Od roku 2025 zavedl daňový zákon dodatečný druhý test pro – snad už definitivní – osvobození příjmů z prodeje podílů, které splňují podmínky dosavadního jediného, nyní ale již pouze 1. testu osvobození od daně. Naštěstí se neblahá novinka týká jen příjmů přes 40 milionů Kč, za nimiž jsou lidé zvyklí naslouchat daňovým poradcům, aby neplatili zbytečně velké daně. K četnějšímu užitku bude pohled na nižší příjmy z prodejů podílů osvobozené pouze zčásti a jen lehce se zmíníme o letošním rozšíření obdobné regulace příjmů z kryptoaktiv.
Zdanění osvobozených příjmů občanů z prodeje podílů
Ing.
Martin
Děrgel
Co je podíl?
Nás bude podíl zajímat v obchodně právním významu
odvozeném od slovesa podílet se, účastnit
, participovat, kdy nejde o pouhou kvantitu, číslo, nýbrž o předmět, věc (nehmotnou movitou) v právním smyslu, kterou lze vlastnit
, dle § 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen „“): „
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.
“Hrdí společníci s. r. o. říkají, že jsou majiteli firmy XY, přitom jim patří „jen“ podíl na právnické osobě XY. Jaký je v tom rozdíl? Když jste hrdým vlastníkem dortu a třetinu dáte sestře, budete smutnějším majitelem zbylých dvou třetin dortu. Pokud byste ale drželi 100% podíl na dortu a sestře darovali třetinu podílu, zůstáváte majoritním společníkem celého dortu, a byť se váš vliv snížil o třetinu, záleží na vás, jestli jej sestra ochutná…
Tvůrci ZOK „podílem“ pojmenovali nejen zmíněnou kvalitu (věc), ale také její kvantitu (míru). Takže kupříkladu pan Novák je společníkem ABC, s. r. o., protože na ní má podíl, a ten podíl činí 20 %.
Nejčastější obchodní korporací je s. r. o., proto na ni zaměříme pozornost. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, je v souladu s § 133 ZOK
výše podílu určena podle poměru jeho vkladu připadajícího na příslušný podíl k výši celkového základního kapitálu
společnosti, který představuje úhrn všech vkladů. Výše podílu má pro společníka stěžejní ekonomický význam, podle něj se totiž návazně určuje například výše jeho podílu na zisku nebo vypořádacího podílu. Často se zjednodušeně ztotožňují podíly společníků s. r. o. s jejich hlasovacím potenciálem coby „hlasy“, jimiž rozhodují o zásadních otázkách firmy na valné hromadě. Ovšem „podíly“ – představující majetkovou účast jednotlivých společníků (členů) s. r. o. – nelze ztotožnit s jejich hlasovacími právy, kvalitativně ani kvantitativně. V praxi bývá sice relativní síla obou právních instrumentů stejná, ale není to nezbytné. Obecným pravidlem dle § 169 odst. 2 ZOK je, že za každou 1 Kč vkladu má společník 1 hlas, ale i toto základní pravidlo je možno změnit.
Příklad 1
Podíly a hlasy společníků
Společnost ABC, s. r. o., založily tři osoby – A, B, C – peněžitými vklady jednotlivě ve výši 500 000 Kč, 300 000 Kč a 200 000 Kč. Celkový základní
kapitál
firmy tak činí 1 milion Kč, na němž se společníci podílejí z 50, 30 a 20 %.Obvykle ve stejném poměru vkladů na základním kapitálu – 50, 30 a 20 % – bývají mezi společníky rozděleny i jejich podíly. Tak tomu ale není v ABC, s. r. o., kde se společníci dohodli na stejných podílech á 1/3, což uvedli do společenské smlouvy. Díky tomu budou mít stejné podíly na zisku atp. Proto se ohledně výše jejich podílů neuplatní obecné pravidlo ZOK (poměr vkladů), ale speciální řešení dohodnuté ve společenské smlouvě.
Kreativním společníkům nevyhovovalo ani pravidlo ZOK týkající se počtu hlasů. Podle něj by s ohledem na své vklady měli mít A, B a C počty hlasů 500 000, 300 000 a 200 000. Společníci se dohodli, že nechají vazbu počtu hlasů na výši vkladů, ovšem pro jednodušší počítání hlasů je zredukují o pět řádů, takže 1 hlas připadne na každých 100 000 Kč vkladu, čímž stejnoměrně klesnou – pouze početně – hlasy společníků A, B a C na 5, 3 a 2.
Více podílů na jedné obchodní korporaci
Samozřejmě u a. s., jejíž podíly – akcie – jsou
cennými papíry
, které si společníci (akcionáři) mohou dle libosti namnožit, a není ani regulováno, kolik jich jednotlivě mohou mít. Podobně je tomu u druhého, méně známého podílového cenného papíru, kterým je kmenový list s. r. o.
Jde ovšem o výjimku provázenou citelnější právní regulací § 137 ZOK. Ostatní podíly na obchodních korporacích nemohou mít charakter cenných papírů.Před érou ZOK obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) neumožňoval, aby společník měl na obchodní společnosti či družstvu