Starobní důchodce a výdělečná činnost

Vydáno: 22 minut čtení

Řada občanů pobírajících starobní důchod zůstává i nadále výdělečně činná. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak potřeba v současné době zvýšit své příjmy s ohledem na výrazný růst inflace a na dopady růstu cen energií a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít o dosažení příjmů v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) - například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování na burze cenných papírů apod. V článku se zaměříme na daňové řešení pokračování aktivní činnosti starobních důchodců v rámci závislé činnosti a v rámci podnikání. Připomeňme si, že dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je v roce 2022 od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 583 200 Kč za zdaňovací období a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP .

 

Získejte na 10 dní ZDARMA
přístup ke kompletnímu obsahu DAUČ v rozsahu verze Master!

Chci přístup ZDARMA
Starobní důchodce a výdělečná činnost
Ing.
Ivan
Macháček
 
Starobní důchodce a daňové přiznání k dani z příjmů
Podle znění § 38g ZDP je povinen podat daňové přiznání každý (tedy i starobní důchodce), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč.
Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu
(poplatník s příjmy dle § 7 a 9 ZDP),
je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč.
Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoli příjmy snížené o výdaje.
Na základě vládního návrhu zákona (sněmovní tisk č. 254/2022) se zvyšuje hranice ročních příjmů pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob od roku 2023 na částku 25 000 Kč. K tomu se v důvodové zprávě uvádí:
„Do roku 1996 minimální výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání činila 6 000 Kč, následně byla zvýšena na 10 000 Kč a od roku 2003 zůstala zachována v dosavadní výši 15 000 Kč. Aby předmětné ustanovení mohlo plnit svůj účel (tj. omezit administrativní zátěž poplatníků i orgánů finanční správy v případě zanedbatelně nízkých příjmů), je nutné, aby výše této částky reflektovala současnou ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, že v průběhu času však došlo k výraznému hospodářskému rozvoji, kdy zvýšení cenové hladiny za toto období je odhadováno zhruba na 70 %, navrhuje se částku 1 5 000 Kč adekvátně zvýšit na 25 000 Kč.“
Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:
poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a
vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
Rovněž tato částka se ve vládním návrhu zákona zvyšuje od roku 2023 na částku 10 000 Kč. K tomu se v důvodové zprávě uvádí:
„Stanovená maximální výše příjmů 6 000 Kč jako jedna z podmínek pro výjimku z povinnosti podat daňové přiznání zůstala nezměněna od roku 2004, kdy nahradila částku 4 000 Kč. Z hlediska účelu předmětného ustanovení, kterým je snížení administrativní zátěže poplatníků i orgánů finanční správy v případě zanedbatelně nízkých příjmů, je žádoucí, aby takto stanovená částka reflektovala skutečnou cenovou hladinu a ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, že od poslední aktualizace této částky uplynula poměrně dlouhá doba, během které došlo k výraznému nárůstu cenové hladiny odhadovanému na 70 %, navrhuje se dosavadní částku 6 000 Kč navýšit na 10 000 Kč.“
Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.
Pro příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP platí, že pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. Jedná se o následující příjmy:
1.
příjmy z příležitostných činností,
2.
příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí,
3.
příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,
4.
příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Daňové přiznání nepodává poplatník s příjmy dle § 7 ZDP, který je v paušálním režimu, jehož daň je rovna paušální dani ve smyslu znění ustanovení § 2a, 7a a 38lh ZDP.
Výše uvedené zásady pro podání daňového přiznání se týkají i výdělečně činných starobních důchodců.
Příklad 1
Občan pobírá starobní důchod ve výši 21 450 Kč. Za rok 2022 získá prodejem přebytků ze své zahrady částku 25 400 Kč. Dále provedl v rámci občanské výpomoci opravu rodinného domku sousedovi, za kterou obdržel částku 4 500 Kč.
Příjem z prodeje přebytků ze zahrady je příjmem ze zemědělské výroby, příjem za opravu domku sousedovi je příjmem z příležitostných činností a oba příjmy spadají pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Zákon stanoví v § 10 odst. 3, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a), pokud jejich úhrn nepřesáhne částku 30 000 Kč. V našem případě úhrn těchto příjmů činí 29 900 Kč, a je proto od daně z příjmů osvobozen. Poplatník není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2022.
 
Uplatnění odpočtů od základu daně
Starobní důchodce při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může uplatnit stejně jako ostatní poplatníci daně z příjmů fyzických osob nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 ZDP, které při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období s ohledem na nízký základ daně propadají. Jedná se o následující odpočty:
odpočet hodnoty bezúplatného plnění
(dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – za zdaňovací období roku 2022 lze na základě zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, odečíst od základu daně hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně, přičemž ustanovení § 15 odst. 1 se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění;
odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů
použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (vymezení bytových potřeb je předmětem § 4b ZDP) – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;
odpočet příspěvků
na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a
na doplňkové penzijní spoření
dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem;
odpočet pojistného na soukromé životní pojištění
dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč;
odpočet zaplacených členských příspěvků
členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období;
odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání
dle § 15 odst. 8 ZDP - nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
 
Uplatnění slev na dani
Starobní důchodce může v daňovém přiznání rovněž uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba odst. 1 ZDP, pokud je pro tyto druhy slev u starobního důchodce důvod. Pokud tyto slevy nejsou uplatněny v běžném zdaňovacím období pro nízkou vypočtenou daň, tak slevy propadají. Jde o následující slevy:
Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP
Sleva na dani v Kč v roce 2022
Základní sleva na poplatníka [písm. a)]
30 840
Sleva na manžela [písm. b)]
24 840
Základní sleva na invaliditu [písm. c)]
2 520
Rozšířená sleva na invaliditu [písm. d)]
5 040
Sleva na držitele průkazu ZTP/P [písm. e)]
16 140
Sleva za umístění dítěte [písm. g) a § 35bb]
maximálně 16 200
Pro uplatnění základní slevy na poplatníka platí, že slevu ve výši 30 840 Kč lze uplatnit i v případě, že poplatník provozoval podnikání nebo nájem, popřípadě má příjem z provozování činnosti dle § 10 ZDP pouze jeden nebo více měsíců v roce.
Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a), písm. g) jsou roční slevou na dani. Naproti tomu slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b)-e) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:
sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období),
sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a 35b ZDP.
 
Uplatnění slevy na invaliditu a pobírání starobního důchodu
Podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP lze uplatnit základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně
:
a)
je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo
b)
zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.
Podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP lze uplatnit rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně
:
a)
je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
b)
zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu,
c)
poplatník je invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.
Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP však vyplývá, že
zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP
.
 
Starobní důchodce s příjmy pouze ze zaměstnání
 
Poplatník učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani
Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance (starobního důchodce), který učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží vypočtenou daň ze základu daně nejprve o měsíční základní slevu na poplatníka a slevu na dani na invaliditu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. K případné slevě na dani na manžela/ku a slevě za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. g) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Po skončení kalendářního roku pak mohou nastat dvě varianty:
1.
poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani
V tomto případě může poplatník požádat písemně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě, a to nejpozději do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období. Při ročním zúčtování lze uplatnit slevu na manžela/ku ve výši 24 840 Kč při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a slevu za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení v roce 2022 do výše 16 200 Kč za podmínek stanovených v § 35bb ZDP. Při ročním zúčtování se přihlédne rovněž k případným odčitatelným položkám od základu daně dle § 15 ZDP.
2.
poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu současně od více zaměstnavatelů a u jednoho plátce daně učinil prohlášení k dani
V tomto případě nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě a poplatník podává podle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání.
Příklad 2
Zdravotní sestra pobírá starobní důchod ve výši 17 350 Kč. Uzavřela dohodu o provedení práce na dobu od 1. 10. 2022 do 30. 11. 2022 na částečnou výpomoc na oddělení v nemocnici, přičemž jí byla zúčtována odměna za říjen 2022 v částce 19 500 Kč a za listopad 2022 v částce 9 900 Kč. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jiné příjmy za zdaňovací období 2022 nemá.
Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč
Říjen
Listopad
Odměna v rámci dohody
19 500
9 900
Záloha na daň (15 %)
2 925
1 485
Základní sleva na dani na poplatníka
2 570
2 570
Záloha na daň po odečtení slevy
355
0
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)
2 145
0
Výše čisté odměny
17 000
9 900
Počínaje 1. 10. 2022 a konče 31. 10. 2022 je zaměstnankyně účastna nemocenského pojištění, protože zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč, a odměna z dohody proto podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za měsíc listopad odměna z dohody nepřekročí 10 000 Kč, proto se z odměny ve výši 9 900 Kč neodvádí pojistné. Zaměstnankyně může požádat o roční zúčtování záloh na dani, ve kterém zaměstnavatel zohlední roční základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč. Zaměstnankyně obdrží zaplacenou zálohu na dani za říjen zpět jako přeplatek na dani.
 
Poplatník neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani
Plátce daně, u kterého poplatník neučiní na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
Podle znění § 38h odst. 5 ZDP plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte měsíční zálohu na daň podle znění § 38h odst. 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). Zaměstnanec pak po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání může uplatnit veškeré slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě a rovněž veškeré odčitatelné částky od základu daně dle § 15 ZDP.
Příklad 3
Zaměstnanec pobírající v roce 2022 starobní důchod ve výši 23 890 Kč/měsíc pokračuje v původním zaměstnání u zaměstnavatele a učiní u něho prohlášení k dani. Současně uzavře na dobu 5 měsíců dohodu o pracovní činnosti se soukromým podnikatelem. U tohoto zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani, protože se jedná o souběžný výkon pracovní činnosti. Každý měsíc po dobu 5 měsíců dostává odměnu z dohody ve výši 12 500 Kč.
Výpočet zálohy na daň z dohody v Kč
Měsíc
Odměna v rámci dohody o pracovní činnosti
12 500
Základ daně
12 500
Záloha na daň (15 %)
1 875
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)
1 375
Výše čisté odměny
9 250
U prvního zaměstnavatele nemůže zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh na daň, protože má souběžně dvě zaměstnání, a proto podá za rok 2022 daňové přiznání, ve kterém uplatní veškeré slevy na dani dle § 35ba a 35c a rovněž odčitatelné položky od základu daně dle § 15 ZDP. Z vypočtené daňové povinnosti odečte zaplacené zálohy na daň dle potvrzení obou zaměstnavatelů.
Dle znění § 6 odst. 4 ZDP příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud
zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1:
a.
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b.
v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (v roce 2022 jde o částku ve výši 3 500 Kč).
Podle ustanovení § 36 odst. 6 ZDP
může poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, příjmy zdaněné dle § 6 odst. 4 ZDP srážkovou daní zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a současně poplatník započte daň sraženou z těchto příjmů na výslednou daňovou povinnost.
Příjmy zahrne poplatník v plné výši před sražením srážkové daně do daňového přiznání. Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může v daňovém přiznání uplatnit odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.
Příklad 4
Občan pobírající starobní důchod uzavře v roce 2022 dohodu o provedení práce na výpomoc u stavební společnosti. Za měsíc listopad obdržel odměnu ve výši 9 900 Kč a za měsíc prosinec odměnu 9 990 Kč. U zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.
S ohledem na výši odměny z dohody tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce daně srážkovou daň.
Výpočet srážkové daně v Kč
Listopad
Prosinec
Hrubá odměna
9 900
9 990
Samostatný základ daně
9 900
9 990
Srážková daň (15 %)
1 485
1 498
Čistá odměna
8 415
8 492
Občan se rozhodne podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2022, a proto požádá zaměstnavatele ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP o vystavení dokladu o celkových vyplacených odměnách a sražené srážkové dani z příjmů. V daňovém přiznání si může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Jeho daňová povinnost bude nulová a v daňovém přiznání požádá finanční úřad o vrácení přeplatku na dani ve výši 2 983 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně).
 
