DAC 74). Obdobně jako v případě předchozích novel, i tato přináší nový okruh informací, které si budou navzájem vyměňovat tuzemští správci daně s těmi zahraničními. Vedle toho však došlo k revizi dalších nástrojů používaných v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní, a to napříč celou směrnicí DAC. Novela se tak dotkne velkého množství ustanovení zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní“). Cílem těchto změn má být další zefektivnění postupu daňových orgánů v členských státech Evropské unie.
Směrnice DAC se vztahuje na všechny daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, na která se nevztahují nařízení Evropské unie o spolupráci v oblasti daní5). Výjimkou jsou poplatky za úkony či řízení, jako například soudní nebo správní poplatky. Ze své povahy směrnice DAC upravuje pouze spolupráci mezi členskými státy Evropské unie. Spolupráce však vedle toho probíhá i na základě mezinárodních smluv, zejména tzv. Štrasburské úmluvy6), smluv o výměně informací v daňových záležitostech nebo smluv o zamezení dvojímu zdanění, a to i s dalšími státy a jurisdikcemi7). Ve vztahu k Tchaj-wanu pak mezinárodní spolupráce probíhá na základě zvláštního zákona8). Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní je proto širší a není ryze transpoziční, ale vztahuje se i na mezinárodní spolupráci při správě daní prováděnou podle mezinárodních smluv. Správní spolupráce v oblasti daní podle mezinárodních smluv je co do obsahu do určité míry obdobná té podle směrnice DAC a tyto se navzájem ovlivňují a sledují stejné cíle, kterých se snaží dosáhnout obdobnými prostředky, avšak z povahy věci je spolupráce podle směrnice DAC daleko užší a pravidla z ní vyplývající jsou propracována do většího detailu. Není tak divu, že používané instituty spolupráce jsou v zákoně o mezinárodní spolupráci při správě daní upraveny obdobně a často i skoro totožně, pokud je to možné.
Mezinárodní spolupráce při správě daní mů