Slevy na daních z příjmů od 1. 1. 2024

Slevy na dani jsou částky, o které se snižuje přímo vypočtená daň z příjmů. Tím se slevy na dani odlišují od nezdanitelných a odčitatelných položek, o které se snižuje pouze základ daně z příjmů. Obdobně jako je tomu u nezdanitelných a odčitatelných položek mohou být slevy na dani uplatňovány pouze v případě vzniku daňové povinnosti, přičemž uplatněním slevy na dani dochází ke snížení daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období. Pokud slevy na dani za zdaňovací období převýší vypočtenou daň, lze je v tomto zdaňovacím období uplatnit jen do výše vypočtené daně, přičemž neuplatněná sleva nebo její část se do dalších zdaňovacích období nepřevádí.

Slevy na dani nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP. Rovněž tak nelze slevy na dani uplatnit vůči dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP.

Ve zdaňovacím období roku 2024 mohou poplatníci daně z příjmů uplatnit tyto slevy:

Jako slevu na dani lze nadále uplatňovat i daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP.

Podle § 35 odst. 1 ZDP mohou slevu na dani z titulu zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením uplatnit poplatníci daně z příjmů fyzických osob i poplatníci daně z příjmů právnických osob, a to ve výši:

Zaměstnanci se zdravotním postižením (v minulosti označovaní jako „zaměstnanci se změněnou pracovní schopností“) jsou v § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vymezeni jako fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců od dne tohoto posouzení.

Skutečnost, že jde o zdravotně postiženou osobu, dokládá zaměstnanec zaměstnavateli:

Pro výpočet výše slevy na zaměstnance se zdravotním postižením (těžším zdravotním postižením) je rozhodný , který se vypočítá samostatně za každou skupinu, a to jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby podle zákoníku práce nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání k dani z příjmů, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy (§ 79 zákoníku práce). Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu (např. § 192 a 193 zákoníku práce) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Při výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců pro daný účel se uvažuje pouze se zaměstnanci v pracovním poměru (§ 30 a násl. zákoníku práce); zaměstnanci pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (§ 74 a násl. zákoníku práce) se neuvažují.

V kalendářním roce 2024 činí roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin (252 pracovních dnů × 8 hod) a při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodin (252 pracovních dnů × 7,5 hod).

Slevu na dani z titulu zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením lze uplatnit za:

Pokud období, za které se podává daňové přiznání, spadá do více kalendářních roků (to se týká zejména poplatníků, u kterých je zdaňovacím obdobím hospodářský rok), je výpočet slevy složitější. Celková sleva v případech zaměstnanců se zdravotním či těžším zdravotním postižením se zjistí jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně:

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, uplatní jako slevu na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP pouze takovou částku, která odpovídá poměru, v jakém byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Obdobně postupují také komplementáři komanditní společnosti a komanditní společnost.

Tato sleva byla doplněna do § 35 ZDP s účinností od 1. 1. 2022 zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle § 35 odst. 4 ZDP se daň poplatníka snižuje o , jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném období přizná exekutor při zastavení , jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství,

která probíhala po dobu alespoň tří let před 1. 1. 2022 z důvodu, že v těchto třech letech nebyla pohledávka vymožena ani z části. Tuto slevu mohou uplatnit poplatníci daně z příjmů fyzických osob i právnických osob.

Maximální výše slevy na dani za jednu exekuci činí 450 Kč. To vyplývá z bodu 21 přechodných ustanovení čl. IV zákona č. 286/2021 Sb., podle kterého je výše náhrady, která se při zastavení poskytne oprávněnému formou slevy na dani, stanovena ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství; o přiznání této náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení .

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si slevu za zastavenou exekuci může uplatnit v daňovém přiznání, anebo prostřednictvím zaměstnavatele v ročním zúčtování (v tomto případě musí v prohlášení k dani pro zaměstnavatele uvést částku přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doložit usnesení o zastavení ).

Podle § 35a ZDP může poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), a který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a je registrován jako poplatník k dani z příjmů (to od 1. 1. 2024 platí pouze pro poplatníky daně z příjmů právnických osob), pokud splnil všeobecné podmínky stanovené výše uvedeným zákonem a zvláštní podmínky stanovené v § 35a odst. 2 ZDP, uplatnit slevu na dani, a to,

Slevu na dani z titulu investičních pobídek mohou tito poplatníci uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, v němž poplatník splnil všeobecné podmínky podle zákona o investičních pobídkách a zvláštní podmínky podle § 35a ZDP, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly tři roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zákona o investičních pobídkách, je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.

Podle pokynu GFŘ D-59 k § 35a ZDP může poplatník uplatnit slevu na dani poprvé za to zdaňovací období, ve kterém splnil všeobecné a zvláštní podmínky a obdržel nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. Obdrží-li poplatník Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o příslibu investičních pobídek až po lhůtě pro podání daňového přiznání, lze formou podání dodatečného daňového přiznání uplatnit slevu na dani i za zdaňovací období, ve kterém již byly splněny všeobecné a zvláštní podmínky.

Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím o poskytnutí investiční pobídky. Maximální výší veřejné podpory pro investiční akci je absolutní částka vypočtená z předpokládaných způsobilých nákladů uvedených v záměru s ohledem na stanovenou maximální míru veřejné podpory. O míře veřejné podpory a její maximální výši rozhoduje v souladu s pravidly Evropské unie o výjimkách ze zákazu veřejné podpory pro jednotlivé regiony ministerstvo průmyslu a obchodu, které tyto parametry uvede v rozhodnutí o poskytnutí investiční pobídky.

Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů, sleva na dani ale nemůže dosáhnout záporných hodnot.

Podle § 35b odst. 1 ZDP mohou za obdobných podmínek uplatňovat slevu na dani i poplatníci, kteří provozovali podnikatelskou činnost již před poskytnutím příslibu investiční pobídky. U těchto poplatníků se ale výše slevy vypočítává jinak, a to podle vzorce S1 minus S2, kde

U poplatníka, od jehož registrace k dani z příjmů uplynula doba kratší než tři zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za všechna zdaňovací období. V případě, že příslušné zdaňovací období bude kratší nebo delší než 12 měsíců, bude částka daně vypočtená podle odstavce 2 pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně přepočtena na období 12 měsíců. Tento aritmetický průměr částek daně bude upraven o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se k poslednímu zdaňovacímu období z těch, za která byl aritmetický průměr částek daně vypočten; aritmetický průměr částek daně se nesnižuje, je-li za příslušná zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.

Podle § 35b odst. 2 ZDP je částka daně pro účely odst. 1

Podle pokynu GFŘ D-59 se částka S2 pro účely § 35b ZDP vypočte při prvním uplatnění slevy na dani ze základu daně, který se zjišťuje za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu na dani uplatnit poprvé. Částka S2 (ta, která je vyšší ze dvou určených zdaňovacích období) se v dalších zdaňovacích obdobích vypočte s použitím aktuální sazby daně, tj. sazby daně platné pro zdaňovací období, za které se sleva na dani zjišťuje, a dále se upravuje o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů.

Od 1. 1. 2022 platí podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, že poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o . Tato výše základní slevy na poplatníka platí i ve zdaňovacím období roku 2024.

Na základní slevu na dani mají nárok všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob (včetně starobních důchodců), kteří měli alespoň po část zdaňovacího období zdanitelné příjmy. Základní sleva na poplatníka se vždy uplatňuje v plné roční výši, a to i v případě, že výdělečná činnost trvala jen část zdaňovacího období.

O základní slevu na poplatníka, resp. 1/12 její roční výše (tj. 2 570 Kč), se snižuje také měsíční záloha na daň u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

Poplatník, který je fyzickou osobou, má také nárok na slevu na dani z titulu své invalidity. U této slevy k žádné změně od 1. 1. 2024 nedochází.

