Monitoring zaměstnanců mimo digitální prostředí, zejména prostřednictvím kamerových systémů a lokalizačních GPS aplikací, je přípustný pouze při splnění zákonných podmínek. Zaměstnavatel může kontrolní mechanismy zavádět za účelem ochrany majetku, dodržování výrobních postupů nebo prokazování důležitých skutečností, avšak vždy pouze v rozsahu nezbytném pro daný účel. Současně musí respektovat právo zaměstnance na soukromí, ochranu osobních údajů a informační sebeurčení. Následující článek se zabývá limity podle § 316 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, souvisejícími povinnostmi dle GDPR a judikaturou týkající se přiměřenosti kamerových a GPS systémů.
Kamery a GPS při kontrole zaměstnanců – možnosti a limity zaměstnavatele
Mgr. et Mgr.
Šárka
Homfray,
právnička, II. místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací
Obdobně jako při monitoringu práce na počítači a jiných obdobných zařízeních, i při monitoringu pohybu a chování zaměstnanců ve fyzickém prostoru se v daných situacích střetává několik zákonem garantovaných práv a povinností. Zaměstnavatel má legitimní zájem na kontrole toho, zda zaměstnanec plní své povinnosti, zejména zda využívá pracovní dobu a pracovní prostředky k plnění pracovních povinností, neporušuje pracovní kázeň nebo nepůsobí zaměstnavateli škodu. Právo chránit své majetkové zájmy je garantováno i ústavněprávně; oproti němu však stojí stejným způsobem garantované právo zaměstnance na soukromí a na ochranu osobních údajů.
Je tedy nutné mít na paměti, že právo zaměstnavatele na ochranu svého majetku a kontrolu zaměstnanců není absolutní. V důsledku ochrany práv a zájmů