Ve zdravotním pojištění registrujeme spoustu specifických situací, při jejichž řešení je důležité, aby zaměstnavatel použil správný postup. Důsledkem chyby při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je vznik dlužného pojistného a penále, nebo naopak existence přeplatku na pojistném. Nedodržení některé ze zákonných povinností může být pro zdravotní pojišťovnu relevantním důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu je úřední povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále – výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v závěru.
Důležité kategorie a souběhy ve zdravotním pojištění v roce 2024
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnanci ve zdravotním pojištění
Podmínky, za kterých se osoby považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou specifikovány v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. Zde je současně taxativně vyjmenováno sedm skupin osob, které se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují – v těchto situacích zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní.
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li (mimo výjimek) osobě jako zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), včetně příjmů zakládajících svojí výší povinnost placení pojistného. Příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění jsou uvedeny v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
V následujícím textu se budeme zabývat analýzou situací vznikajících ve zdravotním pojištění v souvislosti se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo při registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát, včetně kombinace různých variant v právních podmínkách platných po 1. 1. 2024, kdy se bude konkrétně jednat o tyto oblasti:
–
minimální vyměřovací základ zaměstnance,
–
poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance,