Konec dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností v DPH

Vydáno: 38 minut čtení

Speciální daňový režim dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností pro „smíšené účely“ skončil s rokem 2024 v České republice speciální daňový režim dlouhodobého majetku, kdy má plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši. Tento krok byl motivován nesouladem české legislativy s výkladem Soudního dvora EU, který nabízel odlišnou interpretaci pravidel daně z přidané hodnoty. Novela zákona č. 461/2024 Sb. přináší změny, které zahrnují nové pravidla pro odpočet DPH při pořizování dlouhodobého majetku pro smíšené účely. Tímto opatřením dochází k zavedení systému, který propojuje průběžné užívání poměrných a krátících koeficientů při nárokování DPH.

 

Konec dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností v DPH
Ing.
Martin
Děrgel
 
Dlouhodobý majetek v DPH
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je doménou účetnictví a daní z příjmů. Jde vesměs o drahé investice: stavby, výrobní linky, auta, SW… Podnikateli mají sloužit dlouhá léta, což přímo volá po uplatnění základní účetní i daňové zásady časového rozlišení nákladů, které by měly
a priori
odpovídat celému období jeho využívání. Pokud stavební firma předpokládá, že jí bagr za 10 milionů Kč bude sloužit 10 let, měla by jeho pořizovací cenu rovnoměrně rozprostřít na celé toto období a do nákladů tedy zahrnovat pouze 1 milion Kč ročně. Jak známo, tohle zajišťují odpisy, zejména účetní, u nichž by mělo být určující období využitelnosti věci, zatímco ty daňové jsou spíše politickým rozhodnutím.
Pojem dlouhodobý majetek najdeme v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ), celkem 44krát plus 13krát v přechodných ustanoveních. Co tam pohledává, vždyť
odpisy se této nepřímé daně ze všeobecné spotřeby netýkají, ani se u ní neuplatňuje princip časového rozlišování?
Je tzv. okamžitou daní s měsíčním zdaňovacím obdobím. Plátci u výstupů (prodejů)
přiznávají celou DPH již při dodání zboží
či poskytnutí služby nebo u dřívějších úplat. A stejně tak si
obvykle ihned nárokují odpočet DPH u zdaněných vstupů
(nákupů) od jiných plátců apod. U této daně je přece jedno, jde-li o koupi náhradního dílu, který bude využit pro podnikání třeba až za 5 let, anebo o bagr s předpokládaným 10letým provozem…
Ne tak docela.
I v DPH se uplatňují určité prvky časového rozlišování,
především u dlouhodobého majetku (dále jen
„DM“
), jehož vymezení v § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH přejímá dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v pojetí účetním i daní z příjmů a přidává věci užívané během finančního leasingu. Při pořízení DM o odpočtu DPH rozhoduje jeho zamýšlené předpokládané využití, kde může nastat několik scénářů.
Plátce použije DM:
Pouze pro „nároková plnění“
ve smyslu § 72 odst. 1 ZDPH (jde zejména o vlastní zdanitelná plnění a plnění sice od DPH osvobozená, ale s nárokem na odpočet daně apod.) –
odpočet daně v plné výši.
Jen pro „jiné (tj. nenárokové) účely“
(např. soukromé účely a osvobozená plnění bez nároku na odpočet) -
žádný odpočet daně.
Jak pro „nároková plnění“, tak pro „jiné účely“
odpočet daně v částečné výši
připadající na použití pro „nároková plnění“, přičemž se dále rozlišují tři možné situace podle toho, o jaké „jiné účely“ se jedná:
a)
„jiné účely“ nejsou ekonomickou (podnikatelskou) činnosti (
např. OSVČ nebo zaměstnanec budou firemní auto využívat zčásti i soukromě) –
částečný odpočet daně v poměrné výši
podle § 75 ZDPH,
b)
„jiné účely“ jsou plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
(finanční a pojišťovací činnosti, dodání a nájem nemovité věci…) –
částečný odpočet daně v krácené výši
podle § 76 ZDPH,
c)
„jiné účely“ jsou směsicí obou variant,
tedy jak neekonomická činnost, tak i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně –
částečný odpočet daně v poměrné i krácené výši.
Příklad 1
O odpočtu daně rozhoduje využití přijatého zdanitelného plnění
Pan Pepa podniká jako OSVČ v oboru tesařství a je plátcem DPH. Od výrobce (plátce) v Česku koupil osobní automobil za 500 000 Kč + DPH 105 000 Kč. Bude mít pan Pepa nárok na odpočet daně na vstupu?
Pokud bude auto využívat
výhradně (ze 100 %) pro vlastní tesařské práce,
tj. jen pro „nároková plnění“: Může uplatnit plný odpočet DPH na vstupu 105 000 Kč, čili státu z prodeje vozu na dani nezůstalo nic.
Když bude auto využívat
výhradně pro své osobní (rodinné) potřeby,
tj. pro jiná než „nároková plnění“: Ačkoli jde o registrovaného plátce, nemůže si uplatnit odpočet ani části DPH na vstupu (odpočet 0 Kč).
Jestliže auto využije
z 80 %
pro tesařské práce
(„nároková plnění“)
a z 20 % pro osobní („jiné účely“)
: Odpočet DPH bude v částečné
poměrné výši
dle využití pro „nároková plnění“, tj. 80 % ze 105 000 Kč.
