Status rodinných zemědělských hospodářství sám o sobě nepředstavuje zvláštní daňový ani účetní režim a nemá přímé dopady do daňové či účetní legislativy. V praxi se však promítá do způsobu organizace hospodářství a nastavení vztahů mezi jeho členy, což může nepřímo ovlivnit vedení evidence, rozdělování příjmů a uplatnění obecných daňových a účetních pravidel. V článku proto shrnujeme, kdy rodinné farmy vedou účetnictví a kdy daňovou evidenci, jak lze využít institut spolupracujících osob, jaká jsou specifika účetního a daňového zachycení zvířat a rostlinné výroby, popisujeme zvláštní úpravu daňových odpisů u zemědělských strojů a upozorňujeme také na vybrané DPH aspekty a dotační tituly, které mohou mít na fungování rodinných farem významný dopad.
Rodinné farmy: daňová a účetní specifika a možná dotační podpora
Vydáno:
17 minut čtení
Rodinné farmy: daňová a účetní specifika a možná dotační podpora
Ing.
Vladimíra
Přibylová,
Ing.
Veronika
Výborná,
Adéla
Milerová
Výběr právní formy a vedení účetnictví
Rodinné farmy mohou být organizovány buď jako společnost podle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dříve označovaná jako „sdružení bez právní subjektivity“, nebo jako právnická osoba založená podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Společnost podle § 2716 OZ (sdružení bez právní subjektivity) není účetní jednotkou ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“). Na jednotlivé společníky převádí podíly na příjmech a výdajích podle společenské smlouvy. Společníci mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Nicméně v dalším textu předpokládáme, že se jedná o smlouvu mezi fyzickými osobami.
Každý společník následně stanoví svůj základ daně pro účely daně z příjmů samostatně, a to několika způsoby. Proti příjmům může uplatnit buď výdaje stanovené procentem z příjmů tzv. paušálem podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, nebo vést daňovou evidenci podle § 7b téhož zákona a uplatnit skutečné výdaje. Další možností je vedení