Ing. Petr Koubovský

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Každý, kdo podniká, se zpravidla nevyhne vynaložení finančních prostředků na pořízení přímo nemovitostí anebo alespoň různých výrobních zařízení či dalších účelových zařízení a předmětů různého druhu. Pozornosti správné účetní i daňového poradce by neměly ujít právě odpovědi na otázky, kdy předmětná zařízení s budovou nebo se stavbou ne/tvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny, a představují tak samostatné movité věci, které jsou samostatně odpisovány. Stejně tak obdobné otázky logicky přicházejí i v opačných případech, tedy zařízení, která naopak pevné spojení s budovou či stavbou nevykazují, ale přesto jsou jejich součástí, a jsou tedy odepisovány v rámci jejich ocenění. Má už profesní obec, resp. alespoň naše soudy v tomto ohledu jasno? Na tuto otázku se prostřednictvím následujících vybraných rozsudků z dílny našich soudců zkusíme blíže podívat. Připravil jsem pro Vás dle mého názoru výběr 10 nejzajímavějších „daňových“ rozsudků z této oblasti.

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.

Ano máme tu konečně proklamované významné zvýšení daně z nemovitých věcí. Pojďme se blíže podívat, zdali nám bude výše daně takříkajíc zvýšena bez našeho přičinění, tedy ze strany správce daně pouhým přepočtením anebo nám, poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká v souvislosti s přijatým a schváleným konsolidačním balíčkem povinnost přiznání k dani z nemovité věci zpracovat a následně i předložit místně příslušnému správci daně.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s novinkami a zároveň i případnými problematickými oblastmi daně z nemovitých věcí, a to zejména s ohledem na plnění povinností daňových poplatníků na zdaňovací období roku 2024. Problematika daně z nemovitých věcí se dle mého názoru celkem neprávem držela dlouho na okraji zájmu daňových poplatníků a vlastně i daňových poradců. Tomu by však díky aktuálním legislativním změnám mohl být konec. Již jen pouhé zvýšení sazeb u jednotlivých pozemků a zdanitelných staveb o minimálně 1,8násobek může celkem zásadním způsobem ovlivnit rozpočty vlastníků těchto nemovitostí. V zásadě je pak jedno, zdali se jedná o developerskou společnost či výrobní závod, neboť správný hospodář se vždy bude snažit toto nové daňové zatížení promítnout do cen svých výrobků či poskytovaných služeb. Navýšení daňových sazeb nepotěší ani samotné občany, neboť tito budou vyšší daň muset strpět ke své tíži. Rád bych touto cestou své čtenáře seznámil jak s plánovanými novinkami, tak se základními pravidly této daně a v neposlední řadě se pokusím nastínit i nějaké prostory možné daňové optimalizace, samozřejmě v rámci zákonných mezí.

V porovnání s rokem 2022 nedochází v roce 2023 k tak překotným a zásadním změnám jako v roce 2022, kdy dne 8. 6. 2022 došlo k vyhlášení zásadní novely zákona o dani silniční č. 142/2022 Sb. , která se zpětně uplatnila i pro celý rok 2022.

Spory mezi daňovými subjekty a státní správou snad nikdy neskončí, jsou vlastně takovou mexickou telenovelou na pokračování. Pojďme se podívat na některá rozhodnutí našich soudů z poslední doby, konkrétně na ta, která mohou mít přesah do daňové oblasti. Připravil jsem pro vás tyto zajímavé rozsudky.

Konsolidační balíček přináší změny pro auta kategorie M1 se vstupní cenou nad 2 mil. Kč (tzv. nadlimitní auta) pořízená ve zdaňovacím období od 1. 1. 2024. Nová pravidla stanoví limity pro daňové odpisy a pro nárok na odpočet DPH. V článku se zaměříme na praktické příklady výpočtu daňových odpisů pro nadlimitní auta, a to i pro případ provedení technického zhodnocení na těchto vozidlech a také na výpočet daňové zůstatkové ceny v případě vyřazení těchto automobilů. Doporučíme také, jaký zvolit způsob odepisování nadlimitních automobilů a poukážeme na skutečnost, že se u těchto vozidel nevyplatí přerušit daňové odpisy. Podrobně rozebíráme i omezení nároku na odpočet DPH a osud neuplatněné DPH. Také vysvětlíme daňové dopady použití nadlimitních aut i pro soukromé účely. Všechny tyto aspekty jsou klíčové pro pochopení a efektivní správu finanční stránky nadlimitních automobilů v kontextu nových daňových pravidel.

Evropská unie a její představitelé nespí. Evropská komise v červenci 2021 přijala nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na https://taxation-customs.ec.europa.eu/carbon-border-adjustment-mechanism_en#webinars . V zásadě se jedná o zavedení tzv. uhlíkového cla, a to z dovážených surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Pro dovozce to však znamená další administrativní zátěž, neboť budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. V rámci první fáze mechanismu CBAM budou/jsou cla uvalena na emise CO2 na dováženou ocel, cement a další zboží, viz blíže dále v textu. Cílem CBAM je podpořit ekologičtější výrobu na celém světě, zabránit evropským výrobcům v přesunu výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy, a zajistit tak firmám i větší konkurenceschopnost. V níže uvedeném textu vás blíže provedu s detaily této regulace, přičemž si zodpovíme otázky, koho se CBAM může a reálně týká, na jaké produkty se reporting vztahuje, a v neposlední řadě se podíváme také na povinnosti s tímto související, včetně jejich časových lhůt a možných sankcí v případě jejich neplnění.

