Zdravotní pojištění a minimum plátců pojistného v roce 2023

Vydáno: 12 minut čtení

Dlouhodobou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda na 17 300 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2023 z této nové částky.

Zdravotní pojištění a minimum plátců pojistného v roce 2023
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2023 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 336 Kč (13,5 % z 17 300 Kč).
Minimální vyměřovací základ je určen i pro podnikatelský sektor. Osoby samostatně výdělečně činné, jejichž samostatná výdělečná činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů a platí pro ně ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou povinny platit alespoň minimální zálohy. Tyto zálohy se k 1. 1. vždy zvyšují. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z poloviny tzv. průměrné mzdy 40 324 Kč, tedy z částky 20 162 Kč, a zvýšila se tak od ledna 2023 na
2 722 Kč
(v roce 2022 činila minimální záloha 2 627 Kč).
Smyslem stanoveného minima je zabezpečit odvod pojistného zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými alespoň v minimální povinné výši, jinak by byla příjmová stránka systému (s ohledem na tu výdajovou) o nezanedbatelné pojistné ochuzena, což by se návazně mohlo projevit i na straně výdajů, kde by musely být tyto scházející prostředky nahrazeny z jiných zdrojů, z celospolečenského hlediska případně na úkor jiných oblastí.
Zbývající dvě skupiny plátců, tedy osoby bez zdanitelných příjmů a stát [platící pojistné za tzv. „státní pojištěnce“ – osoby vyjmenované v ustanovení