Léto bývá v účetních odděleních zvláštní období. Část firmy je na dovolené, část dohání resty před dovolenou a účetní často jako jediní vědí, že prosinec nepřichází náhle, ale začíná se rodit už někdy v červenci. Právě pololetí je ideální okamžik podívat se na účetnictví s chladnou hlavou, ještě než se z drobných nesrovnalostí stanou závěrkové požáry. Co se vyplatí zkontrolovat už teď?
Léto svádí k lehčím tématům. Účetnictví ale ani v červenci a srpnu úplně neodpočívá. Naopak, jakmile utichnou některé provozní e-maily a kanceláře se vyprázdní, vzniká vzácný prostor pro práci, na kterou v běžném měsíčním provozu nezbývá čas. Pololetní účetní kontrola přitom nemusí znamenat malou účetní závěrku se vším všudy. Může jít o praktický interní „servisní den“ účetnictví, jehož cílem je zjistit, zda se účetní data ubírají správným směrem, zda jsou průkazná a zda se v nich netvoří tiché problémy.
Základní ambice je prostá, nenechat vše na prosinec.
Zákon o účetnictví klade na účetní jednotky požadavek vést účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. To není jen hezká formulace pro závěrku, ale praktické vodítko pro průběžnou práci během roku.
Níže uvedené body obsahují oblasti, které je dobré zkontrolovat. Každá účetní jednotka má svá problematická místa. Některé procesy běží plně automaticky a není třeba je kontrolovat jiné jsou Pandořina skříňka. Malá účetní jednotka si může dovolit provést kontrolu všech dokladů, ale velké účetní jednotky mohou provést kontrolu pomocí vzorků z jednotlivých sekcí.
1. Jsou zaúčtované všechny doklady?
První otázka je banální, ale velmi účinná. Neleží někde nezaúčtované faktury? Nečekají účtenky v šuplíku obchodního zástupce, v e-mailu jednatele nebo ve složce „vyřeším později“? Pololetí je vhodný čas porovnat účetnictví s realitou firmy, s přijatými fakturami v datové schránce, e-mailových schránkách, objednávkovém systému, skladech, bankovních pohybech i interních schvalovacích nástrojích.
Zvláštní pozornost si zaslouží doklady, které se tváří drobně, ale při větším množství umí účetnictví významně zkreslit, jsou to například parkovné, pohonné hmoty, drobné nákupy kartou, ubytování na služebních cestách, předplatné softwarů, poplatky za online služby nebo zahraniční faktury stažené jen z uživatelského účtu. Letní kontrola může mít jednoduché heslo: co už se stalo, má být dohledatelné, doložitelné a ideálně i zaúčtované.
2. Banky, platební brány a firemní karty
Bankovní účty se obvykle kontrolují průběžně, ale u firem s více účty, kartami, platebními branami nebo cizoměnovými účty se rozdíly snadno ztratí. Pololetní kontrola by měla ověřit, zda zůstatky v účetnictví souhlasí s bankovními výpisy a zda na účtech nezůstávají nezařazené platby.
Samostatnou disciplínou jsou firemní platební karty. Platba kartou bývá rychlá, doklad už méně. Účetní pak vidí výdaj v bance, ale neví, zda šlo o materiál, reprezentaci, cestovní náklad, software nebo soukromý nákup k vyúčtování. V létě se vyplatí udělat si přehled otevřených karetních plateb bez dokladu a vyžádat si vysvětlení dříve, než zaměstnanci odjedou na dovolenou a s nimi i vzpomínka, co přesně se v květnu kupovalo. V opačném případě se hromadí pohledávky za zaměstnanci za nedoložené platby.
3. Pokladna
Pokladna je účetní evergreen. Může být vzorně vedená, ale také se z ní může stát sběrné místo pro hotovostní doklady bez popisu, staré zálohy a drobné výdaje, které nikdo nechce řešit. Pololetní kontrola by měla zahrnout fyzický stav hotovosti, návaznost na pokladní knihu, číslování dokladů a případné pokladní limity.
U hotovosti je dobré kontrolovat nejen částky, ale i věcnou podstatu výdajů. Nákup občerstvení může být jednou pohoštění obchodního partnera, jindy náklad na interní poradu a potřetí soukromý výdaj. Účetně a daňově se přitom může jednat o různé situace. Léto je vhodný čas tyto rozdíly dočistit, než se v prosinci budou účtenky s vybledlým termotiskem luštit jako archeologický nález.
4. Pohledávky
Pololetní pohled na pohledávky by neměl končit u součtu saldokonta. Důležitá je věková struktura, vymahatelnost a komunikace s obchodním oddělením. Jiné riziko představuje faktura deset dní po splatnosti u stabilního odběratele, jiné faktura půl roku po splatnosti u zákazníka, který už nekomunikuje.
Vyplatí se vytipovat pohledávky po splatnosti, ověřit, zda proběhly upomínky, zda existují dohody o splátkách a zda není namístě tvorba účetních nebo zákonných opravných položek. U významnějších pohledávek je dobré mít v účetním spisu nejen číslo faktury, ale i příběh co se stalo, jaká je šance úhrady, kdo s odběratelem komunikuje a jaký další postup firma zvolila.
Pozornost je nutné věnovat také dlužníkům v insolvenci, a to také z pohledu DPH, kdy je možné za určitých podmínek získat zpět odvedené DPH. Tato možnost je ale časově limitovaná, proto je třeba se jí věnovat co nejdříve.
5. Závazky
U závazků bývá riziko opačné než u pohledávek. Nejde jen o to, zda firma zaplatila, ale také zda má zaúčtováno vše, co už ekonomicky patří do daného období. Pololetní kontrola by měla prověřit saldokonto dodavatelů, staré neuhrazené položky, záporné závazky, duplicitní faktury a platby bez vazby na fakturu.
Právě v létě se často objeví praktická otázka, zda nejsou v účetnictví staré závazky, které už byly vyrovnány zápočtem, dobropisem nebo jiným způsobem, jen se to účetně nedotáhlo? A naopak, nedošlo k dodávkám služeb nebo zboží, které už firma využívá, ale faktura zatím nepřišla? Takové položky se mohou promítnout do dohadných účtů pasivních nebo jiného časového zachycení nákladů.
Počínaje rokem 2025 se ve vztahu k závazkům dostává do popředí zájmu také uplatněný nárok na odpočet a povinnost jeho vrácení, pokud od splatnosti závazku uplynula lhůta delší než 6 měsíců.
6. DPH a kontrolní hlášení: letní opalovací krém proti výzvám
DPH si dovolenou nebere. V daňovém kalendáři Finanční správy se pravidelně objevují lhůty pro podání daňového přiznání k DPH, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení; například u čtvrtletního období za 2. čtvrtletí 2026 připadl termín na 27. 7. 2026.
Pololetí je vhodné k porovnání DPH evidence, kontrolního hlášení a účetnictví. Prakticky se kontrolují zejména daňové kódy, režimy přenesení daňové povinnosti, plnění z EU, dovoz, vývoz, dobropisy, zálohy, nárok na odpočet a správné období uplatnění. U kontrolního hlášení je důležité pamatovat i na následná podání, pokud se po lhůtě zjistí nesprávné nebo neúplné údaje v již podaném kontrolním hlášení, následné kontrolní hlášení se podává do 5 pracovních dnů ode dne zjištění.
7. Výnosy a náklady
Časové rozlišení se na první pohled může zdát jako závěrková záležitost. Ve skutečnosti je mnohem snazší řešit ho průběžně. Pololetní kontrola by měla zachytit zejména předplatné, nájemné, pojistné, servisní smlouvy, licence, bonusy, marketingové kampaně, provize a projekty rozprostřené přes více období. V létě bychom si mohli najít čas i na posouzení toho, zda máme správně nastavena pravidla pro časové rozlišení a zanechat časového rozlišování zanedbatelných a stále se opakujících částek. Smysluplné omezení časového rozlišování ušetří práci do budoucna.
U výnosů je dobré ověřit, zda fakturace odpovídá skutečnému plnění. Pokud firma poskytuje služby průběžně, pracuje na zakázkách nebo fakturuje zálohově, nemusí účetní výnos kopírovat datum vystavení faktury. V létě lze ještě relativně v klidu projít rozpracované zakázky a nastavit pravidla, aby závěrka nebyla překvapením.