Od zdaňovacího období roku 2018 je pro uplatnění slevy na invaliditu poplatníka skutečnost, že poplatníkovi je přiznán nárok na příslušný invalidní důchod (dosud byla rozhodující až skutečnost, že poplatník pobíral příslušný invalidní důchod).

V § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP je stanoveno, že poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o , je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu.

V § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP je stanoveno, že poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o , je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidním ve 3. stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Podle § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu o částku ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

O základní nebo rozšířenou slevu na poplatníka, resp. 1/12 její stanovené roční výše, se snižuje také měsíční záloha na daň u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

V § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP je stanoveno, že poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35 a 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o , je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. U této slevy rovněž nedochází od 1. 1. 2024 k žádné změně.

Průkaz ZTP/P je zkratkou pro průkaz mimořádných výhod III. stupně – zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce. Nárok na tento průkaz mají osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra.

Od zdaňovacího období roku 2018 je rozhodující pro uplatnění této slevy skutečnost, že poplatníkovi je přiznán nárok na průkaz ZTP/P (dosud byla rozhodující skutečnost, že poplatník je držitelem průkazu ZTP/P). Podle § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na držitele průkazu ZTP/P o částku ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

V pokynu GFŘ D-59 je k ustanovení § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP uvedeno, že uplatnění slevy na dani na držitele průkazu ZTP/P je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je podmíněno přiznáním nároku na průkaz ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. K obdobným průkazům ze zahraničí nelze přihlédnout. Stejně se postupuje v případě daňového zvýhodnění na děti podle § 35c odst. 7 ZDP a v případě slevy na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (od 1. 1. 2024 je ale sleva na manžela upravena v § 35bb ZDP).

Od 1. 1. 2024 je v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP nově stanoveno, že poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o

Podle § 21e odst. 3 ZDP nadále platí, že manželem se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Od 1. 1. 2024 jsou ale pravidla pro uplatnění této slevy nově stanovena v § 35bb ZDP, a to následovně:

Od 1. 1. 2024 jsou pravidla pro uplatnění slevy na dani na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč, nově upravena tak, že slevu na dani na druhého z manželů bude možné uplatnit za podmínky, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva na dani uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let). Pro posouzení vyživovaného dítěte poplatníka se vychází z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP (za vyživované dítě pro možnost uplatnění slevy na manžela tak bude možno považovat dítě vlastní, osvojence, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů).

Podle § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manžela o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který není daňovým rezidentem České republiky, se podle § 35ba odst. 2 ZDP, ve znění účinném od 1. 1. 2024, daň sníží za zdaňovací období o výši slev uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Změnou ZDP v rámci tzv. konsolidačního balíčku se s účinností od 1. 1. 2024 zrušují v § 35ba dvě dosavadní slevy, a to

[do 31. 12. 2023 je tato sleva upravena v § 35ba odst. f) ZDP]

Podle důvodové zprávy k návrhu tzv. konsolidačního balíčku je hlavním důvodem pro zrušení této slevy na dani její nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Dodatečnou slevu na studenta proto využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky větší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Zrušením slevy na studenta by mělo současně dojít ke snížení stimulu pro nežádoucí jev, kdy určité osoby mají studenta jen formálně (tj. sice jsou ke studiu zapsaní, ale vzdělávací zařízení již nenavštěvují) a mohou tak čerpat výhodu spojenou s touto slevou na dani.

[do 31. 12. 2023 je tato sleva upravena v § 35bb ZDP]

Podle důvodové zprávy k návrhu tzv. konsolidačního balíčku je hlavním důvodem pro zrušení této slevy na dani, že ji zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví (např. samoživitelé pracující na částečné úvazky) po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Znamená to, že pro nízkopříjmové skupiny poplatníků sleva za umístění dítěte žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit.