Ing. Petr Koubovský

Nejen daně je třeba platit! Náš systém dává povinnost osobám samostatně výdělečně činným přispívat/odvádět i příspěvky do zdravotního pojištění a také systému sociálního zabezpečení. Platí tedy nejen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale také související přehledy o příjmech a výdajích, na ty totiž čeká jak příslušná zdravotní pojišťovna, tak správa sociálního zabezpečení. Přestože se jedná o 2stránkové formuláře, i zde můžete při jejich vyplňování narazit na mnohá úskalí a nevědět si rady.

Jen pro forma – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) byl přijat nařízením Evropské komise v červenci 2021. Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na stránce Carbon Border Adjustment Mechanism. CBAM je novým mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Tzv. uhlíkové clo doplní současný systém obchodování s emisními povolenkami v Unii (EU ETS). Tento zaváděný mechanismus je jedním z ústředních pilířů ambiciózní agendy EU „Fit for 55“. Únik uhlíku není žádoucí, stejně jako přesun výroby s vysokými emisemi do zahraničí mimo EU, kde stačí splnit nižší standardy. Spotřeba emisí CO2 v rámci EU klesá již mnoho let. V porovnání emisí CO2 spojených s výrobou zboží pro EU a zboží vyrobeného v mimo EU, tak tyto jsou o cca 7 % vyšší.

Cílem každé podnikající osoby by mělo být dosažení výnosů, resp. příjmů, a ještě lépe zisku. V obecné rovině jsou získané příjmy předmětem daně, myšleno daně z příjmů, a to jak na straně fyzických, tak právnických osob. Některé příjmy jsou však ze zákona osvobozené od daně z příjmů, což mimo jiné znamená, že je neuvádíte do daňového přiznání a neodvádíte z nich daň. Osvobození od daně je snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládnoucí mocí daňovým subjektům (fyzickým či právnickým osobám) a týká se majetku, příjmu, transakcí a dalších operací. Můžeme tedy při osvobození zajásat a v klidu si oddechnout, že „ty daňové věci“ máme už za sebou? Právě na tuto otázku naleznete odpověď v tomto článku.

Daňové aspekty pomoci Ukrajině v souvislosti s pokračujícím válečným konfliktem doznaly pro rok 2024 určitých změn. Tzv. Lex Ukrajina neboli zákony na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v ČR jsou průběžně novelizovány a změny se týkají především daňové podpory dobročinných aktivit vůči Ukrajině, která může mít dopady do daně z příjmů i DPH. Praktická aplikace tak s sebou přináší řadu otázek ohledně daňové uznatelnosti vynaložených nákladů a prokázání poskytnutí darů. Podmínky pobytových oprávnění pro ukrajinské uprchlíky se během roku 2024 také novelizovaly, jde například o možnost tzv. zvláštního dlouhodobého pobytu.

Tzv. podstatná změna ve složení osob, které se přímo podílí na kontrole společnosti, s sebou přináší také mimo jiné test zachování činnosti, pokud chce společnost uplatnit daňovou ztrátu. Uplatnění daňové ztráty je totiž nejen časově omezeno, ale je podmíněno i zachováním stejné podnikatelské činnosti. O podstatnou změnu se jedná tehdy, pokud u společnosti dojde ke změně ve složení osob účastnících se na kapitálu nebo kontrole, která přesahuje 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. Praktická aplikace pravidel je však mnohem složitější, nicméně existuje i možnost závazného posouzení ze strany správce daně.

Zkratky jako ZPF (zemědělský půdní fond) nebo BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) jsou kategorie, které ovlivňují hodnotu pozemků a tím i výši daně. Efektivní správa pozemků a správné pochopení jejich ocenění může vést nejen k vyšší ceně při případném prodeji, ale také ke správnému a často nižšímu daňovému zatížení.

Institut závazného posouzení nabízí právní jistotu daňovým subjektům ohledně rozhodnutí správce daně o konkrétních transakcích a jejich daňových dopadech. Závazné posouzení má specifické podmínky a je omezeno na určité oblasti, jako jsou sazby DPH, náklady na opravy a technické zhodnocení, náklady na výzkum a vývoj nebo cena mezi spojenými osobami. Závazné posouzení má pevná pravidla a neexistuje proti němu opravný prostředek; každá žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč a další možné výdaje mohou vzniknout během zpracování žádosti.

V Česku se tzv. tatraktory vyrábějí a provozují už více než pět let. Ale poslední dobou jakoby jich příbývalo více a více… Proč?

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Prodej cenného papíru, resp. podílu na obchodní společnosti (zde společnosti s ručením omezeným [dále jen „s.r.o.“]) není rutinní záležitostí. Spíše naopak, člověk jej realizuje mnohdy třeba i jen jednou za svůj život, a to při prodeji svého podnikatelského dítěte, tj. svého s. r. o. Výše realizovaného příjmu bude většinou činit nemalou částku, přičemž každému určitě zkazí náladu jeho případné zdanění. Jak jsem již v nadpise uvedl, pojďme se podívat detailněji na to, co se nám legislativně změnilo v této oblasti, na co si dát pozor a jak se v mezích zákona vyhnout zbytečnému zdanění těchto příjmů.

Myslíte si, že znáte českou daňovou legislativu a už nás/vás nemůže nic překvapit? Opak je pravdou, alespoň se tak domnívám, ale posuďte sami, až si přečtete příklady daňových paradoxů, se kterými jsem se během své praxe setkal. Pojďme se na příklady těchto paradoxů podívat blíže.

Zaměstnávání lidí pomocí takzvaného švarcsystému je pro firmy stále rizikovější. Stát se na nelegální způsoby práce zaměřuje víc než v minulosti, zaměstnavatelům navíc od letoška hrozí podstatně přísnější sankce. Podniky z oborů, které na švarcsystém dosud tradičně hodně sázely, nyní proto dělají z „živnostníků“ klasické zaměstnance. Právě na tuto a další související otázky se budu v následujícím textu snažit zaměřit svou a vaši pozornost a odpovědět na ně. 1)

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Každý, kdo podniká, se zpravidla nevyhne vynaložení finančních prostředků na pořízení přímo nemovitostí anebo alespoň různých výrobních zařízení či dalších účelových zařízení a předmětů různého druhu. Pozornosti správné účetní i daňového poradce by neměly ujít právě odpovědi na otázky, kdy předmětná zařízení s budovou nebo se stavbou ne/tvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny, a představují tak samostatné movité věci, které jsou samostatně odpisovány. Stejně tak obdobné otázky logicky přicházejí i v opačných případech, tedy zařízení, která naopak pevné spojení s budovou či stavbou nevykazují, ale přesto jsou jejich součástí, a jsou tedy odepisovány v rámci jejich ocenění. Má už profesní obec, resp. alespoň naše soudy v tomto ohledu jasno? Na tuto otázku se prostřednictvím následujících vybraných rozsudků z dílny našich soudců zkusíme blíže podívat. Připravil jsem pro Vás dle mého názoru výběr 10 nejzajímavějších „daňových“ rozsudků z této oblasti.

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.

Ano máme tu konečně proklamované významné zvýšení daně z nemovitých věcí. Pojďme se blíže podívat, zdali nám bude výše daně takříkajíc zvýšena bez našeho přičinění, tedy ze strany správce daně pouhým přepočtením anebo nám, poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká v souvislosti s přijatým a schváleným konsolidačním balíčkem povinnost přiznání k dani z nemovité věci zpracovat a následně i předložit místně příslušnému správci daně.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s novinkami a zároveň i případnými problematickými oblastmi daně z nemovitých věcí, a to zejména s ohledem na plnění povinností daňových poplatníků na zdaňovací období roku 2024. Problematika daně z nemovitých věcí se dle mého názoru celkem neprávem držela dlouho na okraji zájmu daňových poplatníků a vlastně i daňových poradců. Tomu by však díky aktuálním legislativním změnám mohl být konec. Již jen pouhé zvýšení sazeb u jednotlivých pozemků a zdanitelných staveb o minimálně 1,8násobek může celkem zásadním způsobem ovlivnit rozpočty vlastníků těchto nemovitostí. V zásadě je pak jedno, zdali se jedná o developerskou společnost či výrobní závod, neboť správný hospodář se vždy bude snažit toto nové daňové zatížení promítnout do cen svých výrobků či poskytovaných služeb. Navýšení daňových sazeb nepotěší ani samotné občany, neboť tito budou vyšší daň muset strpět ke své tíži. Rád bych touto cestou své čtenáře seznámil jak s plánovanými novinkami, tak se základními pravidly této daně a v neposlední řadě se pokusím nastínit i nějaké prostory možné daňové optimalizace, samozřejmě v rámci zákonných mezí.

V porovnání s rokem 2022 nedochází v roce 2023 k tak překotným a zásadním změnám jako v roce 2022, kdy dne 8. 6. 2022 došlo k vyhlášení zásadní novely zákona o dani silniční č. 142/2022 Sb. , která se zpětně uplatnila i pro celý rok 2022.

Spory mezi daňovými subjekty a státní správou snad nikdy neskončí, jsou vlastně takovou mexickou telenovelou na pokračování. Pojďme se podívat na některá rozhodnutí našich soudů z poslední doby, konkrétně na ta, která mohou mít přesah do daňové oblasti. Připravil jsem pro vás tyto zajímavé rozsudky.

Konsolidační balíček přináší změny pro auta kategorie M1 se vstupní cenou nad 2 mil. Kč (tzv. nadlimitní auta) pořízená ve zdaňovacím období od 1. 1. 2024. Nová pravidla stanoví limity pro daňové odpisy a pro nárok na odpočet DPH. V článku se zaměříme na praktické příklady výpočtu daňových odpisů pro nadlimitní auta, a to i pro případ provedení technického zhodnocení na těchto vozidlech a také na výpočet daňové zůstatkové ceny v případě vyřazení těchto automobilů. Doporučíme také, jaký zvolit způsob odepisování nadlimitních automobilů a poukážeme na skutečnost, že se u těchto vozidel nevyplatí přerušit daňové odpisy. Podrobně rozebíráme i omezení nároku na odpočet DPH a osud neuplatněné DPH. Také vysvětlíme daňové dopady použití nadlimitních aut i pro soukromé účely. Všechny tyto aspekty jsou klíčové pro pochopení a efektivní správu finanční stránky nadlimitních automobilů v kontextu nových daňových pravidel.