Stanovisko GFŘ k použití režimu přenesení daňové povinnosti u nových plátců DPH

Autoři příspěvku popisují dva možné výklady:

1. Povinnost zpětně měnit běžný režim na režim přenesení daňové povinnosti po dodatečném zveřejnění plátcovství – jak uvádějí předkladatelé, tento postup však vzhledem k textaci důvodové zprávy k novele zákona o DPH pravděpodobně nebyl zákonodárcem zamýšlený.
2. Testování zveřejnění plátcovství k DUZP i k datu vystavení daňového dokladu.

Předkladatelé navrhují sjednocující praxi, podle níž by se režim přenesení daňové povinnosti uplatnil, pokud je sice k DUZP v registru „neplátce“, ale ke dni vystavení dokladu už je v registru jako plátce; pokud je doklad vystaven dříve, plnění zůstane trvale v běžném režimu.

Generální finanční ředitelství tento návrh ovšem odmítá a jasně formuluje svou interpretaci: režim přenesení daňové povinnosti se v tuzemsku nepoužije na žádná plnění uskutečněná do dne, kdy je v registru plátců zveřejněna informace, že poskytovatel/příjemce je plátcem – rozhodný je tedy den zveřejnění v registru, nikoli den vystavení daňového dokladu ani samotný DUZP. GFŘ výslovně uvádí, že cílem ustanovení je zabránit zpětnému přehodnocování režimu z běžného na režim přenesení daňové povinnosti, a proto neakceptuje výklad vedoucí k povinným zpětným opravám (odmítá výklad č. 1) ani výklad vážící použití režimu přenesení daňové povinnosti na den vystavení daňového dokladu (odmítá výklad č. 2). Prakticky to znamená, že účetní a daňoví poradci musí pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u nově registrovaných (nebo zpětně registrovaných) plátců vycházet z data zveřejnění registrace v registru plátců DPH. Plnění uskutečněná před tímto datem zůstávají v běžném režimu bez povinnosti (a možnosti) je zpětně převádět do režimu přenesení daňové povinnosti.