Vzhledem k dosavadnímu průběhu legislativního procesu, kdy Senát Parlamentu České republiky dne 27. 7. 2023 projednal a vrátil Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy tzv. transpoziční novelu zákoníku práce (dále jen „novela ZP“), lze očekávat, že bude-li schválena v původním „sněmovním“ znění, pak nabyde účinnosti již dnem 1. 10. 2023, bude-li schválena ve znění navrženém senátem, nabyde účinnosti dnem 1. 1. 2024. K opětovnému hlasování sněmovny by mělo dojít 29. 8. 2023, neboť je v zájmu České republiky zajistit účinnost co nejdříve, jestliže transpoziční lhůta uplynula již 1. a 2. 8. 2022.
Zásadní (tzv. transpoziční) novela zákoníku práce v roce 2023
Mgr.
Zdeněk
Schmied
Předmětnou novelou ZP se především
transponují do českého právního řádu požadavky dvou evropských směrnic přijatých Evropským parlamentem a Radou (EU) již v roce 2019, a to:
–
směrnice 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU (TPWC) a
–
směrnice 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (WLB).
Kromě toho se z hlediska evropského komunitárního práva novelou ZP zpřesňuje harmonizace českého pracovního kodexu se směrnicí 2003/88/ES o některých aspektech pracovní doby (WTD), zejména s jejím článkem 7, pokud jde o právo na dovolenou zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ), a přihlíží se k nejnovější judikatuře Evropského soudního dvoru ohledně nepřetržitých odpočinků zaměstnanců (tj. denního a v týdnu) a jejich vzájemného vztahu (viz rozsudek ESD ve věci MÁV-START) .
Vedle transpozice uvedených evropských směrnic obsahuje novela ZP zjednodušení dosavadní právní úpravy doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a směřuje rovněž k posílení využitelnosti elektronické formy komunikace mezi oběma smluvními stranami pracovněprávního vztahu. Dotýká se významně též výkonu práce na dálku, obnovuje na dobu příštích pěti let institut další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví naposledy použitý v období let 2012 a 2013 a přináší i některé další věcné změny.
Novela ZP v původním znění schváleném sněmovnou má tzv.
dělenou účinnost
, kdy převážná většina změn nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2023 (resp. prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů), avšak změny týkající se zavedení institutu dovolené u „dohodářů“, právní úpravy nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu a přípustnosti odměny zaměstnanců vyslaných zaměstnavatelem do řídicích nebo kontrolních orgánů právnických provozujících podnikatelskou činnost podle § 303 odst. 3 ZP nabývají účinnosti až dnem 1. 1. 2024. Bude-li novela ZP sněmovnou schválena ve znění senátním, budou mít všechna její ustanovení
jedinou účinnost
, a to 1. 1. 2024.Účelem tohoto článku je seznámit čtenáře s jednotlivými oblastmi věcných změn, které novela ZP přináší, nikoli podrobný výklad novelou dotčených pracovněprávních institutů.
Konkrétní oblasti věcných změn
Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci po vzniku pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) – § 37, § 37a, § 77a, § 77b a transpozice čl. 3 až 7 směrnice TPWC)
Novela ZP v této oblasti přináší:
a)