K institutu předražku po změně zákonem č. 218/2025 Sb.

Vydáno: 7 minut čtení

K institutu předražku se již svého času vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 Afs 331/2019, kdy kromě jiného konstatoval, že dražitelé mohou záměrně ustat ve zvyšování ceny v dražbě, a to s ohledem na řadu zcela racionálních faktorů: od pokynů klienta, nedostatečné hotovosti, nejistoty ohledně možnosti úvěrování dalšího zvýšení dražební nabídky, až po spekulace ohledně vývoje dražby při ukončení zvyšování nabídky v určitém okamžiku apod. To jim současně nebrání po skončení dražby s časovým odstupem stanovit svou konečnou dražební nabídku (předražek). Vedle toho se předpokládá, že dražitelé se také vůbec nemusí dražby účastnit s tím, že vyhodnotí nejvyšší dražební podání a nabídnou až již zmíněný předražek.

 

K institutu předražku po změně zákonem č. 218/2025 Sb.
Mgr.
Petr
Taranda
Institut předražku přestavuje metodu možného zvýšení dražebního výtěžku známou již z dob Rakousko-Uherska [srov. § 195 zákona č. 79/1896 ř. z., o řízení exekučním a zajišťovacím (rakouský exekuční řád)]. Do současného českého právního řádu byl zaveden s účinností od 1. 1. 2013 novelou občanského soudního řádu č.