Jenže… DM bude plátci sloužit mnoho let, přičemž v každém roce u něj mohou platit odlišné provozní podmínky ovlivňující odpočet daně. Třeba postaví skladiště pro vlastní obchodní činnost, ale po dvou letech jej pronajme neplátci, což je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně; nebo to bude naopak. Pak by nebylo spravedlivé, aby o osudu velké částky odpočtu DPH z dlouhodobé investice rozhodly jednou provždy provozní podmínky, které u plátce panovaly v roce jejího pořízení. A kdyby rozhodoval opravdu jen ten jeden rok uvedení do užívání, víme, jak by to v daňově kreativním Česku dopadlo, plátci by předpokládali jen „nároková plnění“…
Proto se i do systému DPH dostalo
modifikované časové rozlišování u DM
formou -
úpravy odpočtu daně
- která slouží k následným korekcím původně uplatněného (nebo neuplatněného) odpočtu daně s ohledem na změněné použití DM. Dnes už se tento daňový institut rozprostírá od § 78 do § 78e ZDPH. Pro naše účely postačí vědět, že relevantní
změny v rozsahu použití DM se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci 5leté – u nemovitých věcí 10leté – lhůty
pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání s rokem jeho pořízení. Úprava odpočtu se provádí v posledním přiznání k DPH roku –
povinně pouze když rozdíl ukazatelů nároku odpočtu přesáhl 10 procentních bodů
– a vypočte se
ve výši 1/5 (u nemovitostí 1/10)
ze součinu:
částky daně na vstupu u příslušného majetku a
rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně
(žádný = 0 %, plný = 100 %, částečný = koeficient poměrné nebo krácené výše odpočtu daně, příp. jejich součin) při úpravě odpočtu
versus
při pořízení DM.
Dodejme, že toleranční polštář 10 % se netýká odhadu poměrného odpočtu
versus
„skutečnosti“ v prvním roce užívání, kdy se vypořádává každé procento na „obě strany“.
Příklad 2
Výpočet úpravy odpočtu daně
Plátce Pepa z minulého příkladu si loni koupil terénní auto – DM – se záměrem využívání jen pro účely tesařiny, tedy pouze pro „nároková plnění“, proto si uplatnil nárok na plný odpočet daně na vstupu 105 000 Kč.
Ovšem letos začal terénní vůz používat i pro osobní (rodinné) potřeby, neboť si koupil chatu v horském terénu. Pokud by auto pořídil letos, mohl by uplatnit odpočet DPH jen v částečné poměrné výši dané poměrným koeficientem odpovídajícím firemnímu využití. Protože jej ale koupil dříve – před méně než 5 lety – podléhá úpravě odpočtu daně pouze pětina původně uplatněného odpočtu daně z pořízení DM připadající na letošek.
Pokud připadá na firemní cesty např. 80 %, bude poměrný koeficient také 80 %, na které je nutno snížit dosavadní
a priori
100 % pětinu letošní části odpočtu daně. Číselně se úprava snižující odpočet daně vypočte:
Daň na vstupu při pořízení DM × (Ukazatel nároku na odpočet ke dni úpravy odpočtu – Ukazatel nároku na odpočet ke dni pořízení DM) / 5 = 105 000 Kč × (80 % - 100 %) / 5 = 105 000 × (-20 %) / 5 = -4 200 Kč
Toto snížení odpočtu daně je povinné a provede se v přiznání k DPH za prosinec (IV. čtvrtletí) 2025.
 
Původně zavedený speciální režim DM vytvořeného vlastní činností
Pravým viníkem byla snaha legislativců o maximální neutralitu a spravedlnost pravidel DPH pro plátce této nepřímé daně ze všeobecné spotřeby. Výše zmíněné „časové rozlišení“ formou úpravy odpočtu daně postihuje pouze změny rozsahu použití DM až po jeho pořízení. V naprosté většině situací firemní praxe to zcela dostačuje, nicméně především u staveb a komplexnějších výrobních zařízení se může doba jejich pořizování počítat na roky, během nichž se mohou měnit okolnosti ovlivňující nárok na odpočet daně. Třeba při zahájení výstavby v roce 1 měl plátce záměr, že budova bude sloužit pouze pro jeho „nároková plnění“. Během budování se ale v roce 2 ekonomická činnost plátce rozšířila o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a při dokončení díla v roce 3 se plátce rozhodl část prostor přenechat zaměstnanci k bydlení. Co si s tím počít?
Psal se rok 2011 a v zákoně o DPH nebyl efektivní mechanismus spravedlivého řešení odpočtu daně u DM určeného pro
tzv. smíšené využití:
jak pro „nároková plnění“ s plným odpočtem daně, tak pro „jiné účely“ zcela bez odpočtu daně (jak už víme, rozlišují se na plnění osvobozená bez odpočtu a ostatní nesouvisející s ekonomickou činností). A proto byl vymyšlen speciální daňový režim DM vytvořeného vlastní činnosti pro „smíšené účely“. Přesněji řečeno naši zákonodárci využili možnosti dané členským státům článkem 18 písm. a) unijní Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému DPH, v konsolidovaném znění (dále jen
„Směrnice o DPH“
):
„Členské státy mohou považovat za dodání zboží za úplatu tato plnění:
a)
použití zboží osobou povinnou k dani pro účely jejího podnikání, jestliže bylo toto zboží vyrobeno, postaveno, vytěženo, zpracováno, zakoupeno nebo dovezeno v rámci tohoto podnikání a jestliže by daň z tohoto zboží nebyla plně odpočitatelná, kdyby bylo pořízeno od jiné osoby povinné k dani; (…)“
Tuto novinku zahrnující celý balík souvisejících změn přinesla velká novela ZDPH zákonem č. 47/2011 Sb. od dubna 2011, stručně citujme z její důvodové zprávy:
„Plátce při vytváření dlouhodobého majetku vlastní činností, který bude dále používat pro tzv. smíšené účely, bude oprávněn si uplatňovat ze vstupů, tj. přijatých zdanitelných plnění, která použije pro vytvoření tohoto majetku, nárok na odpočet daně v plné výši.
