Starobní důchodce a výdělečná činnost

Vydáno: 22 minut čtení

Řada občanů pobírajících starobní důchod zůstává i nadále výdělečně činná. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak potřeba v současné době zvýšit své příjmy s ohledem na výrazný růst inflace a na dopady růstu cen energií a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít o dosažení příjmů v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) - například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování na burze cenných papírů apod. V článku se zaměříme na daňové řešení pokračování aktivní činnosti starobních důchodců v rámci závislé činnosti a v rámci podnikání. Připomeňme si, že dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je v roce 2022 od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 583 200 Kč za zdaňovací období a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP .

Starobní důchodce a výdělečná činnost
Ing.
Ivan
Macháček
 
Starobní důchodce a daňové přiznání k dani z příjmů
Podle znění § 38g ZDP je povinen podat daňové přiznání každý (tedy i starobní důchodce), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč.
Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu
(poplatník s příjmy dle § 7 a 9 ZDP),
je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč.
Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoli příjmy snížené o výdaje.
Na základě vládního návrhu zákona (sněmovní tisk č. 254/2022) se zvyšuje hranice ročních příjmů pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob od roku 2023 na částku 25 000 Kč. K tomu se v důvodové zprávě uvádí:
„Do roku 1996 minimální výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání činila 6 000 Kč, následně byla zvýšena na 10 000 Kč a od roku 2003 zůstala zachována v dosavadní výši 15 000 Kč. Aby předmětné ustanovení mohlo plnit svůj účel (tj. omezit administrativní zátěž poplatníků i orgánů finanční správy v případě zanedbatelně nízkých příjmů), je nutné, aby výše této částky reflektovala současnou ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, že v průběhu času však došlo k výraznému hospodářskému rozvoji, kdy zvýšení cenové hladiny za toto období je odhadováno zhruba na 70 %, navrhuje se částku 1 5 000 Kč adekvátně zvýšit na 25 000 Kč.“
Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:
poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a
vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
Rovněž tato částka se ve vládním návrhu zákona zvyšuje od roku 2023 na částku 10 000 Kč. K tomu se v důvodové zprávě uvádí:
„Stanovená maximální výše příjmů 6 000 Kč jako jedna z podmínek pro výjimku z povinnosti podat daňové přiznání zůstala nezměněna od roku 2004, kdy nahradila částku 4 000 Kč. Z hlediska účelu předmětného ustanovení, kterým je snížení administrativní zátěže poplatníků i orgánů finanční správy v případě zanedbatelně nízkých příjmů, je žádoucí, aby takto stanovená částka reflektovala skutečnou cenovou hladinu a ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, že od poslední aktualizace této částky uplynula poměrně dlouhá doba, během které došlo k výraznému nárůstu cenové hladiny odhadovanému na 70 %, navrhuje se dosavadní částku 6 000 Kč navýšit na 10 000 Kč.“
Daňové přizn