Ve věci C-537/22 Global Ink nakupovala tato společnost zboží od jiné maďarské firmy v rámci Maďarska a jednatel této firmy popřel, že by společnosti Global Ink vystavil jakoukoliv fakturu. Daňová správa tedy označila faktury za nevěrohodné a odmítla z nich uznat společnosti Global Ink nárok na odpočet, protože podle názoru daňové správy společnost nepostupovala s požadovanou řádnou péčí, protože se dostatečně neinformovala o identitě svého dodavatele a o jeho dodržování daňových povinností, čímž se podle daňové správy provinila pasivním daňovým únikem. Soudnímu dvoru byla následně předložena k posouzení otázka, zda je možné po příjemci plnění požadovat, aby pro zachování nároku na odpočet udržoval osobní kontakt s vystavitelem faktury nebo aby se svým dodavatelem udržoval kontakt pouze prostřednictvím e-mailové adresy oficiálně oznámené úřadům? Může být zpochybněno dodání, které bylo doloženo fakturami, smlouvami a jinými účetními doklady, jakož i korespondencí a které bylo potvrzeno výpověďmi skladovatele, jakož i prohlášeními ředitele a zaměstnance příjemce zboží, proti kterým stojí prohlášení ředitele dodavatele, který existenci takového plnění popírá? A konečně třetí zásadní otázka, kterou soud řešil, zda musí být ustanovení směrnice o DPH týkající se odpočtu této daně vykládána v tom smyslu, že v případě, že daňová správa v průběhu daňového řízení zjistí, že zboží uvedené na fakturách pochází z jiného členského státu a že osoba povinná k dani je druhým článkem řetězce dodávek, a že tak nárok na odpočet tuzemské DPH nemá první maďarský kupující, ale až druhý člen řetězce, je sám o sobě objektivní skutečností dostačující k prokázání daňového úniku, nebo musí daňový orgán v takovém případě rovněž objektivními skutečnostmi prokázat, který člen nebo členové řetězce se dopustili takového úniku, na základě jakého jednání a zda o něm osoba povinná k dani věděla nebo při vynaložení náležité péče mohla vědět?
V daném sporu se daňová správa dovolávala toho, že z vystavených faktur nebyla na straně dodavatele odvedena daň. K tomu v bodě 50 rozsudku soud uvedl, že daňová správa nemůže obecně vyžadovat, aby osoba povinná k dani, která chce uplatnit nárok na odpočet, ověřovala, zda vystavitel faktury splnil své povinnosti ohledně podání daňového přiznání a úhrady DPH. Nicméně otázka, zda příjemce vynaložil dostatečnou péči v obchodním vztahu s dodavatelem, náleží k posouzení soudu daného státu. Na druhou stranu daňová správa se nemůže při zpochybnění nároku na odpočet odvolat jen na to, že dané plnění bylo součástí kruhového fakturačního řetězce, ale musí přesně určit skutečnosti zakládající daňový únik, předložit důkaz o podvodném jednání a zapojení daného subjektu do podvodu aktivní formou nebo alespoň tím, že věděl nebo vědět měl, že pořizované zboží je součástí daňového úniku.
Ve sporu C-442/22 Psp, který se taktéž zabýval daňovým únikem, byli viníci úniku zaměstnanci čerpací stanice v čele s odpovědnou vedoucí, která vyplácela finanční obnos zaměstnancům čerpací stanice za to, že jí shromažďovali pokladní doklady za uskutečněný prodej pohonných hmot, na základě nichž tato vedoucí vystavovala faktury jiným subjektům, které si z nich nárokovaly podvodně vratku DPH. Po zjištění požadovala daňová správa po společnosti provozující čerpací stanici odvod DPH vykázané na falešných fakturách z důvodu, že podle daňové správy nevynaložila náležitou péči, aby vystavování sporných faktur zamezila.
Soudnímu dvoru byl v tomto případě předložen jednoduchý dotaz a sice, kdo je osobou povinnou odvést daň uvedenou na faktuře. Osoba povinná k dani, jejíž údaje byly na faktuře neoprávněně použity, nebo zaměstnanec, který neoprávněně uvedl DPH na faktuře s použitím údajů osoby povinné k dani, zde čerpací stanice? Podle rozhodnutí soudu, pokud zaměstnanec osoby povinné k dani vystavil falešnou fakturu uvádějící DPH, přičemž použil totožnost svého zaměstnavatele jakožto osoby povinné k dani bez jeho vědomí a souhlasu, musí být tento zaměstnanec považován za osobu, která uvedla DPH na daňovém dokladu a tuto daň státu odvést. Zaměstnavatel však musí prokázat, že jednal s řádnou péči, která po něm mohla být rozumně vyžadována ke kontrole jednání svého zaměstnance.