Tato nová pravidla se do zákona zavádějí na základě připomínek od správců daně i podnikatelské veřejnosti, že současná platná úprava otevírá možnosti pro daňové úniky a že v některých konkrétních situacích neodpovídá zásadě daňové neutrality.
Uvedení do stavu způsobilého k užívání se bude považovat za zdanitelné plnění, které je předmětem daně
(podle nového ustanovení § 13 odst. 4 písm. b)). Plátce bude povinen toto zdanitelné plnění přiznat ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém k uvedení do stavu způsobilého k užívání došlo, přičemž základ daně u tohoto plnění se stanoví dle § 36 odst. 6 písm. a).
Ke stejnému období bude plátce oprávněn si z tohoto plnění uplatnit nárok na odpočet daně.
Výše tohoto nároku se bude odvíjet od účelu použití tohoto majetku podle obecně platných principů, v tomto případě podle § 72 odst. 6, tj.
v částečné výši
.
Princip nově zavedeného opatření spočívá v tom, že si plátce v podstatě vytvořený dlouhodobý majetek po jeho aktivaci „sám sobě dodá“. Odstraní se možný negativní dopad různých výší koeficientů v letech, kdy majetek vytvářel. Opatření je plně v souladu s právem EU, využívá možnost volby, kterou členským státům dává směrnice o DPH v článku 18 písm. a).
Následné změny v použití dlouhodobého majetku, případně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely zakládající nárok na odpočet daně, se budou nadále řešit výhradně prostřednictvím úpravy daně na vstupu (podle pravidel pro úpravu odpočtu daně podle § 78) a ne na straně daně na výstupu. …“
Šlo hlavně o problém víceletého pořizování staveb, u nichž plátce předpokládá „smíšené použití“, takže nárokoval odpočet daně pouze v částečné výši poplatné poměrnému nebo krátícímu koeficientu. Přičemž ale tyto koeficienty mohly být z roku na rok i hodně odlišné v rozsahu 0 až 100 %, a návazně si stejné procento z DPH na vstupu plátce nárokoval k odpočtu u dílčích přijatých plnění souvisejících s výstavbou. Ovšem po dokončení (pořízení) DM se změny v rozsahu (účelu) jeho použití korigovaly úpravou odpočtu daně v dalších 10 letech již jen podle výše poměrného/krátícího koeficientu v roce pořízení. Takže plátce musel vracet i část DPH na vstupu, kterou ve skutečnosti vůbec nenárokoval, nebo naopak mohl fakticky podruhé odpočíst stejnou částku DPH atp.
Tento problém s DM vytvořeným vlastní činností pro smíšené účely efektivně vyřešil speciální postup:
1.
Během pořizování DM vytvořeného vlastní činností se uplatní plný odpočet daně,
důvod vyjeví 2. bod.
2.
Uvedení DM do užívání je „fiktivní“ zdanitelné plnění
§ 13 odst. 4 písm. b) ZDPH a plátce přizná DPH.
3.
Současně si nárokuje
odpočet daně v odpovídající částečné výši
poměrné nebo krácené § 75 a § 76 ZDPH.
Osvětlíme snad názorným příkladem…
Příklad 3
Dům dvou prasátek
Dva kamarádi měli sen provozovat veganskou restauraci. Pro tyto účely založili firmu Vegani, s. r. o., kterou registrovali jako plátce DPH. Formou
emise
dluhopisů vybrali od podporovatelů jejich záměru z řad všemožných hospodářských zvířat slušný balík a pustili se do výstavby dvoupodlažní budovy. V přízemí bude veganská restaurace poskytující stravovací služby, což jsou zdanitelná plnění podléhající převážně snížené sazbě DPH. Horní patro bude sloužit zmíněné rekvalifikační činnosti, pro kterou prasátka získala akreditaci Ministerstva školství, takže se bude jednat o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Jak už tomu u nás bývá, výstavba se nečekaně protáhla na tři roky, během nichž Vegani, s. r. o., podnikali v uvedených oborech činnosti provizorně v pronajatých prostorách.
Na výstavbě se oba snaživě podíleli, ovšem převážně šlo o dílo celé řady místních podnikatelů, vesměs plátců DPH. A tím začaly potíže… Mohou si uplatňovat plný odpočet DPH na vstupu z těchto dodavatelských prací a souvisejících nákupů stavebního a dalšího materiálu od plátců? Pokud by objekt měl sloužit pouze jako restaurace – a tedy jen pro zdanitelná plnění – pak by s odpočtem neváhali. Ale horní patro předurčené pro osvobozené vzdělávání zase naopak přece brání jakémukoli odpočtu daně. Co s tím?
Jestliže byla výstavba zahájena, resp. první zdanitelné plnění od plátce bylo přijato před rokem 2025, mohou ještě postupovat jednodušeji „postaru“. Takže u všech vstupů (nákupů) souvisejících s danou výstavbou – určenou pro tzv. smíšené účely – mohou ihned nárokovat plné odpočty DPH, jako by budova měla sloužit pouze jako restaurace. Zásadní obrat nastane při dokončení díla, které bude (zdánlivě nesmyslně) považováno za zdanitelné úplatné dodání stavby plátcem „sám sobě“, a proto Vegani, s. r. o., z její aktuální hodnoty musí přiznat DPH na výstupu. Čímž
de facto
zdůvodní dříve nárokované plné odpočty daně u všech souvisejících vstupů. Současně si však může nárokovat odpočet této velké DPH již pouze v částečné (krácené) výši odpovídající smíšenému využití.
Při zahájení výstavby letos již nelze postupovat tak snadno „postaru“, ale „ponovu“ složitěji. Již během budování díla si může plátce nárokovat jen částečné odpočty DPH v krácené výši odpovídající předpokládanému využití pořizovaného dlouhodobého majetku určeného pro „smíšené účely“. Klíčový krátící koeficient závisí na provozních výnosech z obou typů činností Veganů, s. r. o., a tak bude v každém roce asi trochu jiný. Vše se srovná opět při dokončení stavby, kdy ale bude nutno na konečný skutečný krátící poměr opravit dřívější odpočty daně.
 
Zrušení speciálního režim DM vytvořeného vlastní činností
Speciální režim
byl sice podivný a běžným smrtelníkům obtížně vysvětlitelný, nicméně řešil problém s plejádou poměrných a krátících koeficientů během delšího pořizování DM. Tak proč jej pak ale loni –
zákon č. 461/2024 Sb., kterým se mění zákon o DPH … a některé další zákony
(dále jen
„Novela“) – zrušil od 1. 1. 2025
? Stručně řečeno proto, že naši legislativci prozřeli a doneslo se i jim, že Soudní dvůr EU – mající „patent“ na jediný správný výklad celo-unijních pravidel DPH – to vidí poněkud (hodně) jinak. A to ve dvou směrech: v širším pojetí toho, co se považuje za „vytvoření vlastní činností“ a zejména v podstatně odlišném (obsáhlejším) způsobu určení základu daně při onom fiktivně úplatném dodání tohoto DM při dokončení plátcem „sám sobě“.
Dvě perličky. Klíčové rozhodnutí Soudního dvora padlo již v roce 2012 (věc C-299/11), ale naši berní správu „probudil“ až navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu roku 2021 čj. 2 Afs 232/2020. A důvodem chybné
interpretace
klíčového článku 18 písm. a) Směrnice o DPH (citován výše) údajně byl nepřesný překlad…
Příčinou potíží je, že členské státy – podle citovaného čl. 18 písm. a) Směrnice o DPH – sice mohou zavést tento speciální režim … Jenže si musí uvědomit, že jde o tzv. harmonizovaný koncept unijního práva. Což znamená, že zavedený (nepovinný) režim pak musí být prováděn v souladu se Směrnicí o DPH i judikaturou Soudního dvora EU, který už problematiku řešil a předepsal její závazný výklad – viz výše zmíněný
judikát.
Není právně významné, že naše Ministerstvo financí oficiálně vyjevilo zčásti odlišný odborný názor v metodice dostupné na jejím webu „Informace o změnách v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně“ – neplatí!
V této úřední „správní praxi“ je příklad stavby pro smíšené účely plátce postavené jedním dodavatelem tzv. na klíč. Kde se dočteme, že „samozřejmě“
nejde o žádný DM vytvořený – vlastní – činností plátce, který se totiž jen pasivně podílel tím, že vlastnil příslušný pozemek. Chyba
lávky! Závazná
interpretace
Soudního dvora EU je totiž koncepčně zcela odlišná a výrazně širší. Ačkoli se to příčí zdravému (selskému) rozumu, tak vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku poskytnutého – zcela pasivně – plátcem, má pro něj povahu majetku vytvořeného vlastní činností.
Takže to návazně musel oficiálně vidět stejně i náš Nejvyšší správní soud a ve zmíněném rozsudku čj. 2 Afs 232/2020 ve věci Oblastní nemocnice Kolín napsat, že pojem DM vytvořený vlastní činností je nutné vykládat eurokonformně (tj. jak to vidí unijní soudci), a jedná se o něj i v případě dodávek „na klíč“.
Dobrá, plátci si zvyknou, že o DM vytvořený vlastní činností pro smíšené účely jde, i když jen pasivně na jejich pozemku staví jediný dodavatel „na klíč“. Stále aspoň nemusí díky tomu řešit měnící se poměrné/krátící koeficienty a během výstavby nárokují plný odpočet DPH. Není podstatné, že obvykle v roli příjemce přiznávají DPH na výstupu, jak velí § 92e ZDPH u stavebních a montážních prací mezi plátci. Ale souběžně uplatňují také nárok na odpočet, tak nesmyslné to tedy není…Pohoda skončí dokončením stavby, resp. jejím uvedením do stavu způsobilého k užívání, kdy plátce v roli pasivního objednatele
uskuteční onu fikci zdanitelného úplatného dodání „sám sobě“. Takže musí přiznat příslušnou DPH na výstupu…
U této
fikce
zdanitelného plnění stanovuje § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, že
základem daně je
„cena…, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění …“.
Přičemž z oněch závazných judikátů vyplývá, že
je nutno započítat i hodnotu pozemku!
Což samozřejmě citelně a bezdůvodně prodraží tuto pasivní investici. S čímž mají potíže především obce, které si v dobré víře nechaly pasivně na klíč postavit budovy pro „smíšené účely“, ale kvůli soudy posvěcené nesmyslné koncepci si připlatí neodpočitatelnou částí DPH za svůj pozemek. Proto legislativci raději navrhli a zákonodárci schválili zrušení režimu DM vytvořeného vlastní činností v ČR…d
Základním principem právního státu je ochrana důvěry občanů v právo, aby každý mohl vědět, co je – nyní – zakázáno, jaká má aktuálně práva a povinnosti. S čímž souvisí
zákaz zpětné účinnosti, tzv. retroaktivity právních norem, které proto zásadně platí jen do budoucna.
Právní teorie i praxe rozlišuje retroaktivitu pravou a nepravou. Podstatou pravé zpětné působnosti je, že podle současné (nové) právní normy lze posoudit i právní skutečnosti/vztahy uskutečněné před nabytím účinnosti, tj. nová pravidla změní i právní následky, které již dříve nastaly. Pro nepravou retroaktivitu platí, že právní vztahy vzniklé za platnosti práva starého se spravují tímto právem až do účinnosti práva nového, poté se však řídí již novým právem.
Zatímco pravá
retroaktivita
je nepřípustná (až na striktně omezené výjimky), tak nepravá
retroaktivita
je naopak obecně přípustná.
Především v záplavě daňových novel záleží na načasování dílčích změn, od kdy je – nutno nebo možno – je uplatňovat. Což je náplní tzv. přechodných ustanovení obvykle následujících po soupisu změn samotného daňového zákona. Znalci to dobře vědí a novely čtou odzadu, zejména pokud se změny týkají dlouhodobých smluv (leasingy, nájmy…) a dlouhodobého majetku (odpisy, výstavba/rekonstrukce staveb, limitace odpočtu daně osobních aut…). Což je významné také u Novely, která zrušila problémový (jednoduchý) speciální režim DM vytvořeného vlastní činností pro smíšené účely s účinností již od 1. 1. 2025.
První přechodné ustanovení – článek II, bod 1 Novely – obecně zakazuje její nepravou retroaktivitu
(konec textu mírně přeformulován):
„Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije ZDPH ve znění před Novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Obecný zákaz nepravé retroaktivity u našeho tématu
prolamuje speciální přechodné ustanovení
– bod 5 dtto, které opět uvádíme ve formulačně srozumitelnější podobě, co se týká načasování změn a použití Novely.
U DM vytvořeného vlastní činností dle ZDPH ve znění před Novelou, který nebyl do 31. 12. 2024 uveden do stavu způsobilého k užívání, se použije ZDPH ve znění před Novelou, pokud před 31. 12. 2024 vznikl plátci nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku.
Pokud však dojde k uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání nejdříve v roce 2026, lze u přijatých zdanitelných plnění nebo poskytnutých úplat, u nichž vznikl nárok na odpočet daně, přijatých od 1. 1. 2025 použít ZDPH ve znění Novely; v tomto případě je plátce u uplatněného odpočtu daně, pokud nárok na odpočet daně vznikl před 1. 1. 2025, povinen postupovat podle § 75 odst. 7 až 9 nebo § 76 odst. 10 ZDPH ve znění Novely.“
Speciální přechodné ustanovení upravuje dvě varianty možného postupu, přičemž volba je na plátci. Než se na ně podíváme, je však třeba zdůraznit a předeslat, že tato variabilita se týká pouze takového pořizování DM vytvořeného vlastní činností pro smíšené účely, které splňuje všechny následující tři podmínky.
a)
Pořizování DM
vytvořeného vlastní činností
začalo před 1. 1. 2025,
b)
k jeho dokončení,
resp. uvedení do stavu způsobilého k užívání
dojde až po 1. 1. 2025
a
c)
již před 1. 1. 2025 plátci vznikl nárok na odpočet daně
u přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto pořizovaného DM; k čemuž důvodová zpráva návrhu Novely (Sněmovní tisk č. 726/0) mírně upřesňuje, že onen stav „stalo se“ je navázán na standardní účetní posouzení.
Pokud všechny tři podmínky nejsou splněny,
pak nelze uplatnit speciální přechodné ustanovení (bod 5 dtto) a
zůstává v platnosti obecný zákaz nepravé retroaktivity
(bod 1 dtto). S tím mohou být v praxi potíže. Plátce se může domnívat, že loni započal s pořizováním DM vytvořeného vlastní činností pro smíšené účely, ale ukáže se, že se mýlil. Nepůjde třeba o DM „vytvořený vlastní činností“ ve smyslu definice ad výše, nebo jeho účel nebyl „smíšený“ – za tehdejšího stavu věcí a okolností. Problémem může také být, že ohledně konkrétního přijatého zdanitelného plnění ještě nešlo o proces pořizování DM, ale o předcházející zvažování variant; k tomu lze doporučit
metodickou Interpretaci Národní účetní rady č. I–5 Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů s pořízením DM.
A výkladové neshody lze očekávat i ohledně naplnění třetí podmínky.
Ještě jednou zdůrazněme, že pouze při splnění všech tří podmínek (a, b, c)
má plátce možnost volby:
1.
Nadále bude postupovat „postaru“ jako před Novelou,
tj. plátce při pořizování DM vytvořeného vlastní činností pro smíšené účely bude uplatňovat plný nárok na odpočet daně. Při jeho uvedení do užívání (po 1. 1. 2025) dojde k právní fikci zdanitelného dodání s povinností přiznat DPH na výstupu [podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH ve znění před Novelou]. A ve stejném období si plátce bude moci uplatnit nárok na odpočet daně již jen v odpovídající částečné výši, s ohledem na účel použití tohoto majetku, jak bylo výše probráno.
2.
Od 1. 1. 2025 postupovat „ponovu“. Ale pozor, jen při splnění dodatečné podmínky, že k uvedení DM do užívání dojde nejdříve v roce 2026!
