Správně, úplně a průkazně vedené účetnictví je nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému a základním nástrojem, který poskytuje podnikatelům a dalším uživatelům mnoho informací o celkovém hospodaření účetní jednotky. Bez těchto informací se při svém ekonomickém rozhodování v rámci řízení firmy neobejdou. V neposlední řadě je výsledek hospodaření zajištěný v účetnictví základem pro výpočet daně z příjmů.
Kontroly a kontrolní vazby v účetnictví podnikatelů
Ing.
Jiří
Koch
Účetnictví obsahuje své
vlastní kontrolní mechanismy
, které ověřují jeho integritu a vycházejí z
účetních zásad a principů
, definovaných v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví“). Zejména jde o:–
zásadu správnosti a úplnosti účetnictví,
–
akruální princip,
–
princip podvojnosti a souvztažnosti,
–
dokladovost,
–
inventarizaci,
–
zákaz
kompenzace
,–
stálost metod,
–
bilanční kontinuitu.
Mezi důležité testy patří i ověření, zda nedochází k nadhodnocení aktiv, případně podhodnocení závazků.
V oblasti dokladové
pak jde o soulad mezi knihami analytického členění a souvisejícími evidencemi s účetními knihami, a dále o soulad účetních dokladů s jejich přílohami. Například zápisy o pořízení či vyřazení majetku jsou přílohami k účetním dokladům, kterými se účtuje o zařazení a vyřazení majetku v účetních knihách a současně jsou tyto zápisy součástí knihy analytického členění, kterou je majetková evidence dlouhodobého majetku.Při kontrole, zda účetnictví neobsahuje nějaké chybné postupy účtování, početní chyby, překlepy atd., je třeba využívat kontrolní vazby, a to
nejen před sestavením účetní uzávěrky, ale i během účetního období
, aby byly případné chyby odhaleny bezprostředně. Účetní uzávěrka je sada účetních případů, kterými se uzavírají účetní knihy. Je zde také
kontrolní vazba
, a to účet 710-Účet zisků a ztrát (vykázaný výsledek hospodaření) a dále pak účet 702-Konečný účet rozvažný, který má nulový zůstatek.Průběžné kontroly
výrazným způsobem omezují účelové manipulace s účetnictvím. Některé kontrolní vazby jsou standardní součástí účetních programů. Rovněž je možné provádět i různé logické kontroly, které upozorní na možné chyby při vedení účetnictví. Chybám lze výrazným způsobem předejít nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním. Předcházení chyb a jejich následné hledání rovněž výrazně ulehčuje vhodně nastavená
analytická evidence a analytické členění.
Typickými kontrolními prvky zajišťujícími
průkaznost účetnictví
jsou zejména postupy související s
ověřováním formální a věcné správnosti
. Tyto kontroly účetních dokladů musí probíhat
před jejich zaúčtováním do účetních knih
.Věcnou správnost zpravidla ověřují osoby odpovědné za účetní případ (tj. ti, kteří skutečnosti, které jsou předmětem účetního případu, nařídili).
Kontrola věcné správnosti
by měla ověřit:–
správnost údajů uvedených na účetním dokladu, týkající se věcné podstaty (zejména množství, ceny, rozsahu prací a jejich kvality, dodržení smluvních podmínek, shody obsahu dokladu se skutečností, včetně správnosti výpočtů obsažených v účetních dokladech, ověření shody s předem vystavenou objednávkou, kupní smlouvou),
–
oprávněnost uskutečnění účetního případu a soulad obsahu dokladu s účetním případem (vyjasnění obsahu transakce a důvodu jejího vzniku, bez kterého nelze danou skutečnost správně zaúčtovat),
–
soulad s právními předpisy a interními předpisy účetní jednotky, neboť „správnost“ vedení účetnictví nelze zúžit pouze na účetní předpisy, a to zejména z toho důvodu, že jednou ze základních úloh účetnictví je zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, a ty jsou přirozeně regulovány celou širokou škálou právních předpisů a na ně navazujících vnitřních předpisů účetní jednotky,
–
oprávněnost (
kompetence
) osoby k nařízení