8. Zásoby: nejen spočítat, ale také se podívat
Sklad v červenci často prozradí víc než excelová tabulka v prosinci. Pololetní kontrola zásob nemusí nahrazovat řádnou inventarizaci, ale může odhalit pomaluobrátkové, poškozené, zastaralé nebo jinak problematické položky. Účetní hodnota zásob má dávat ekonomický smysl, nejen mechanicky navazovat na příjemky.
Důležitá je komunikace se skladem a obchodem. Účetní sama nemusí poznat, že určitý materiál už se nepoužívá, náhradní díl patří ke stroji, který firma prodala, nebo zboží vyšlo z módy rychleji než loňské letní sandály. Právě proto se vyplatí udělat pololetní „procházku skladem“ nejen v účetním systému, ale někdy i fyzicky.
9. Dlouhodobý majetek
Majetek bývá v účetnictví klidná oblast až do chvíle, kdy se zjistí, že nový stroj je stále na účtu pořízení, rekonstrukce budovy je účtována jako oprava nebo vyřazený notebook dál běží v evidenci. Pololetní kontrola by měla porovnat účetní evidenci majetku s investičními projekty, smlouvami, předávacími protokoly a skutečným stavem.
Zvláštní pozornost si zaslouží hranice mezi opravou a technickým zhodnocením. U menších firem bývá lákavé účtovat vše jednoduše jako opravu, ale ekonomická podstata může být jiná. Naopak ne každé zlepšení musí automaticky znamenat nový majetek či technické zhodnocení majetku starého. Letní kontrola by měla dát dohromady účetní, techniky a vedení, aby se významnější zásahy posoudily včas.
10. Dohadné položky a časové rozlišení
Účty časového rozlišení a dohadných položek často ožijí až na konci roku. To je škoda. Pokud firma už v pololetí ví o nákladech, které věcně souvisejí s uplynulými měsíci, ale zatím nemá přesnou fakturu, je vhodné tyto položky sledovat průběžně.
Typicky jde o energie, nájemné, právní služby, audit, poradenství, bonusy, provize, nevyfakturované dodávky, pojistné události nebo služby poskytované dlouhodobě. Pololetní kontrola nemusí znamenat definitivní závěrkové účtování, ale měla by vytvořit seznam položek, které bude potřeba na konci roku řešit. Prosinec pak nebude lovem naslepo.
11. Mzdy, dovolené a benefity
Léto je pro mzdovou agendu zatěžkávací zkouškou. Dovolené, brigádníci, dohody, sezónní výpomoci, home office, cestovní náhrady a benefity a povinnosti vyplývající z JMHZ se potkávají v jednom období. Pololetní kontrola by měla ověřit, zda mzdová evidence odpovídá pracovněprávním dokumentům a zda jsou správně nastavené nároky na dovolenou, příplatky, srážky, benefity a odvody. Tuto agendu zvláště prověří nová povinnost (od 1. 7. 2026) přihlašování nových zaměstnanců před nástupem do zaměstnání.
U každého zaměstnance je vhodné ověřit, zda hodnota poskytnutých nepeněžních benefitů nepřekračuje zákonné limity pro osvobození od daně ze závislé činnosti podle typu poskytovaného benefitu. Pokud je limit překročen, je třeba včas posoudit zdanění nadlimitní části i případný dopad do odvodů. Právě pololetí je vhodný okamžik tuto hranici pohlídat, aby se případné zdanění neřešilo až zpětně na konci roku. Zdaňování nadlimitních benefitů musí probíhat celoročně, je ale lépe na chybu přijít v červenci než v lednu následujícího roku.
12. Cestovní náhrady a pracovní cesty
Pracovní cesty mají jednu nepříjemnou vlastnost, doklady z nich stárnou rychleji než účetní předpisy. Po půl roce si už málokdo pamatuje, proč se jelo právě tam, kdo se schůzky účastnil, zda šlo o obchodní jednání, školení nebo kombinaci s osobním programem.
V létě je proto vhodné projít cestovní příkazy, vyúčtování, zahraniční pracovní cesty, použití soukromých vozidel, zálohy na cesty a návaznost na platební karty. U zahraničních cest se přidává také kurzové přepočítání a správné doložení výdajů. Dobře popsaná pracovní cesta je účetní opalovací krém, nemusí být vidět, ale chrání před spálením při kontrole.
