Mgr. Petr Taranda
Většinu svého profesního života zasvětil finanční správě, ve které pracoval od roku 1993 do roku 2014. Nejdříve jako pracovník finančního úřadu v letech 1993 až 1998, poté jako pracovník Ministerstva financí od roku 1998 do roku 2006, s krátkou přestávkou v období 2004 až 2006, kdy pracoval na Úřadu vlády v sekci tehdejšího místopředsedy vlády pro ekonomiku. Od roku 2006 do roku 2010 byl poradcem náměstka ministra financí pro daně a cla a od roku 2011 do července 2014 pak ředitelem odboru vymáhání na Generálním finančním ředitelství. Od roku 2015 pracuje pro soukromou poradenskou sféru a je členem představenstva Okresního hospodářské komory v Jablonci n. N. Vedle již zmíněného dlouhodobě publikuje v odborných časopisech články se zaměřením na problematiku správy daní, insolvenčního řízení a dalších oblastí veřejného práva. Je autorem, popř. spoluautorem několika odborných publikací – z posledního období např. komentáře k insolvenčnímu zákonu od nakladatelství C. H. Beck anebo žádané monografie k problematice likvidací obchodních korporací od vydavatelství Anag. Autor se též příležitostně věnuje přednáškové činnosti pro odbornou veřejnost a do roku 2014 byl taktéž lektorem pro interní vzdělávání zaměstnanců finanční správy. Mezi jeho záliby patří turistika, historie a četba.
Počet vyhledaných dokumentů: 59
Řadit podle:
Střet daňového řízení a insolvenčního procesu představuje jeden z nejkomplexnějších procesních uzlů v českém právním řádu. Jádrem tohoto střetu je otázka, jakým způsobem se v rámci insolvence nakládá s daňovými pohledávkami, které v momentě úpadku dlužníka ...
K institutu předražku se již svého času vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 Afs 331/2019, kdy kromě jiného konstatoval, že dražitelé mohou záměrně ustat ve zvyšování ceny v dražbě, a to s ohledem na řadu zcela racionálních faktorů: od ...
Zákonem č. 218/2025 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2025 též změněn zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále jen „zákon o FS“), přičemž tato novela postihla jen oprávnění finančních úřadů, zejména pak ve vztahu k okruhu tzv. vybrané ...
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který nabyl účinnosti k 1. 1. 1993, představuje právní normu, která upravuje způsob tvorby a výši rezerv a opravných prostředků. Tento ...
I když reorganizace je v našich poměrech, coby institut úpadkového práva, aplikována jen velmi zřídka, u odborné veřejnosti byla vznášena otázka ohledně určení rozhodného data pro opravu základu daně u daňového subjektu, jehož úpadek je řešen reorganizací.
Účelem zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, je kromě jiného nastavit podmínky, které je třeba splnit k tomu, aby rezerva byla daňové účinná. Z toho důvodu zákon zakládá práva a povinnosti vymezeným subjektům vůči správci ...
V nápadu jiných rozsudků a rozhodnutí našich soudů v podstatě zapadl nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/23 z 20. 11. 2024, ve kterém tento soud sdělil široké veřejnosti výsledky z jím provedeného přezkumu ohledně zásadní otázky, zda pohledávky státu ...
Zákonem č. 349/2023 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2025 novelizován zákon č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“). V duchu zákona o celní správě je Celní správa České republiky ...
I když to vypadalo, že zákonodárci nechají chvilku zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “) aspoň chvilinku na pokoji, opak se jako vždy stal pravdou. Poslanecká sněmovna totiž ...
To, že si správce daně zajistil díky právní úpravě v § 242 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “, příp. „daňový řád “) svým způsobem specifické postavení oproti ostatním věřitelům (účastníkům insolvenčního ...
K problematice vztahů daňového a insolvenčního řízení se velmi často vyjadřuje jak judikatura správních soudů, tak nezřídka i Ústavního soudu. Poslední dobou se však zdálo, že v rámci stávající judikatury pro tuto oblast jsou již všechna sporná místa ...
Není tomu tak dávno, co nabyl účinnosti zákon č. 284/2023 Sb. , o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o restrukturalizaci“). Smyslem preventivní restrukturalizace je nalezení dohody mezi podnikatelem a jeho věřiteli, resp. jde o hledání ...
Vyměřování místních poplatků po novele zákona účinné od 1. 1. 2024 Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek zevrubně informuje o dosud poslední novele zákona o místních poplatcích, která byla...
Zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, je právní normou, která má bojovat proti daňovým únikům, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a současně s tím též působit proti legalizaci ...
Dne 1. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 182/2023 Sb. , o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Tento zákon, jenž lze považovat za jistou formu daňové amnestie, která byla takto vyhlášena státem, má „motivovat dlužníky ke splnění jejich ...
V tomto článku se zaměříme na problematiku, kdy na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2011 došlo k prodeji nemovitých věcí právnickou osobou, která tyto nemovité věci prodala fyzické osobě v postavení předsedy představenstva. O rok později zřídil k ...
V tomto článku bude pojednáno o základních aspektech spojených s výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku ve vazbě na správu daní. Vyhotovením konečné zprávy o průběhu likvidace a předložením návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky ...
Žádost o posečkání úhrady daně v kontextu s odkladem a zastavením daňové exekuce u daňového dlužníka
V tomto článku bude pojednáno o problematice posečkání daně a následném vymáhání daňových nedoplatků u daňových dlužníků, kteří ne vždy nutně dodržují podmínky pro posečkání a současně nedbale plní své další daňové povinnosti. Přitom v souvislosti s touto ...
Dostane-li se daňový poplatník do situace, kdy je mu správním orgánem v rámci daňového řízení způsobena škoda nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem konkrétního správce daně, nezbývá mu poté zpravidla nic jiného, než tento svůj nárok ...
Nejvyšší správní soud před koncem roku 2022 přinesl plátcům daně z přidané hodnoty pod stromeček dárek v podobě rozsudku sp. zn. 10 Afs 513/2021 , ze dne 25. 11. 2022, ve kterém poskytl několik svých odpovědí na otázky, které dlouhou dobu v souvislosti s ...