Právní úprava rozvodu
Jak bylo již výše naznačeno, rozvod manželství nebývá bohužel jednoduchou záležitostí. Jedná se celkem vždy o radikální změnu všech jeho účastníků, tedy manželů i jejich dětí.
Rozvod manželství je řešen v
NOZ, konkrétně v části druhé pod názvem „Rodinné právo“ v dílu pátém nazvaném „Zánik manželství“. Procesně je pak rozvod upraven v samostatném procesním předpise, v zákoně č.
292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v hlavě V.
Rozvodem manželství zanikají osobní práva a povinnosti manželů, která pro ně z manželství vyplývaly, tj. mimo jiné například povinnost manželů vzájemné úcty, společného žití, věrnosti, vzájemného respektu, tvorby zdravého rodinného prostředí a společné péče o děti. Všechna výše uvedená práva a povinnosti a mnoho dalších rozvodem zanikají, rovněž jako i vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely.
V současné době existují dvě možnosti rozvodu, a to:
–
tzv. rozvod nesporný (dohodou) dle
§ 757 NOZ, a
Pokud se manželství ukončí dohodou obou manželů ve všech bodech (souhlas s rozvodem, majetkové vypořádání, péče o děti a výživné), mluvíme právě o nesporném rozvodu. V opačném případě, tedy dojde-li ke klasickému spornému řízení, soud musí hledat optimální řešení, jak co se týče rozdělení společného majetku, tak výchovy a výživy dětí.
V praxi není nezvyklé, že nesporné rozvody trvají poměrně krátce (zpravidla jen několik měsíců), kdežto v případě sporného rozvodu je nutné se připravit třeba i na několik let.
Dle
§ 754 a následující NOZ platí, že pokud spolu manželé nežijí déle než tři roky, je to jasný „příkaz“ manželství rozvést. V tomto případě tedy soud bude bez dalšího toto považovat za hluboký a nenávratný rozvrat manželství a nebude provádět další dokazování rozvratu, jako by tomu bylo například u půlročního odloučení.
Praktické následky porozvodového řízení
A nyní již konec formalitám a teoretickému úvodu a pojďme se podívat na již konkrétnější, v praxi vcelku časté skutečnosti, se kterými se lze setkat v rámci, resp. spíše po konci rozvodového řízení.
Z logiky věci je nutné při rozvodu řešit mimo jiné tyto otázky:
a)
pozbytí postavení manžela/manželky/zákonného dědice,
b)
výživné rozvedeného manžela/manželky,
c)
úprava poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu,
–
příspěvky na jejich výživu,
–
společná či střídavá péče,
d)
úprava povinností k úhradě závazků v rámci a po společném jmění manželů (dále jen „SJM“) – např. úroků z hypotečního úvěru,
Pozbytí postavení manžela/manželky/zákonného dědice
Rozvodem manželství manžel přestává být zákonným dědicem (v případě úmrtí svého manžela mohl dědit v 1. nebo v 2. dědické skupině). Po rozvodu může bývalý manžel dědit pouze z titulu závěti. Celkem logicky rozvodem je ten tam i statut manželky či manžela. A co výše uvedené udělá v daních? Manžel, který pozbyl po rozvodu tohoto svého statutu, kromě tohoto pozbyl zároveň i daňově benefitního postavení příbuzného v linii přímé či vedlejší, a tedy již nelze pomýšlet na uplatnění zákonných ustanovení osvobození od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c) ZDP. Jakákoliv další transakce (koupě či dar) od bývalé manželky tedy již nemůže požívat osvobození od daně dle výše uvedeného ustanovení
ZDP.
Sleva na manželku v případě rozvodu manželství
Daňovou slevu na manžela/manželku si lze uplatnit jednou ročně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele. Základní roční výše slevy činí 24 840 Kč. Pokud manžel nebo manželka vlastní průkaz ZTP/P, zvyšuje se sleva na částku 49 680 Kč (obě částky jsou platné pro zdaňovací období roku 2025).
Základní podmínky pro uplatnění slevy na manželku/manžela, jak už ostatně sám název říká, je uzavřené manželství nebo registrované partnerství. Tuto slevu nemůže uplatnit přítel nebo přítelkyně, a to i když žije ve společné domácnosti a starají se o společné děti. Pokud došlo k uzavření sňatku během roku, uplatní se 1/12 z částky 24 840 Kč za každý měsíc, ve kterém byla uplatněná
