Vklady majetku zakladatelů, posléze společníků do obchodních korporací jsou nezbytné prakticky vždy. Ze zákona sice jen u kapitálových společností a družstva, ale reálně se bez nich neobejde ani osobní společnost, už jen kvůli úvěrovým podmínkám bank. V dnešní době vysokých úroků, tedy drahých úvěrů i emisí dluhopisů, se vklady stávají relativně výhodnější a četnější. A protože s penězi se nikdo neloučí rád, „vymýšlejí se“ i méně běžné vklady nepeněžité. Sice v praxi převažuje daňově odpisovaný hmotný majetek (auta, stroje, stavby atd.), ovšem přibývá i vkladů zásob a dlouhodobého majetku odpisovaného pouze účetně – dále „účetní investice“. Jak to bývá, méně časté předměty vkladů mají za následek častější dotazy na jejich správné účetní a daňové řešení…
Vklady zásob a jen účetně odpisovaných investic
Ing.
Martin
Děrgel
Vklady zásob a účetních investic – právně
Podle § 15 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
“)
je vkladem peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní
, přičemž u akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá hodnota akcie. A pokud se na to podíváme z druhé strany, tak dle § 30 ZOK je základní
korporace
kapitál
souhrnem všech vkladů. Přičemž základní
kapitál
(dále také jen „
ZK
“) je definičně nezbytný u kapitálových obchodních společností – s. r. o. a a. s. – dále u družstva a v komanditní společnosti ve vztahu ke komanditistům; v ostatních případech se mohou na dobrovolném vkladu dohodnout zakladatelé a posléze členové dané obchodní
korporace
. Vklad je vstupenkou do klubu – členů
alias
společníků jejich obchodní
korporace
– a vložená věc se stává trvale jejím vlastnictvím, nepředstavuje cizí zdroj (dluh), ale zdroj vlastní a
kapitál
dotyčné
korporace
. Což zdůrazňuje § 16 ZOK tím, že po dobu jejího trvání ani po zrušení obchodní
korporace
nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu, který se stal jejím majetkem. Přičemž toto vnesení majetku společníka je považováno za úplatné, protože protiplněním je podíl na dotyčné firmě, resp. jeho zvýšení, s nímž jsou spojena významná práva rozhodovat o jejím chodu a podílet se na zisku… Známé rčení „Nevěřím Řekům, ani když přinášejí dary“ (narážka na Trojského koně) můžeme vztáhnout i na vklady do ZK: „Nevěřte vkladům – potažmo ZK, i když jsou vysoké“. Velký ZK sice v obchodním rejstříku a firemních dokumentech vypadá hezky a často pomůže „přemluvit“ potenciální dodavatele takovéto „papírově bonitní“ firmy, žel to rozhodně není zárukou její trvale platební schopnosti. Hlavním důvodem je skutečnost, že ZK není nedotknutelnou rezervou na horší časy bezpečně uloženou v zamčeném trezoru, ale pouhou slupkou…Příklad 1
Ošemetnost garance ZK
Zakladatelé a posléze společníci při založení s. r. o. do ZK vložili různé nepeněžité vklady. Jednalo se o pozemek se stavbou, dodávkový automobil, zásoby materiálu a zboží. Hodnoty vkladů, a tedy návazně i ZK činily závratných 10 000 000 Kč, na které je ocenil znalec, a takto byl „garanční“ ZK zapsán do obchodního rejstříku.
Pokud nedojde ke změně ZK, zůstává jeho výše 10 000 000 Kč „jednou provždy“, bez ohledu na aktuální tržní nebo znaleckou hodnotu vložené stavby, automobilu a zásob. A s výší ZK nepohne ani zastavení stavby bance za úvěr, totální havárie vozu, odcizení zásob či odprodej všech těchto věcí pod cenou spřízněné třetí osobě apod. Dodavatel, který tomuto s. r. o. – také s ohledem na jeho vysoký ZK, dodá zboží „na fakturu“ s odloženou splatností, proto může přijít zkrátka. Vysoký ZK totiž vůbec nezaručuje, že firma má tomu odpovídající majetek…
Ještě ošemetnější je to s „garancí“ peněžitých vkladů, které také není radno přeceňovat. Ostatně by tyto vklady ztratily smysl, kdyby s takto nabytými prostředky firma nemohla disponovat, ale klíčové je, jak je využije.
Předmětem vkladu je obecně věc, kterou se společník nebo teprve zakladatel firmy (vkladatel) zavazuje vložit do obchodní
korporace
za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Tuto
vkladovou povinnost může splnit buď splacením v penězích - peněžitý vklad, nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci - nepeněžitý vklad, kterým nesmí být práce nebo služby
. Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným ZOK a společenskou smlouvou a ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní
korporace
.