Zvýšení minimální a průměrné mzdy pro rok 2026 zásadně redefinuje hranice v daňové legislativě. Nově zavedený valorizační mechanismus pro stanovení minimální mzdy, vycházející z predikce průměrné hrubé mzdy a vládního koeficientu, přímo ovlivňuje limity pro osvobození státních penzí, podmínky pro daňové zvýhodnění na dítě, hodnotu školkového benefitu i příjmové hranice pro kvalifikované zaměstnanecké opce. Průměrná mzda determinuje limity pro srážkovou daň u dohod o provedení práce, nedaněné zdravotní a volnočasové benefity, prahy pro vyšší sazbu daně i výši paušální zálohy OSVČ v 1. pásmu. Tyto změny vyplývají z novelizací zákonů a evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách, přičemž limity již nejsou fixní částky, ale jsou dynamicky navázány na aktuální statistické veličiny. Praktický dopad se promítá do většiny klíčových daňových režimů, benefitů, pojistného i administrace zaměstnavatelů.
Daňové důsledky zvýšení minimální a průměrné mzdy
Vydáno:
34 minut čtení
Daňové důsledky zvýšení minimální a průměrné mzdy
Ing.
Martin
Děrgel
Daňové důsledky zvýšení mzdových parametrů
Do roku 2004 byly uváděny daňové limity pevnými částkami, které se dle situace zvyšovaly.
Poprvé se „minimální mzda“ do ZDP dostala roku 2005
coby příjmová podmínka vyplacení daňového bonusu v rámci spouštěného daňového zvýhodnění za vyživované děti, které nahradilo odpočet za děti od základu daně. A teprve od roku 2013 se dostala na scénu i „průměrná mzda“
v limitu nově zavedeného solidárního zvýšení daně občanů.Dnes má příjmovka 12 výskytů „minimální mzdy“ a 10 „průměrné mzdy“ a dále zasahují do daňových her nepřímo např. přes veřejnoprávní pojistné. Aktuálně platné částky pro ten který rok si musejí dohledávat svépomocí, případně ještě navíc z něčeho vypočítat a správně zaokrouhlit.
Nepochybuji, že obě inkriminované cifry platné
pro zdaňovací období kalendářního roku 2026
dobře znáte: 22 400 Kč a 48 967 Kč
. Nevěřte tomu, že jde o skutečnou minimální a průměrnou mzdu v ČR. Jedná se jen o právní fikce
, legislativní zkratky zavedené pro přesné statistické výpočty z pohříchu hodně neúplných čísel. Statistikům se totiž na stůl, resp. do počítačů dostanou reálná data pouze od povinně je informujících vesměs velkých zaměstnavatelů. Ale o těch dvou cifrách to vlastně ani tak nebude, vyjma úvodních pasáží každé části, kde upřesníme, odkud se vzaly. V navnazujících kapitolách se spíše zaměříme na jejich praktický význam coby hraničních částek, limitů a prahů oddělujících daňové režimy „do“ versus
„od“.1.
Minimální mzda (dále jen „MM“)
a)
Vyšší MM = vyšší limit penzí osvobozených od daně
b)
Vyšší MM = vyšší limit příjmů pro účely kvalifikované zaměstnanecké
opce
c)
Vyšší MM = vyšší hodnota „školkového“ benefitu zaměstnance
d)
Vyšší MM = vyšší limit příjmů podmiňujících roční daňové zvýhodnění na dítě
e)
Vyšší MM = vyšší limit mzdy podmiňující měsíční daňové zvýhodnění na dítě
2.
Průměrná mzda (dále jen „PM“)
a)
Vyšší PM = vyšší limit příjmů ze zaměstnání podléhajících srážkové dani
b)
Vyšší PM = více nedaněných zdravotních benefitů zaměstnanců
c)
Vyšší PM = více nedaněných volnočasových benefitů zaměstnanců
d)
Vyšší PM = vyšší práh základu daně podléhajícího vyšší sazbě daně
e)
Vyšší PM = vyšší práh daňových přiznání u tantiém nerezidentů
f)
Vyšší PM = vyšší práh mzdy podléhající vyšší sazby daně
g)
Vyšší PM = vyšší paušální záloha OSVČ v prvním pásmu
Minimální mzda
Všichni víme:
minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance
. Pokud by mzda nebo odměna z dohody byla nižší, musí zaměstnavatel poskytnout příslušný doplatek. Ještě štědřejší právní ochranu mají zaměstnanci „státního sektoru“, díky čtyřem pásmům zaručeného platu. Samozřejmě, že konkrétní pravidla stěžejního § 111 zákona č. 262/2006 Sb., (dále jen „“), jsou složitější.Nás hlavně zajímá – kolik? Snadné to bylo do července 2024, protože výši MM obvykle pro následující kalendářní rok stanovovala vláda nařízením, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Šlo o nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, které vláda naposledy novelizovala částkou MM 18 900 Kč pro rok 2024.
Tento postup ale nevyhovoval
unijní směrnici 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v EU
.