Ručení je závazek uhradit dluh za jinou osobu, pokud jej sama nesplní. Může být dobrovolné (bance za půjčku synovi) nebo povinné stanovené zákonem (společníka za dluhy s. r. o. do nesplaceného vkladu). V daních se uplatňují oba typy, ručení dobrovolné je nejčastější při zajištění spotřební daně a povinné se týká hlavně DPH. Donedávna musel splnění podmínek ručení za DPH prokázat berní úřad, od roku 2025 se naopak musí vyvinit nebohý odběratel (plátce) a přibyl i nový důvod tohoto ručení.
Změny ručení za DPH dodavatele – zpřísnění a rozšíření
Ing.
Martin
Děrgel
Zranitelnost systému DPH
Daň z přidané hodnoty svádí k podvodům ze tří důvodů. Za prvé jde o velké částky – obvykle 21 % z prodejních cen; ve srovnání s daní z příjmů počítanou navíc zjednodušeně řečeno pouze ze zisku. Za druhé je rychlou daní s obvykle měsíčním zdaňovacím obdobím, takže lze zkoušet podvádět v přiznání až 12krát za rok. A za třetí nabízí jedinečnou možnost „vrácení“ daně formou nadměrného odpočtu daně, je-li DPH z nákupů vyšší než z prodejů.
Ministerstvo financí v
tažení proti únikům DPH
neustále „utahuje šrouby“, stěžejních je pět způsobů:1.
Častější doměřování chybějící daně z důvodu
třeba i pasivní a nevědomé účasti na všemožných typech
podvodů
, dneska jde o více než polovinu sporů končících u Nejvyššího správního soudu.2.
Problematizování nároků na odpočet daně
důslednějším prověřováním všemožných okolností přijatých plnění (kdo zboží přivezl) a jejich relevantního využití pro odpočitatelné účely.3.
Širší uplatňování ručení odběratele za DPH neodvedenou dodavatelem
, je tak dosti nebezpečné pouštět se do obchodů za neobvyklých podmínek, i když jsou míněny zcela poctivě.4.
Rozšiřování typů zdanitelných plnění mezi plátci, u nichž DPH přiznává příjemce
, tím je totiž z principu vyloučeno, aby odběratel chtěl po státu odpočet daně nezaplacené dodavatelem.5.
Vyspělejší analyzování
kontrolních hlášení párujících obchody mezi plátci
přes 10 000 Kč.Příklad 1
Důsledek neodvedení DPH u zdanitelných plnění
Výrobce prodá zboží Obchodníkovi (oba plátci) za 100 000 Kč plus DPH na výstupu 21 000 Kč, kterou ale nepřizná nebo neodvede. Toto „administrativní pochybení“ dodavatele
a priori
nebrání odběrateli uplatnit si odpočet této DPH na vstupu. Načež Obchodník prodá zboží Zákazníkovi (neplátce) za 110 000 Kč, k níž připočte svou DPH na výstupu 23 100 Kč, kterou řádně přizná a odvede. Stát namísto 23 100 Kč utržil pouze 2 100 Kč.
Nicméně stát na transakcích vydělal alespoň něco (+ 2 100 Kč). Daleko horší je záporná bilance, kdy se kladné znaménko změní v minusové. Třeba když
Obchodník koupí zboží se základní sazbou DPH 21 %, ale Zákazníkovi jej dodá
včetně montáže nebo zabudování do stavby pro sociální bydlení
ve snížené sazbě 12 %
. Pak státu na DPH nepřiteče od Výrobce 21 000 Kč, přesto tuto daň musí „vrátit“ Obchodníkovi formou odpočtu daně, od něhož utrží na dani pouze 13 200 Kč (12 % ze 110 000 Kč). Výsledek pro státní rozpočet = - 7 800 Kč.Ještě tristnější je situace – v praxi typická pro podvody na DPH –, když Obchodník zboží vyveze mimo EU nebo dodá firmě z jiného státu EU. Pak je
prodej osvobozen od české DPH na výstupu, a to při zachování nároku na odpočet DPH na vstupu
. Do státní kasy pak nejenže nic nepřiteče, ale ubude celá nárokovaná daň.Kdo státu nahradí chybějící DPH dodavatele?
V praxi bývá obvykle mezi oficiálně solidního „Výrobce“ a „Obchodníka“ nastrčen další „Překupník“, jehož oficiálním jednatelem (obvykle ale bez reálného vlivu…) bývá neexistující osoba nebo nemajetný občan. „Překupník“ po své nekalé misi obvykle mizí ze scény, resp. je nekontaktní a žádný reálně zabavitelný majetek ani nikdy neměl. Proto se pro něj vžilo známé označení „Bílý kůň“, který obdobně jako v šachové hře příznačně přeskakuje právní bariéry. Má-li být daňový podvod a jeho hlavní aktéři před Finanční správou důkladněji skryti, zahrne se do něj vhodně před a za „Překupníka“ klidně i několik desítek nejrůznějších firem z více států, z nichž mnohé ani nemusejí o svém zneužití vědět, přičemž se předmět plnění a výše úplaty jednotlivých transakcí více nebo méně liší apod. Odtud vzešlo slangové označení – řetězový, kruhový, kolotočový nebo karuselový podvod.
V případě DPH tedy nevybraná daň není „jen“ problémem chybějících daňových příjmů státu – jako je tomu zpravidla u daní z příjmů –, ale přímým vážným ohrožením samotného státního rozpočtu… Můžeme si to připodobnit situaci v rodinném rozpočtu, kde je také značný rozdíl mezi tím, když živitel „pouze“ nedostane od zaměstnavatele mzdu, a mezi tím, že nedostane mzdu, a navíc musí rodina platit splátky hypotéky nebo nájemné.
Zdrojem potíží je
v prvém případě
nepoctivý „Výrobce“
– častěji „Překupník“ –
neodvádějící svou DPH na výstupu
, ve