Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.
Oprava poměrného odpočtu DPH
Ing.
Václav
Benda
V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně a návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši a jeho vykazování v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro případnou opravu odpočtu daně v poměrné výši, která se podle stanovených pravidel provádí v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku.
Základní pravidla pro uplatnění odpočtu daně
Podle § 72 zákona o DPH je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely, tj. zejména pro uskutečňování zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, u nichž by měl plátce nárok na odpočet, pokud by se uskutečnila v tuzemsku. Prakticky to znamená, že pořídí-li obec, která je plátcem daně, přijaté zdanitelné plnění, které použije výhradně pro výkony veřejné správy, nemůže nárok na odpočet daně uplatnit, protože nesplní podmínku jeho použití pro ekonomickou činnost. Z § 72 odst. 1 zákona o DPH lze dovodit, že odpočet daně není povinností plátce, ale jeho nárokem, kterým nemusí být plátcem nutně uplatněn. V případě obce, která je plátcem daně, to prakticky znamená, že se v rozporu se zákonem o DPH není, pokud se vzdá nároku na odpočet daně, který jí vzniká pouze v poměrné výši, a uplatňuje nárok na odpočet daně pouze u přijatých zdanitelných plnění, u nichž jí vzniká nárok na odpočet daně prokazatelně v plné výši.
V § 72 odst. 2 zákona o DPH je vymezena definice daně na vstupu, kterou se rozumí daň stanovená podle zákona o DPH. Znamená to, že je-li plátcem účtov&a