U zdanitelných plnění – přijatých od 1. 1. 2025 – bude nárokovat odpovídající částečný odpočet daně pouze v poměrné/krácené výši dle novelizovaných pravidel (za chvíli si je osvětlíme). Pak ale musí dojít k zúčtování s minulostí před rokem 2025. A to formou jednorázové úpravy, kdy plátce sníží dřívější uplatněný plný odpočet daně o příslušný rozdíl vůči odpočtu daně ve výši, na kterou by měl nárok, pokud by jej uplatnil ke dni uvedení DM do stavu užívání. Jedná se tedy o složitější scénář…
 
Nová pravidla (nejen) pro DM vytvořený vlastní činností pro smíšené účely
Do daněné hodnoty stavby na klíč při dokončení se podle Soudního dvora zahrnuje i samotný pozemek patřící investorovi. „Pravda“ v podání soudců pokroucená jako jejich paragrafy byla divná i našim legislativcům, a než takový kontraproduktivní zvláštní režim DM, raději navrhli jeho zrušení, k čemuž došlo. Dosavadní specifické uplatňování nároku na odpočet daně u DM vytvořeného vlastní činnosti pro smíšené účely kvůli nesouladu s unijním právem skončil, ovšem jím řešený problém s poměrnými/krátícími koeficienty zůstal. Co si počít? Stručně řečeno budou plátci postupovat standardně podle příslušných ustanovení ZDPH.
Což je sice pravda, ale praxi málo platná. Než se ponoříme do detailů, je vhodné si uvědomit, že Novela přináší od 1. 1. 2025 – s výhradou přechodného ustanovení – dvě vzájemně provázané koncepční změny. Zaprvé již nenajdeme v ZDPH definici DM vytvořeného vlastní činností, bylo by jí nutno případně dovodit z judikatury Soudního dvora EU. Ale už to nebude třeba, když skončil jeho speciální režim. Zůstává věcně blízký problém s „unijním pojmem“ – technické zhodnocení (rekonstrukce, modernizace, stavební úpravy…) – které se považuje za samostatný DM, a proto je nutno jej posuzovat odděleně od zhodnoceného DM, včetně příp. úprav odpočtu.
Významnější novinkou bude
řešení odpočtu daně při pořizování takového DM pro „smíšené účely“ průběžným krácením nároku již při jeho uplatnění prostřednictvím poměrných a krátících koeficientů
v souladu s § 75 a § 76 ZDPH. Půjde-li o víceletou investici, u níž byl odpočet daně ze vstupů zahrnutých do
DM krácen různými koeficienty, přiřadí se mu „skutečný konečný“ koeficient
(obvykle)
při dokončení,
resp. uvedení do užívání
a jednorázově se opraví na jeho výši všechny ty jiné předešlé,
byť se liší sebeméně.
Dobrou zprávou je, že odpadá problematické zjišťování základu daně při fiktivním dodání „sám sobě“ při uvedení DM pro smíšené účely do provozu podle „jasně nejasných“ pravidel § 36 odst. 6 ZDP. Nově bude plátce při pořizování DM – nejen vytvořeného vlastní činností – pro smíšené účely postupovat ve třech krocích:
během pořizování uplatňuje částečný odpočet daně podle aktuálního poměrného nebo krátícího koeficientu,
při uvedení dokončeného DM do užívání stanoví jeho skutečný (konečný) poměrný nebo krátící koeficient,
odpočty daně v částečné výši uplatněné během pořizování (jakkoli) jinými koeficienty přepočte na konečný.
Příklad 4
Dům dvou kamarádů – po Novele
Jak by za éry inovovaných pravidel odpočtu DPH dopadla výstavba dvoupodlažní budovy firmy z předešlého příkladu, která bude sloužit dvěma „smíšeným“ účelům. V přízemí bude restaurace poskytující stravovací služby, což jsou zdanitelná plnění podléhající převážně snížené sazbě DPH. A horní patro poslouží rekvalifikační činnosti spadající mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Výstavba opět potrvá tři roky, přičemž související DPH na vstupu se v těchto letech vyvíjela takto: 500 000 Kč, 1 milion Kč a 500 000 Kč.
Smíšený účel pořizovaného DM tentokrát brání plnému odpočtu DPH na vstupu během jeho výstavby. A dotyčnému plátci – Vegani, s. r. o. – začínají potíže… Může nárokovat odpočet daně pouze v částečné výši určené krátícím poměrem, který se zpravidla bude v každém kalendářním roce pořizování DM více či méně lišit. Jeho výši totiž neurčuje – na rozdíl od poměrného koeficientu – poměr reálného využití DM pro ten
versus
onen účel. Což by vycházelo na hezkých a stálých 50 %, jelikož každé ze dvou podlaží je trvale rezervováno na svůj účel. Ne, krátící koeficient se v souladu s § 76 odst. 1 až 6 ZDPH počítá z poměru hodnot plnění toho
versus
onoho druhu, Opravdu, ač to vypadá nelogicky, tento krátící koeficient nemá vůbec nic společného se skutečným aktuálním nebo budoucím užíváním předmětného DM (domu), na rozdíl od „logičtějšího“ poměrného koeficientu dle § 75 ZDPH. A pro „zpestření“ se navíc v průběhu kalendářního roku uplatňuje zálohový koeficient odpovídající loňskému (konečnému) krátícímu koeficientu. Pro naše ilustrativní potřeby nemusíme teď řešit podrobnosti. Dejme tomu, že během 3leté výstavby budovy se u plátce měnil krátící (konečný, vypořádací) koeficient následovně: 60 %, 40 % a 50 %.
Plátce si tedy během výstavby DM nárokoval částečné odpočty postupně v této výši: 300 000 Kč (60 % z 500 000 Kč) + 400 000 Kč (40 % z 1 milionu Kč) + 250 000 Kč (50 % z 500 000 Kč) = 950 000 Kč. Poslední koeficient připadá na rok dokončení stavby a jejího uvedení do užívání, čímž konečně došlo k pořízení tohoto DM pro smíšené účely, jde tak současně o konečný krátící koeficient.
Tím to však nekončí, dozrál čas zúčtování s minulostí a firma prasátek musí přepočítat dříve uplatněné odpočty daně v částečné výši na konečnou, a tedy jedinou správnou úroveň odpovídající krátícímu koeficientu 50 %. Naštěstí s tím nemusí spěchat, protože to bude náplní úplně posledního daňového přiznání kalendářního roku uvedení budovy do provozu (za prosinec, nebo 4. čtvrtletí). Bez práce bude jen tento poslední rok, kdy se použitý koeficient rovná konečnému (pomineme-li tradiční potíž, že během roku se pracuje s loňským koeficientem coby „zálohovým“, neboť letošní „konečný“ bude znám až na Silvestra). Opravit je třeba první dva roky a pozor na to, že u těchto korekcí pořizování DM neplatí toleranční pásmo 10procentních bodů, ale je nutno opravit jakkoli malý rozdíl koeficientů! Na jaký konečný odpočet daně v částečné výši Vegani, s. r. o., mají nárok: 250 000 Kč (50 % z 500 000 Kč) + 500 000 Kč (50 % z 1 milionu Kč) + 250 000 Kč (50 % z 500 000 Kč) = 1 milion Kč, což je o 50 000 Kč lepší (vyšší) částka, než jakou si plátce v úhrnu uplatnil během výstavby, o to veselejší bude daňové přiznání za prosinec (4. kvartál) posledního třetího roku pořizování DM, protože se zvýší konečný nárok plátce na odpočet DPH z této investice.
Kýžené dílo je hotovo a odpočet daně vypořádán, nicméně úplně z hlavy tento DM plátce pustit nemůže. V dalších 9 letech musí prověřovat, jestli případně nedošlo k
relevantní
změně v rozsahu jeho použití, které by si vyžádalo/umožnilo tzv. úpravu odpočtu daně v souladu s § 78 až § 78e ZDPH; kde platí toleranční pásmo 10 %.
 
Odpočet daně v poměrné výši při pořizování DM po Novele
Nová pravidla odpočtu daně v poměrné (částečné) výši podle § 75 ZDPH se týkají veškerého DM,
u něhož se již nerozlišuje podkategorie majetku vytvořeného vlastní činností. Připomeňme, že poměrný odpočet řeší situace, kdy
plátce využije přijaté zdanitelné plnění
– v našem případě související s pořízením DM včetně dřívějších úplat –
jak pro „nároková plnění“, resp. ekonomickou činnost, tak pro „jiné účely“.
Poměrný odpočet
se vypočte jako součin DPH na vstupu a poměrného koeficientu,
který odpovídá skutečnému, resp.
kvalifikovaně odhadnutému podílu použití pro ekonomickou činnost
(zaokrouhluje se na procento nahoru).
Je jasné, že při dlouhodobějším pořizování DM před uvedením do užívání půjde u poměrných odpočtů daně z dílčích přijatých plnění a poskytnutých úplat vždy o kvalifikovaný odhad, neboť skutečné použití majetku ještě nezačalo. Čímž to ještě ale nemůže skončit a
dřívější odpočty daně uplatněné v poměrné výši obecně s rozdílnými poměrnými koeficienty
(podle aktuální situace u plátce 0 až 100 %)
bude nutno posléze opravit.
Pro DM totiž bude – zpravidla –
určující poměrný koeficient zjištěný ze skutečného podílu jeho použití pro ekonomickou činnost plátce v kalendářním roce jeho pořízení
(tj. uvedení do užívání).
Na tuto výši pak bude nutno přepočítat a opravit uplatněné poměrné odpočty daně ze vstupů zahrnutých do DM
– byť by se odhadnuté koeficienty lišily od konečného o pouhé 1 %; neplatí žádné toleranční pásmo 10procentních bodů.
Příklad 5
Pořizování DM i pro „jiné (soukromé) účely“ od roku 2025
Paní Lenka podniká jako OSVČ ve vedení účetnictví, je měsíční plátce DPH. Rodina se rozrůstá, klientů přibývá a najatý byt už nestačí, a tak se rozhodli postavit rodinný dům. Polovina přízemí bude Lence sloužit pro podnikání, stejně velké horní patro bude celé soukromé. Dům zahrne do obchodního majetku a vůči dodavateli – stavební firmě – vystupuje jako plátce, takže v souladu s § 92e ZDPH bude přiznávat celou DPH na výstupu.
Výstavba trvala dva roky, v prvním roce 2025 činilo DPH v úhrnu 400 000 Kč, v tom dalším 500 000 Kč. Půjde o DM určený pro „smíšené účely“, převážně soukromé, proto si může nárokovat odpočet této daně pouze v poměrné části 25 % odpovídající předpokládanému využití domu pro zdanitelná plnění. V roce 2025 si tedy Lenka coby plátce odpočetla v úhrnu 100 000 Kč DPH (25 % ze 400 000 Kč). V dalším roce došlo k úpravě projektu ohledně dispozic vnitřních prostor přízemí, díky čemu se zvýšil podíl určený pro podnikání na 30 %.
Tomu odpovídal vyšší odpočet daně v poměrné výši uplatněný v roce 2026 v úhrnu 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). A v daňovém přiznání za prosinec 2026 bude muset paní Lenka opravit loňský poměrný odpočet, protože tehdy použitý poměrný koeficient 25 % se liší od konečného 30 %. O tuto část 20 000 Kč loňské DPH na vstupu – vypočte se jako 30 % mínus 25 % krát 400 000 Kč – se jí tedy mile zvýší „vrácená“ část odpočtu DPH.
„Zpravidla“ v odstavci před příkladem napovídá, že
to může dopadnout i jinak, složitěji.
DM sice byl zdárně
pořízen – tj. uveden do užívání – ale v daném kalendářním roce jej plátce nezačal používat,
proto ani nezná (konečný) poměrný koeficient odpovídající skutečnému podílu využití. Nezbývá, než se opět spokojit s kvalifikovaným odhadem. A na další varianty pamatuje dosti nepřehledné souvětí § 75 odst. 7 písm. b) ZDPH. Jde o situace, kdy plátce nárokuje alespoň jednou odpočet daně v poměrné výši (u vstupu, který se stane součástí DM) ještě v kalendářním roce následujícím po pořízení (dokončení) DM. Např. firemní automobil sloužící zčásti také pro soukromé využití zaměstnance byl pořízen v prosinci 2025, ale faktura na provizi za dohodnutí koupě – patřící rovněž do účetního ocenění DM, a proto návazně i daňového – přišla od plátce až v lednu 2026.
 
Odpočet daně v krácené výši při pořizování DM po Novele
Je vhodné předeslat, že – obdobně jako u poměrného odpočtu –
se inovovaná pravidla týkají každého DM, nejen vytvořeného vlastní činností.
Včetně technického zhodnocení, které se na rozdíl od daní z příjmů na poli DPH vždy považuje za samostatný DM (nejen hrazené nájemcem) podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 ZDPH.
Podstatou změny je opět
sjednocení krátícího koeficientu vážícího se k DM určeného pro „smíšené účely“, kterému na pořízení nestačil jeden kalendářní rok.
Na pomyslné visačce bude mít jednu cifru, např. 60 %, kterou plátce v dalších 4 letech (u nemovitostí 9) poměřuje s aktuální výší krátícího koeficientu, a pokud se liší o více než 10procentních bodů, bude tato tzv. změna rozsahu použití DM důvodem opravy odpočtu daně.
Stanovený postup není nový, v § 76 odst. 10 ZDPH je již od dubna 2011 díky zákonu č. 47/2011 Sb., přičemž se tehdy ovšem vztahoval pouze na úplaty (zálohy) na pořízení DM předurčeného pro „smíšené účely“:
„V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením DM, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, … zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně … rozdíl ve výši nároku na odpočet daně … mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky.“
Od roku 2013 pak zákon č. 502/2012 Sb. rozšířil dosah tohoto ustanovení o dílčí plnění a subdodávky zahrnuté posléze do DM, kterému na pořízení nestačil jeden kalendářní rok, a to doplněním druhé věty:
Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.“
Tak tomu bylo do konce loňského roku a pozorný čtenář si všimnul, že toto nastavení jednotné výchozí základny krátícího koeficientu (hlavně pro účely pozdějších úprav odpočtu…) se týkalo jen „
DM, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši“.
Což nebyl případ DM vytvořeného vlastní činností pro „smíšené účely“, na který se převážně zaměřujeme. Pro něj platil do roku 2024 speciální režim, díky němuž byl během pořizování vždy plný nárok na odpočet daně, jehož spravedlivé krácení (snížení) se odbylo naráz při uvedení do užívání.
70. Novela zákonem č. 461/2024 Sb.
od roku 2025 zrušila speciální režim DM vytvořeného vlastní činností pro smíšené účely. Dosavadní postup § 76 odst. 10 ZDPH sjednocení krátícího koeficientu více let pořizovaného DM rozšířil i na tuto zrušenou podkategorii.
To si dle legislativců vyžádalo podstatné prodloužení klíčové první věty z dosavadních pouhých 86 slov na úctyhodných 136! Nebojte, nebudeme jej citovat. Cílem je, aby bez ohledu na délku pořizování DM – určeného zčásti pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet – byl uplatněn odpočet daně ve stejné krácené výši. A to ve výši vypořádacího (konečného) krátícího koeficientu platného v roce pořízení DM (tj. uvedení do stavu způsobilého užívání), případně v dalším kalendářním roce, pokud plátce musel na odpočet daně počkat (majetek pořízen v prosinci, ale daňový doklad obdržel až po Silvestru v lednu).
Jen „kosmetické“ technické úpravy postihly výše citovanou druhou větu § 76 odst. 10 ZDPH pamatující na dílčí přijatá plnění, která se stanou součástí DM, z níž se stala věta třetí, protože na její místo přibyla novinka:
„V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %.“
V příkladu stavby firmy dvou kamarádů zahájené v roce 2025 by třeba mohlo jít o situaci, kdy původně plánovali celý dům využít pouze jako: a) restauraci, tedy pro zdanitelná plnění,
versus
b) rekvalifikační zařízení, takže naopak výhradně pro plnění od daně osvobozené bez nároku na odpočet daně. Proto si uplatnili v daném roce a) plný odpočet daně, resp. b) žádný. Následně své plány změnili a objekt předurčili pro oba smíšené účely.