Ing. Petr Koubovský

Evropská unie a její představitelé nespí. Evropská komise v červenci 2021 přijala nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na https://taxation-customs.ec.europa.eu/carbon-border-adjustment-mechanism_en#webinars . V zásadě se jedná o zavedení tzv. uhlíkového cla, a to z dovážených surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Pro dovozce to však znamená další administrativní zátěž, neboť budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. V rámci první fáze mechanismu CBAM budou/jsou cla uvalena na emise CO2 na dováženou ocel, cement a další zboží, viz blíže dále v textu. Cílem CBAM je podpořit ekologičtější výrobu na celém světě, zabránit evropským výrobcům v přesunu výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy, a zajistit tak firmám i větší konkurenceschopnost. V níže uvedeném textu vás blíže provedu s detaily této regulace, přičemž si zodpovíme otázky, koho se CBAM může a reálně týká, na jaké produkty se reporting vztahuje, a v neposlední řadě se podíváme také na povinnosti s tímto související, včetně jejich časových lhůt a možných sankcí v případě jejich neplnění.

Jaké praktické dopady by s sebou mohly přinést zvažované úpravy daní v oblasti nemovitostí? Konsolidační ozdravný balíček obsahuje a nabízí bezesporu celou řadu změn a úprav. Takzvaný ozdravný balíček čítá bezmála 60 opatření, přičemž jeho hlavním cílem je pozitivní ovlivnění salda rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu až 150 mld. Kč. Legislativní znění konsolidačního balíčku se neustále aktualizuje a pozměňuje, nicméně stále se blíží finálnímu schválení. Cílem vlády je snížení deficitu veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025. 

Cílem tohoto příspěvku je seznámit jeho čtenáře s detaily ozdravné snahy naší vlády, a to s ohledem na oblast daně z nemovitých věcí. V tisku se toho napsalo mnoho a stále píše. Pojďme se tedy podívat blíže pod lupu na detaily připravovaných ozdravných kúr z dílny vládní superkoalice.

Pokrok nelze zastavit, a to se týká i oblastí účetnictví a daní. Elektronizace a digitalizace se nezadržitelně vtírají i do těchto oblastí podnikatelské činnosti. České firmy si sice na jednu stranu stěžují na administrativní zátěž a byrokracii, ale na druhou prozatím nevyužívají mnohdy možností moderních technologií, které by jim od administrativy mohly ulehčit tak, jak by bylo možné, anebo je používají ne zcela efektivním a správným způsobem.

Celá řádka nemovitostí nemá k současnému datu v České republice dohledatelného vlastníka. Nejedná se o nezanedbatelné množství, a proto doporučuji věnovat pozornost následujícímu textu, může vás totiž obohatit. Bohužel se vše začátkem příštího roku (tj. k 1. 1. 2024) změní, neboť vyprší desetileté období stanovené občanským zákoníkem, během kterého bylo možné chybějící majitele dohledat. Pokud se to nepodaří, předmětné nemovité věci automaticky na konci roku 2023 připadnou státu.

V poslední době několika týdnů jsme svědky takřka denní tiskové masáže o záměru naší vlády zvýšit daň z nemovitých věcí. Ano, vláda České republiky na doporučení Národní ekonomické rady skutečně otevřeně ústy ministra financí pana Stanjury proklamuje záměr zvýšit daň z nemovitých věcí, tedy například mimo jiné i bytů či chat v osobním vlastnictví, ale i dalších objektů pro různé druhy podnikatelského využití. Cílem tohoto mého článku není tentokrát odpovědět na otázku, zda je tato cesta správná, ale spíše jakým způsobem do budoucna co nejlépe využít dostupných informací, zejména pak v rámci evidence v katastru nemovitostí tak, abychom byli schopni výši daně z nemovitých věcí správně stanovit, a tím se nejen vyhnout případným rizikům doměrků ze strany správce daně, ale na druhé straně také zbytečně takříkajíc tuto daň nepřeplácet.

Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb. ), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb.

Každý je jen člověk. A jak to tak už bývá, ani ten není neomylný! Nelze se tedy příliš divit, že ani při vedení účetních knih není možné pracovat zcela bez chyb. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto problematiku, která v průběhu několika nedávných let doznala mnoha zásadních změn, a to včetně jejich daňových dopadů.

„Kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ zní jedno české přísloví. Osobně bych se však v oblasti daní řídil raději nějakým jiným, například „Bez práce nejsou koláče“. Jinými slovy, protože se naši zákonodárci činí, máme tak i v daňové oblasti neustálý příliv novinek, proto je na místě a doporučeníhodné jejich bedlivé sledování, neboť takovéto chování může vést k nemalým úsporám. Pojďme si tedy blíže posvítit na některé neotřelé a nestandardní novinky, kterými nás naši zákonodárci obdařili a díky nimž můžeme naše finanční prostředky od daně z příjmů uchránit.

Tímto příspěvkem bych rád tematicky podrobněji seznámil čtenáře s otázkami týkajícími se daně z mimořádných zisků, tzv. „windfall tax“, nebo jinak řečeno „válečné daně“. Naši pozornost bychom zaměřili na znění zákona a jeho dosavadní dostupné výklady, které by měly napomoci jeho lepšímu chápání a následné praktické aplikaci.

