Balíček EET 2.0 a další navrhované změny

Jednou ze systémových změn je opuštění původního rozdělení na běžný a zjednodušený režim evidence. EET 2.0 pracuje s jednotným způsobem evidence tržeb, který má přispět k větší přehlednosti a snížení chybovosti při plnění evidenčních povinností. Současně dochází ke zmírnění sankčního mechanismu. Oproti původní právní úpravě již návrh nepočítá s možností uzavření provozovny nebo zákazem činnosti, které byly v minulosti považovány za jedny z nejpřísnějších nástrojů daňové kontroly v této oblasti.

Významnou změnou pro podnikatele i zákazníky je rovněž nový přístup k vydávání účtenek. Zatímco v původním systému byla účtenka povinně vydávána u každé evidované tržby, podle současného návrhu by měla být vydávána pouze na vyžádání zákazníka. Mezi informace, které se budou v rámci EET 2.0 reportovat, patří základní identifikační údaje, zejména identifikaci poplatníka, datum a čas transakce, pořadové číslo účtenky, označení provozovny a celkovou částku tržby. Návrh tak směřuje ke zjednodušení evidence i omezení rozsahu zpracovávaných údajů.

Z technického pohledu Ministerstvo financí předpokládá určitou kompatibilitu nového systému s původní EET, což by v řadě případů mohlo umožnit využití stávajících zařízení po odpovídající aktualizaci softwaru. Nelze však vyloučit, že u některých starších nebo specifických pokladních řešení budou nutné výraznější úpravy nebo výměna systému. Finanční správa současně plánuje zpřístupnit bezplatnou aplikaci „Moje EET“, která má umožnit evidenci tržeb i menším podnikatelům bez nutnosti pořizování specializovaného softwarového vybavení.

Ministerstvo financí současně deklaruje, že nový systém má být více založen na využívání datové analytiky a rizikového profilování než na plošných kontrolních nákupech. V praxi však nelze očekávat úplné opuštění tradičních kontrolních postupů. Spíše lze předpokládat posun směrem k cílenějším kontrolám založeným na vyhodnocování dat a identifikaci rizikových transakcí či subjektů.

Vláda zároveň zveřejnila předběžný harmonogram implementace systému, jehož cílem je poskytnout dostatečný časový prostor pro přípravu podnikatelů, dodavatelů pokladních systémů i samotné Finanční správy. Podle aktuálně zveřejněných informací by v polovině června 2026 měly být publikovány technické pokyny pro vývojáře, od 1. července 2026 má být dostupné testovací prostředí a od 1. listopadu 2026 mají být v prostředí DIS+ zpřístupněny potřebné funkcionality včetně certifikátů. Spuštění aplikace Moje EET se předpokládá od 1. prosince 2026 a ostrý provoz systému od 1. ledna 2027.

Povinnost evidence se má vztahovat na tržby realizované při osobním kontaktu se zákazníkem (tzv. kontaktní platby), typicky především na hotovostní platby, platby kartou nebo QR platby, které se v dřívější verzi EET nereportovaly. Naopak bezhotovostní převody mezi bankovními účty nebo úhrady realizované na základě faktur mají zůstat mimo evidenční povinnost, pokud však nejde o úhradu rovnou na místě (tedy nedochází k úhradě při osobním kontaktu obou obchodních stran). Návrh současně počítá s řadou výjimek, mezi které mají patřit například některé služby v oblasti letecké dopravy, bankovní služby, prodej prostřednictvím automatů nebo vybrané příležitostné příjmy. Konkrétní rozsah výjimek však bude záviset na finální podobě legislativy.

Významnou novinkou je zavedení zvláštního režimu označovaného jako EET OFF, který je určen především drobným podnikatelům s nižší ekonomickou aktivitou. Subjekty splňující zákonné podmínky by v tomto režimu neměly povinnost evidovat tržby standardním způsobem. Podle aktuálního návrhu má být jednou z podmínek účast v prvním pásmu paušální daně a současně roční příjem nepřesahující 1 milion Kč. Návrh dále počítá se zvýšením měsíční paušální daně o 1 400 Kč (na celkových 1 500 Kč pro první pásmo paušální daně). Režim má být závazný po celé zdaňovací období a jeho změna v průběhu roku by neměla být možná. V případě nesplnění podmínek nebo překročení limitů by následně mohly vznikat dopady do daňového režimu poplatníka i povinnost přechodu do standardního režimu evidence.

Klíčové rozdíly mezi původní EET a navrhovaným systémem EET 2.0 lze shrnout do několika oblastí. Nový systém opouští postupné zavádění ve vlnách a počítá s jednorázovým spuštěním pro všechny dotčené subjekty. Dochází ke zjednodušení evidovaných údajů, omezení povinného vydávání účtenek a redukci počtu přestupků upravených zákonem. Současně má být nově dostupná státní aplikace pro evidenci tržeb zdarma. Přestože návrh zachovává možnost ukládání významných finančních sankcí, dochází ke zmírnění některých represivních opatření oproti původní právní úpravě.

Pro lepší přehlednost lze klíčové rozdíly shrnout následovně:

Navrhovaná podoba EET 2.0 tak představuje významný posun oproti původní koncepci elektronické evidence tržeb. Přestože návrh přináší řadu zjednodušení a zmírnění některých administrativních i sankčních prvků, praktické dopady budou záviset především na finální podobě legislativy a následné aplikační praxi Finanční správy. Pro podnikatele proto nebude klíčové pouze technické nastavení evidence tržeb, ale také schopnost reagovat na širší změny v oblasti digitalizace daňové správy, elektronické fakturace a digitálního reportingu.

Součástí připravované legislativy nejsou pouze pravidla pro samotnou evidenci tržeb, ale také širší soubor daňových změn. Mezi diskutovanými opatřeními se objevuje například obnovení slevy na studenta, návrat tzv. školkovného nebo úpravy v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Významnou změnou má být rovněž úprava daňového režimu spropitného v gastronomii, kdy by za určitých podmínek mohlo být u zaměstnanců osvobozeno od daně (až do výše 7 % měsíčních tržeb restaurace).

Návrh současně obsahuje i změny v oblasti DPH, zejména sjednocení sazby DPH u některých nealkoholických nápojů podávaných v rámci stravovacích služeb a také rozšíření režimu opravy základu daně u tzv. bagatelních nedobytných pohledávek. Nově by mělo být možné snížit základ daně u neuhrazené pohledávky již po třech měsících od její splatnosti namísto současných šesti měsíců, pokud věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval k úhradě a jednotlivá pohledávka nepřesáhne částku 20 000 Kč včetně DPH za kalendářní rok (návrh zároveň zvyšuje roční limit pro jednoho dlužníka na 100 000 Kč ze současných 20 000 Kč). Současně dochází i ke zpřísnění pravidel na straně dlužníků, když návrh analogicky zkracuje lhůtu pro povinnou úpravu odpočtu DPH u neuhrazených závazků ze šesti na tři měsíce od splatnosti.

EET 2.0 je vhodné vnímat v širším kontextu pokračující digitalizace daňové správy, která probíhá nejen na národní, ale i evropské úrovni. Významnou iniciativou v této oblasti je projekt VAT in the Digital Age označovaný jako ViDA, jehož cílem je modernizace systému DPH v Evropské unii prostřednictvím elektronické fakturace a digitálního reportingu přeshraničních transakcí. Zatímco EET 2.0 se zaměřuje především na evidenci maloobchodních tržeb a plateb v reálném čase na národní úrovni, iniciativa ViDA cílí v první fázi na oblast přeshraničních B2B transakcí a harmonizaci digitálního reportingu v rámci Evropské unie. Oba projekty nicméně představují součást širšího trendu směřujícího k větší automatizaci daňových procesů, práci s daty v kratších časových intervalech a posilování digitální komunikace mezi daňovými subjekty a správcem daně.