Změny ve zdravotním pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2024 došlo v právní úpravě zdravotního pojištění ke změnám, které určují podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Na které z nich se zaměříme především? Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. je stanoven zvýšený minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a zvyšuje se platba pojistného osobám bez zdanitelných příjmů. Více také zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a tím je vyšší i částka odpočitatelná od dosaženého příjmu za podmínek definovaných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Již „tradiční“ změnou je zvýšení minimální zálohy OSVČ, což se návazně promítá i do výše paušální platby v prvním pásmu tohoto režimu. Podívejme se nyní blíže na tyto a další změny, tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění od data 1. 1. 2024.

 

Změny ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
 
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.
S účinností od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé z této nové částky.
Zvýšení minimální mzdy se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:
-
provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřo