Převzetí dluhu - právní, účetní a daňové aspekty

Vydáno: 24 minut čtení

Převzetí dluhu je právní institut, který se opírá o právní regulaci v občanském zákoníku a má významné dopady na účetní a daňové procesy podnikatelských subjektů. Právní úprava stanovuje podmínky, za nichž přejímatel přebírá dluh od původního dlužníka, pokud s tím věřitel souhlasí, s povinností splatit dluh věřiteli. Převzetí dluhu spočívá ve změně v osobě dlužníka, zatímco ekonomická podstata závazku zůstává nezměněna. Účetní a daňové dopady převzetí dluhu pro jednotlivé účastníky závisí na konkrétních podmínkách, zda se jedná o úplatné či bezúplatné převzetí dluhu či jde o transakci související s podnikáním či nikoliv. Zákon o daních z příjmů stanoví zdanění či osvobození od daně vzniklého úplatného nebo bezúplatného příjmu. Vše je nutno předem posoudit v kontextu konkrétní ekonomické situace účastníků transakce, což je klíčové pro strategické rozhodnutí, zda nevyužít jiné, vhodnější právní nástroje.

 

Převzetí dluhu – právní, účetní a daňové aspekty
Ing.
Markéta
Lexová,
Ph.D.
 
Převzetí dluhu v občanském zákoníku
Problematiku převzetí dluhu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění (dále jen „občanský zákoník“) v ustanoveních § 1 888 až § 1891. Z těchto ustanovení odcitujme to nejdůležitější:
Přejímatel je subjekt, který si s dlužníkem dohodne, že přebírá jeho dluh.
Přejímatel dluhu nastoupí na místo dlužníka, pokud věřitel souhlasí a tento souhlas projeví původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.
Jestliže věřitel nesouhlasí s převzetím dluhu, odmítá k němu dát souhlas, nevzniká mu přímé právo vůči přejímateli dluhu na úhradu dluhu.
Převzetí dluhu bez souhlasu věřitele je neplatné.
Přejímatel dluhu má ovšem povinnost vůči dlužníku zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit.
Obsah závazku, na jehož základě dluh vznikl, se jeho převzetím nemění.
Z právní úpravy převzetí dluhu dále vyplývá:
Může jít o převzetí dluhu úplatné či bezúplatné.
Není stanovena povinná písemná forma dohody o převzetí dluhu, lze ji však jednoznačně doporučit.
Souhlas věřitele nemusí být písemný, může být vyjádřen i tím, že věřitel neodmítá splácení dluhu od přejímatele.
Převzetím dluhu se souhlasem věřitele zaniká dluh dlužníka vůči věřiteli a vzniká dluh přejímatele vůči věřiteli.
Příklad 1
Výchozí situace
Helena dluží 300 000 Kč. Tento dluh vznikl na základě bezúročné zápůjčky, kterou Heleně poskytl její bývalý přítel na pořízení automobilu. Helena nikdy nepodnikala, proto je zřejmé, že automobil ani vzniklý dluh ze zápůjčky nemá žádnou souvislost s jejím podnikáním, tj. = se samostatnou činností fyzické osoby.
Po rozchodu přítel požaduje vrácení peněz ze zápůjčky v krátkém časovém horizontu. Helena (dlužník) peníze na splacení zápůjčky nemá. Na základě dohody o převzetí dluhu tento dluh přejímá její matka (přejímatel dluhu). Bývalý přítel (věřitel) souhlasí a matka za dceru Helenu celý dluh věřiteli uhradí. Matka se s dcerou dohodne následovně:
a)
Dcera nebude matce na základě výše uvedeného nic platit.
b)
Dcera uhradí matce celou částku, kterou za ni matka věřiteli uhradila, ovšem v průběhu pěti let, každý měsíc matce splatí 5 000 Kč. Úroky matka po dceři nepožaduje (bezúročná zápůjčka).
Posouzení situace
Jedná se o platné (v souladu s občanským zákoníkem) uzavření dohody o převzetí dluhu. Pro věřitele má tato skutečnost stejný dopad, jako by mu dluh splatil přímo původní dlužník. Pro původního dlužníka to znamená zánik dluhu vůči věřiteli, pro přejímatele dluhu povinnost uhradit dluh, i když požitek s dluhem spojený (v tomto případě automobil) má někdo jiný.
Další dopady pro původního dlužníka a přejímatele dluhu záleží na konkrétní dohodě mezi nimi. V situaci za a) vzniká původnímu dlužníkovi jiný majetkový prospěch, bezúplatný příjem (nemusí platit 300 000 Kč). V situaci za b) vznikl původnímu dlužníkovi nový dluh ve stejné výši, ovšem vůči jinému věřiteli (přejímateli dluhu), který nabízí dostupnější podmínky splácení než původní věřitel.
Daňové dopady pro zúčastněné
Z výše uvedených účastníků transakcí spojených s převzetím dluhu vzniká pouze ve variantě a) původnímu dlužníkovi (fyzické osobě) příjem, a to bezúplatný příjem ve výši 300 000 Kč, který je předmětem daně z příjmů fyzických osob, a to v souladu s § 5 odst. 10 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních