V minulém článku jsem osvětlil základní varianty kontrolní činnosti u příjemců dotačních prostředků, její druhy a procesní režimy. Na toto téma navážu osvětlením toho, jaké postupy dle zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech (dále jen „RozPr“), jsou při zjištění nedostatků aplikovány. Ty lze rozdělit dle toho: - zda se aplikují před vyplacením dotačních prostředků, nebo po jejich vyplacení, - zda lze zjištěné nedostatky odstranit nápravou vadného stavu, nebo vrácením peněžních prostředků, a - zda postihují porušení podmínek v rozhodnutí o přiznání dotace, nebo již jednání související s podáním žádosti o přiznání dotace.
Procesní postupy při zjištění nedostatků a porušení povinností u příjemce dotačních prostředků - 2. část
JUDr.
Radim
Hanák,
Ph.D.
NEVYPLACENÍ
DOTACE
První z instrumentů je nevyplacení prostředků již přiznaným rozhodnutím o poskytnutí
dotace
, dle § 14e RozPr, kdy podmínkou pro tento postup je existence „důvodného podezření, že příjemce
dotace
v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace
nebo podmínky, za kterých dotace
byla poskytnuta“. Ve stejném ustanovení (§ 14e odst. 1 RozPr) zákon výslovně stanoví, že při určení procentního rozmezí části
dotace
, která příjemci nebude vyplacena, musí být přihlédnuto k „závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace“.
Jedná se o projev zásady přiměřenosti dotačního postihu, která je vůdčí zásadou při vymezení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně, a tato je tak propsána i do institutu nevyplacení dotace
. Pokud jde o samotný procesní postup při aplikaci nevyplacení dotace
, dle § 14e odst. 2-4 RozPr je povinností poskytovatele dotace
o opatření (nevyplacení dotace
) bezodkladně příjemce dotace
informovat. Proti opatření v podobě nevyplacení dotace
nebo její části může příjemce dotace
uplatnit námitky, které musí být podány do 15 dnů od obdržení informace. Jedná se o velmi specifický mechanismus, kdy úkon odnímající poskytnutí dotačních prostředků nemá povahu rozhodnutí správního orgánu, ale velmi specifické informace, aniž by zákon stanovoval její jakékoli další náležitosti. Zejména v kontextu náležitostí, které musí obsahovat protokol o kontrole [dle § 12 odst. 1 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád (dále jen „kontrolní řád“)], zpráva o auditu nebo zpráva o daňové kontrole [§ 88a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“)], je zřejmé, že právní úprava informace o nevyplacení
dotace
značně zkracuje příjemce dotace
na jeho právech. Není totiž dán jasný zákonný požadavek, aby rozhodující správní orgán, v tomto případě poskytovatel dotace
, fakticky zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“), a shodně tak ani není uvedeno, jak podrobně musí své zjištění a závěr poskytovatel dotace
v informaci o nevyplacení dotace
zdůvodnit. O námitkách podaných proti informaci