Sleva na dítě jako možnost snížení daňové povinnosti

Jak již bylo výše zmíněno, pro uplatnění slevy na dítě je nutné splnit několik podmínek, které zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo také „ZDP“) přímo vymezuje. Jedná se převážně o podmínky, které sledují splnění účelu této slevy, a to především snížení daňové povinnosti poplatníků, kteří mají zdanitelný příjem a zároveň se starají, respektive žijí s dítětem ve společně hospodařící domácnosti.

Základním atributem je žít v jedné společně hospodařící domácnosti s dítětem, přičemž společně hospodařící domácnost je specifikovaná v § 21e odst. 4 ZDP: Primárním ukazatelem je tedy společná úhrada nákladů. Nejasným bodem také může být, které dítě se do slevy zahrnuje, a které nikoli, například v případě, kdy druh s družkou žijí v jedné domácnosti, a ne všechny děti jsou společné. V takovém případě zákon o daních z příjmů, respektive komentář k tomuto ustanovení zmiňuje, že možnost uplatnění slevy na tyto děti se sice posuzuje společně, ale v případě, kdy by měl druh s družkou jedno společné dítě a každý z nich ještě dítě vlastní, tak u druha se do slevy nezahrnuje dítě družky z přechozího vztahu. Jiná situace by byla, pokud by byly manželé, v takovém případě se posuzují všechny děti společně. Další problematickou situací je určení možnosti uplatnění slevy v případě rozvodu, kdy ve chvíli svěření dítěte pouze jednomu z rodičů zaniká druhému možnost této slevy, a to především z důvodu absence žití ve společně hospodařící domácnosti.

Zákon nijak nestanovuje způsob rozdělení dětí mezi vyživující poplatníky pro účely slevy, poplatníci se tedy mohou rozhodnout, zda uplatní jeden rodič všechny děti, nebo si děti do svých přiznání rozdělí, rozhodnutí je pouze na jejich dohodě.

Další povinností pro vznik nároku na uplatnění slevy na dítě je zdanitelný příjem dle § 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů, jedná se tedy o příjem ze závislé činnosti nebo příjem ze samostatné činnosti, kdy je nutné, aby měl poplatník roční příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tato částka činila v roce 2023 konkrétně 103 800 Kč, pro současný rok 2024 se jedná o částku 113 400 Kč. Do tohoto příjmu se nezapočítávají příjmy osvobozené nebo příjmy podléhající srážkové dani.

Dalším méně častým zádrhelem může být s jinými daňovými zvýhodněními, kdy zákon o daních z příjmů vysloveně zakazuje využití slevy na dítě, a to např. v případě, kdy je poplatníkovi poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a nebo 35b. V takovém případě nárok na využití slevy na dítě kompletně zaniká.

Slevu na dítě je možné uplatnit jak v přiznání, které poplatník podává za zdaňovací období, tak skrze zaměstnavatele tzv. ve výplatní pásce. Aby bylo možné v rámci zaměstnání slevu uplatnit, je nutné, aby byl zaměstnavatel o této situaci informován, k čemuž slouží prohlášení poplatníka, ve kterém zaměstnanec vyplní, na kolik dětí hodlá slevu uplatňovat a od jakého měsíce. K takovému prohlášení je nutné doložit i potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů, že jím není sleva uplatňována, aby nedocházelo k situacím dvojího uplatnění. Pokud je sleva na dítě rozpočítaná do měsíců vyšší než skutečná záloha, která má být odváděna ze mzdy, vzniká zaměstnanci výše zmíněný daňový , který mu je v rámci mzdy přiznán a vyplacen.

Pokud poplatník nemá příjmy ze závislé činnosti nebo z jiného důvodu neuplatňuje slevu na měsíční bázi, je možné ji uplatnit v rámci daňového přiznání, kde je možné odečíst celkem 15 204 Kč za první dítě, 22 320 Kč za druhé dítě a 27 840 za třetí dítě. Obdobně jako u závislé činnosti, pokud je skutečná daň poplatníka nižší, než je celkový nárok na slevu na dítě, vzniká daňový , který je poplatníkovi vyplacen, pokud přesahuje 100 Kč.

Vzhledem k tomu, že se jedná o slevu, kterou je možné uplatňovat na měsíční bázi, je nutné si přesně definovat, který měsíc je již možné slevu využít. Aby bylo možné slevu na dítě uplatnit, je nutné, aby byly splněny podmínky na začátku měsíce, za který hodlá poplatník slevu uplatnit. V případě řešení společně hospodařící domácnosti a jiných výše uvedených kritérií je nutné pohlížet na počátek měsíce při jejich hodnocení. Při narození dítěte je však možné slevu na dítě uplatnit už v tom měsíci, kdy se dítě narodí.

Slevu na dítě může uplatnit i daňový nerezident, a to pouze v případě, kdy je taková osoba rezidentem v jiném členském státě EU nebo EHS a souhrn příjmů ze zdrojů v ČR činí nejméně 90 % příjmů celosvětových. Poplatník, který uplatní slevu na dítě a jedná se o daňového nerezidenta, musí prokázat výši zahraničních příjmů skrze potvrzení zahraničního správce daně.

V neposlední řadě je nutné vyjmenovat, kdo všechno spadá pod pojem vyživované dítě. Konkrétně se jedná o dítě vlastní, osvojené, dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, dítě po zániku pěstounské péče stále žijící s pěstounem, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk/vnučka nebo vnuk/vnučka druhého z manželů.

Z výše uvedeného vyplývá již nastíněná nemožnost uplatnění slevy na dítě, které je druha/družky z přechozího vztahu. Takové dítě je možné uplatnit pouze v případě příbuzenského vztahu, který vzniká manželstvím s druhem či družkou.

Zajímavostí je, že finanční zázemí dítěte nehraje roli – pokud jsou splněny veškeré podmínky, zákon nijak nepojednává o finanční situaci dítěte, které může být na rodičích fakticky finančně nezávislé, avšak stále spadá do kategorie vyživovaného dítěte.

Zletilost dítěte je dána občanským zákoníkem, pokud je tedy dítě nezletilé, není dána žádná další podmínka. Pro uplatnění slevy v případě, kdy je dítě zletilé, tedy již po dovršení 18 let, je nutné splnit další podmínku. Tou je soustavná příprava dítěte na povolání nebo v méně častých případech situace, kdy je dítě neschopné díky zdravotnímu stavu výdělečné činnosti. I v případě splnění podmínky soustavné přípravy na povolání sleva „končí“ dovršením 26 let dítěte – zcela konkrétně posledním měsícem, kdy je možné slevu uplatnit, je ten měsíc, ve kterém dojde k dovršení 26 let.