V návaznosti na předchozí dva články týkající se problematiky kontroly prováděné u příjemce dotačních prostředků a týkající se postupů při zjištění nedostatků v čerpání dotace toto téma uzavřu článkem věnujícím se tématu odvodu za porušení rozpočtové kázně, zejména pak zásadám rozhodným při ukládání tohoto odvodu, spolu se shrnutím relevantní judikatury.
Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále - 3. část
JUDr.
Radim
Hanák,
Ph.D.
POVAHA ODVODU ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ A PENÁLE
Porušení rozpočtové kázně je specifickou daňově dotační kategorií povinného odvodu. Skutkové podstaty definující porušení rozpočtové kázně jsou vymezeny v § 44 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla) (dále jen „RozPr“). V případě prodlení s úhradou odvodu za porušení rozpočtové kázně dojde k uložení penále dle § 44a odst. 10 RozPr (viz níže).
Pro příjemce dotačních prostředků (a nikoli subjekty veřejné správy) budou
relevantní
případy porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. a), b) a j) RozPr, 1) které jsou v zásadě zaměnitelné a směřují (zjednodušeně řečeno) na případ neoprávněného použití peněžních prostředků, kterým je dle § 3 písm. e) RozPr výdej prostředků, jímž dojde k (i) porušení zákona, (ii) podmínek, za nichž byla dotace
vyplacena, (iii) podmínky stanovené v dotačním titulu, nebo (iv) k vynaložení nezpůsobilého výdaje, nebo (v) výdaje, který příjemce dotace
není schopen řádně doložit. Co do povahy odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2020, čj. 3 Afs 92/2018-32:„Porušení rozpočtové kázně není správním deliktem a stejně tak uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí. Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně naproti tomu představuje postih příjemce
dotace
, jenž porušil rozpočtovou kázeň, za prodlení s úhradou vyměřeného odvodu za toto porušení.Osoba, u níž bylo porušení rozpočtové kázně detekováno, je povinna provést korekci dle § 44a odst. 3 RozPr prostřednictvím místně příslušného správce daně. Z tohoto ustanovení tak vyplývá, že v případě, kdy se dotyčná osoba dopustí porušení rozpočtové kázně, místně příslušným ke správě tohoto odvodu již nadále není poskytovatel
dotace
, ale výhradně správce daně. Navazujícím pro toto ustanovení je § 44a odst. 11 RozPr, dle nějž „
správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu“.
Tím se odvod za porušení rozpočtové kázně stává peněžitým plněním, o kterém zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje dle daňového řádu, čímž se stává daní ve smyslu