Covidová pandemie a aktuálně především válka na Ukrajině se svými sekundárními dopady ve formě energetické krize a vysoké míry inflace se podepisují i na míře nezaměstnanosti. Neustálá poptávka po zaměstnancích nutí reagovat zaměstnavatele a tito hledají stále nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit k nástupu právě k nim. V současnosti lze také pozorovat, že už i zaměstnanci na území České republiky vnímají své zaměstnání nejen jako pouze zdroj svých příjmů, ale reálně i místo, na němž tráví významnou část svého času. Na významu nabývá i sladění soukromého a pracovního života.

Jste zaměstnancem, tedy máte příjmy ze zaměstnání a zároveň jste své úspory investovali do koupě bytu a nyní si jím přivyděláváte prostřednictvím jeho pronájmu? Právě na tyto případy a otázky s nimi související se zaměřím v následujícím příspěvku. Jeho čtenář by tak měl získat ucelené informace, jak správně postupovat při plnění svých daňových povinností, tj. mimo jiné zda vůbec, kdy a jak správně vyplnit daňové přiznání a na co dalšího si dát pozor?

Cílem tohoto článku je poskytnout přehled vybraných právních novinek týkajících se především podnikatelské sféry, které platí v roce 2023 a které by vám rozhodně neměly uniknout.

„Daně a čert nikdy nespí“ by se mohlo také říci. Jinými slovy, zákonodárci se neustále činí a tak máme nestále i v daňové oblasti novinky. Jednou z nich je zcela nová možnost uplatnění slevy na dani z příjmů, a to právě v rámci předkládaných přiznání k dani z příjmů až za zdaňovací období roku 2022. Celkem logicky nejsou k této novince žádné soudní rozsudky, koordinační výbory ani konkrétní výklady. Až čas nám ukáže, zdali je právní úprava bezproblémová a ku prospěchu daňových poplatníků. Pojďme se na ni tedy blíže podívat.

Primární otázka k danému tématu zní: „Jste připraveni?“ „Na vlastní kůži“ jsem se již setkal a pocítil společně se svými klienty, že přístup české daňové správy je v rámci daňových kontrol stále detailnější a tvrdší. Situace covidové pandemie a vydrancování statní kasy tomuto přístupu jen přispívá. Cílem následujícího článku je seznámit jeho čtenáře s praktickými zkušenostmi autora v rámci jednání se správci daně, a to ve světle aktuální či nedávné judikatury vztahující se na předmětné oblasti, které jsou v kompetencích správců daně.

Každá účetní jednotka, která je zapsána ve veřejném rejstříku, má podle zákona o účetnictví povinnost zveřejnit svou účetní závěrku ve sbírce listin. Pojďme si blíže připomenout skutečnosti související s vyhotovením takové účetní závěrky a dále také osvětlit možnosti, jakým způsobem lze splnit výše uvedenou povinnost jejího zveřejnění ve sbírce listin.

Tímto příspěvkem bych rád tematicky podrobněji seznámil čtenáře s otázkami týkajícími se daně z nemovitých věcí. Zaměřili bychom se na základní povinnosti každého vlastníka nemovité věci na území České republiky, zákonné povinnosti, které z tohoto vlastnictví vyplývají, a v neposlední řadě i lhůty, v nichž má své povinnosti vůči správci daně splnit. V rámci exkurze v této daňové oblasti neopomenu poukázat na problematická posouzení nemovitých věcí, se kterými jsem se ve své praxi setkal, a to včetně vyplňování samotného formuláře k dani z nemovitých věcí. 1)

Je zcela v pořádku, že orgány Finanční správy ČR mají právo kontrolovat daňové subjekty a plnění jejich povinností. Nicméně jakákoliv tato aktivita by měla být prováděna v souladu s platnou právní úpravou. Není tedy s podivem, že mnohé spory mezi orgány státní správy a daňovými subjekty končí až u příslušných soudů. A právě zajímavým rozsudkům z daňové oblasti je věnován můj dnešní příspěvek. Pojďme se tedy zaměřit na to, co je nového a dle mého názoru zajímavého z dílny našich tuzemských soudů či soudů Evropské unie.

Bez ohledu na ekonomický růst či recesi je získávání nových kvalitních a loajálních zaměstnanců pro zaměstnavatele zpravidla spojeno s velkými obtížemi. Do „boje“ je tedy nutné zapojit všechny možné i nemožné nástroje. Kromě dobrých mzdových podmínek je nutné přicházet i s další škálou nepeněžních benefitů. A právě jedním z takových (zaměstnanci velmi oceňovaných) benefitů je i poskytnutí automobilu zaměstnancům pro služební i soukromé účely. Cílem následujícího příspěvku je poukázat na novinky v této oblasti z nich vyplývající výhody na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Po nějaké době jsem zaměřil svou pozornost na svou oblíbenou oblast nemovitých věcí v daních. Kromě turbulentní doby covidu a aktuálního významného vlivu inflace na tuto oblast jsem však zaznamenal celkem zajímavé posuny ve výkladech zákona o daních z příjmů k problematice technického zhodnocení provedeného nájemcem na nemovité věci, konkrétně nemovité kulturní památce. A právě seznámení se s těmito výklady ve světle závěrů souvisejících jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců bych vás rád seznámil.