Jaké praktické dopady by s sebou mohly přinést zvažované úpravy daní v oblasti nemovitostí? Konsolidační ozdravný balíček obsahuje a nabízí bezesporu celou řadu změn a úprav. Takzvaný ozdravný balíček čítá bezmála 60 opatření, přičemž jeho hlavním cílem je pozitivní ovlivnění salda rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu až 150 mld. Kč. Legislativní znění konsolidačního balíčku se neustále aktualizuje a pozměňuje, nicméně stále se blíží finálnímu schválení. Cílem vlády je snížení deficitu veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025. 

Cílem tohoto příspěvku je seznámit jeho čtenáře s detaily ozdravné snahy naší vlády, a to s ohledem na oblast daně z nemovitých věcí. V tisku se toho napsalo mnoho a stále píše. Pojďme se tedy podívat blíže pod lupu na detaily připravovaných ozdravných kúr z dílny vládní superkoalice.

Pokrok nelze zastavit, a to se týká i oblastí účetnictví a daní. Elektronizace a digitalizace se nezadržitelně vtírají i do těchto oblastí podnikatelské činnosti. České firmy si sice na jednu stranu stěžují na administrativní zátěž a byrokracii, ale na druhou prozatím nevyužívají mnohdy možností moderních technologií, které by jim od administrativy mohly ulehčit tak, jak by bylo možné, anebo je používají ne zcela efektivním a správným způsobem.

Celá řádka nemovitostí nemá k současnému datu v České republice dohledatelného vlastníka. Nejedná se o nezanedbatelné množství, a proto doporučuji věnovat pozornost následujícímu textu, může vás totiž obohatit. Bohužel se vše začátkem příštího roku (tj. k 1. 1. 2024) změní, neboť vyprší desetileté období stanovené občanským zákoníkem, během kterého bylo možné chybějící majitele dohledat. Pokud se to nepodaří, předmětné nemovité věci automaticky na konci roku 2023 připadnou státu.

V poslední době několika týdnů jsme svědky takřka denní tiskové masáže o záměru naší vlády zvýšit daň z nemovitých věcí. Ano, vláda České republiky na doporučení Národní ekonomické rady skutečně otevřeně ústy ministra financí pana Stanjury proklamuje záměr zvýšit daň z nemovitých věcí, tedy například mimo jiné i bytů či chat v osobním vlastnictví, ale i dalších objektů pro různé druhy podnikatelského využití. Cílem tohoto mého článku není tentokrát odpovědět na otázku, zda je tato cesta správná, ale spíše jakým způsobem do budoucna co nejlépe využít dostupných informací, zejména pak v rámci evidence v katastru nemovitostí tak, abychom byli schopni výši daně z nemovitých věcí správně stanovit, a tím se nejen vyhnout případným rizikům doměrků ze strany správce daně, ale na druhé straně také zbytečně takříkajíc tuto daň nepřeplácet.

Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb. ), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb.

Každý je jen člověk. A jak to tak už bývá, ani ten není neomylný! Nelze se tedy příliš divit, že ani při vedení účetních knih není možné pracovat zcela bez chyb. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto problematiku, která v průběhu několika nedávných let doznala mnoha zásadních změn, a to včetně jejich daňových dopadů.

„Kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ zní jedno české přísloví. Osobně bych se však v oblasti daní řídil raději nějakým jiným, například „Bez práce nejsou koláče“. Jinými slovy, protože se naši zákonodárci činí, máme tak i v daňové oblasti neustálý příliv novinek, proto je na místě a doporučeníhodné jejich bedlivé sledování, neboť takovéto chování může vést k nemalým úsporám. Pojďme si tedy blíže posvítit na některé neotřelé a nestandardní novinky, kterými nás naši zákonodárci obdařili a díky nimž můžeme naše finanční prostředky od daně z příjmů uchránit.

Tímto příspěvkem bych rád tematicky podrobněji seznámil čtenáře s otázkami týkajícími se daně z mimořádných zisků, tzv. „windfall tax“, nebo jinak řečeno „válečné daně“. Naši pozornost bychom zaměřili na znění zákona a jeho dosavadní dostupné výklady, které by měly napomoci jeho lepšímu chápání a následné praktické aplikaci.

Covidová pandemie a aktuálně především válka na Ukrajině se svými sekundárními dopady ve formě energetické krize a vysoké míry inflace se podepisují i na míře nezaměstnanosti. Neustálá poptávka po zaměstnancích nutí reagovat zaměstnavatele a tito hledají stále nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit k nástupu právě k nim. V současnosti lze také pozorovat, že už i zaměstnanci na území České republiky vnímají své zaměstnání nejen jako pouze zdroj svých příjmů, ale reálně i místo, na němž tráví významnou část svého času. Na významu nabývá i sladění soukromého a pracovního života.

Jste zaměstnancem, tedy máte příjmy ze zaměstnání a zároveň jste své úspory investovali do koupě bytu a nyní si jím přivyděláváte prostřednictvím jeho pronájmu? Právě na tyto případy a otázky s nimi související se zaměřím v následujícím příspěvku. Jeho čtenář by tak měl získat ucelené informace, jak správně postupovat při plnění svých daňových povinností, tj. mimo jiné zda vůbec, kdy a jak správně vyplnit daňové přiznání a na co dalšího si dát pozor?