Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tyto osoby při placení pojistného? Ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? A může například nastat u zaměstnané osoby situace, že v případě poskytnutého neplaceného volna nebude zaměstnavatel platit pojistné?
Zdravotní pojištění a „státní pojištěnci“ jako zaměstnanci v roce 2026
Ing.
Antonín
Daněk
Nejpočetnější skupiny těchto „státních pojištěnců“ představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené včetně příjemců rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele (a také zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě osoby, za které je plátcem pojistného stát.
Stanovení vyměřovacího základu
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u sjednaného pracovněprávního vztahu dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pojistné se tedy v roce 2026 odvádí ze skutečné výše příjmu u:
–
pracovní smlouvy – bez ohledu na výši příjmu,
–
dohody o pracovní činnosti za podmínky, že příjem činí alespoň 4 500 Kč,
–
dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem činí alespoň 12 000 Kč.
Taktéž OSVČ – „státní pojištěnci“ – nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, platný pro podnikatelskou sféru, ale tímto vyměřovacím základem je sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.
Pracov