Starobní důchodce s příjmy ze samostatné činnosti
K dosaženým příjmům ze samostatné činnosti, které jsou specifikovány v § 7 odst. 1 a 2 ZDP, může poplatník uplatnit výdaje prokazatelným způsobem, anebo může použít paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP. Případně může uplatnit paušální daň při splnění podmínek stanovených v § 2a a 7a ZDP.
Příklad 5
Starobní důchodce i po přiznání starobního důchodu v roce 2021 nadále podniká. V daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2022 vyčíslí základ daně z podnikání (§ 7 ZDP) ve výši 310 000 Kč. Uplatňuje odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč a na základě darovací smlouvy odpočet daru 25 000 Kč poskytnutého neziskové organizaci na pomoc Ukrajině. Ve zdaňovacím období 2022 nemusel platit zálohy na daň s ohledem na výši vypočtené daně v daňovém přiznání za rok 2020 a 2021.
Po uplatnění odpočtů od základu daně ve výši 24 000 Kč + 25 000 Kč = 49 000 Kč činí základ daně poplatníka za zdaňovací období 2022 výši 310 000 Kč - 49 000 Kč = 261 000 Kč a vypočtená daň z příjmů 39 150 Kč. Po odečtu základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč jeho daň po slevě činí 8 310 Kč.
Příklad 6
Občan pobírající starobní důchod v roce 2022 ve výši 22 950 Kč měsíčně se zabývá na základě autorské smlouvy s vydavatelstvím psaním článků k právní problematice vycházející z jeho dřívější činnosti v zaměstnání. Jiné zdanitelné příjmy nemá. Za zdaňovací období 2022 obdrží občan následující autorské honoráře od jednoho vydavatele:
Měsíc
Honorář v Kč
Duben
6 200
Červenec
6 800
Listopad
14 900
Prosinec
8 900
Příjmy z autorských honorářů za měsíc duben, červenec a prosinec nepřevyšují částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, a proto podléhají ve smyslu § 7 odst. 6 ZDP srážkové dani 15 % u plátce (vydavatele). Ke zdanění u poplatníka přichází v úvahu autorský honorář za měsíc listopad, u kterého vydavatelství nesrazí srážkovou daň. Vzhledem k tomu, že zdanitelný příjem fyzické osoby nepřesáhl částku 15 000 Kč za zdaňovací období, a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nepodává daňové přiznání. Vyplacený honorář za listopad 2022 tak zůstává nezdaněn.
 
Vliv výdělečné činnosti na výši pobíraného důchodu
Pokud občan pobírá starobní důchod a současně vykonává výdělečnou činnost, může
požádat o zvýšení starobního důchodu za podmínek uvedených v § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění.
Podle tohoto ustanovení se výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle § 34 odst. 1 zákona na žádost zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, a to
za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu.
To znamená, že OSVČ pobírající starobní důchod může po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2022 požádat v samostatné žádosti plátce důchodu nebo Okresní správu sociálního zabezpečení o úpravu starobního důchodu vzhledem ke své účasti na důchodovém pojištění v roce 2022 ve smyslu znění § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Navýšení výpočtového základu o 0,4 % za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti je bohužel jednotné bez ohledu na výši dosažených příjmů z výdělečné činnosti.
Podmínkou však je, že tato osoba byla účastna v tomto kalendářním roce důchodového pojištění, tedy že její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce 2022 alespoň rozhodné částky 93 387 Kč – u OSVČ se jedná o daňový základ.
Dle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je osoba vykonávající vedlejší samostatnou činnost účastna důchodového pojištění, pokud její příjem z vedlejší samostatné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky, která činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přitom
za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro tyto účely považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné
určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb.).

 

 

Získejte na 10 dní ZDARMA
přístup ke kompletnímu obsahu DAUČ Master!

• Přístup ke všem článkům s příklady
• Sekce Expertní odpovědi v plném znění
• Předpisy včetně porovnávání časových znění
• Komentáře, důvodové zprávy, judikatura
• Užitečné funkcionality pro urychlení vaší práce

 

Chci přístup ZDARMA