13. Reprezentace, marketing a firemní akce: co je reklama, co pohoštění a co benefit?
Letní měsíce přinášejí klientské akce, sportovní dny, rodinné dny, grilování, teambuildingy a neformální setkání. Z účetního pohledu nejde jen o to, zda akce byla příjemná, ale také jaký měla účel, kdo se jí účastnil a jaké plnění bylo poskytnuto.
Pololetní kontrola by měla u těchto nákladů ověřit popisy dokladů, seznamy účastníků, interní pozvánky, programy akcí a související smlouvy. Jinak se posuzuje reklamní akce pro zákazníky či firemní akce pro zaměstnance, jinak reprezentace, jinak školení zaměstnanců a jinak benefit. Čím lépe je účel doložen hned, tím méně se bude v závěrce improvizovat.
14. Rezervy a opravné položky
Rezervy a opravné položky jsou účetním přiznáním, že ne všechno dopadne ideálně. A právě proto by se neměly řešit až ve chvíli, kdy se zavírá rok. Pololetí je vhodné k identifikaci rizik sporných pohledávek, soudních sporů, reklamací, záručních oprav, restrukturalizací, ekologických závazků nebo ztrátových zakázek.
České účetní standardy pro podnikatele upravují mimo jiné postupy pro rezervy a opravné položky; u rezerv se například počítá s vedením analytických účtů podle jednotlivých rezerv. Prakticky to znamená, že nestačí mít jednu souhrnnou částku „někde na rezervách“. U významných položek by mělo být jasné, čeho se týkají, z čeho vychází jejich výše a kdy se očekává jejich použití nebo zrušení.
15. Cizí měny a kurzové rozdíly: slunce, euro a dolar
Firmy obchodující se zahraničím by měly v pololetí zkontrolovat cizoměnové pohledávky, závazky, bankovní účty, pokladny a zálohy. Chyby často vznikají při kombinaci zálohových plateb, konečných faktur, dobropisů a úhrad v jiné měně.
Dobré je prověřit používané kurzy, nastavení účetního systému, kurzové rozdíly při úhradách a návaznost na DPH. U firem s větším objemem zahraničních transakcí může mít i drobná systémová chyba výrazný dopad. A pokud se na ni přijde až při závěrce, bývá oprava nejen pracná, ale i nervózní.
16. Zálohy: poskytnuté, přijaté a zapomenuté
Zálohy jsou v účetnictví nenápadné, ale umí se na účtech usadit na dlouho. Pololetní kontrola by měla projít poskytnuté i přijaté zálohy, jejich párování s vyúčtovacími fakturami a případné daňové doklady k přijatým platbám.
U starších záloh je vhodné zjistit, zda obchodní případ stále trvá. Nevyúčtovaná záloha může znamenat nedodanou službu, chybějící fakturu, neprovedené párování nebo spor s obchodním partnerem. V každém případě by neměla zůstávat v účetnictví jen proto, že si jí nikdo nevšiml.
17. Vnitropodnikové vztahy a spřízněné osoby
Transakce se spojenými osobami, zápůjčky mezi společnostmi, přefakturace služeb, sdílené náklady, nájmy, licenční poplatky nebo manažerské služby si zaslouží samostatnou pozornost. Pololetí je dobrý čas ověřit, zda existují smlouvy, zda jsou ceny obhajitelné a zda účetní zachycení odpovídá skutečnému průběhu plnění.
U skupinových vztahů bývá rizikem zejména opožděná fakturace. Služba probíhá celý rok, ale fakturuje se „nějak na konci“. To může komplikovat nejen účetnictví, ale i DPH, daň z příjmů a případně transferové ceny. Letní kontrola může nastavit pravidelný rytmus, aby se skupinové položky neřešily až v posledním týdnu roku.
18. Daň z příjmů a zálohy: hrubý odhad je lepší než žádný odhad
V pololetí už obvykle existuje dost informací k tomu, aby si firma udělala předběžný odhad výsledku hospodaření a daňové pozice. Nejde o přesné daňové přiznání, ale o orientační mapu. Firma by měla vědět, zda směřuje k zisku nebo ztrátě, zda se výrazně nemění základ daně a zda jí budou stačit prostředky na daňové povinnosti.
Daňový kalendář připomíná i průběžné povinnosti, například čtvrtletní nebo pololetní zálohu na daň z příjmů v červnu. Letní kontrola proto není jen účetní disciplína, ale i nástroj cash-flow. Lepší je zjistit v červenci, že budou potřeba peníze na daň než to zjistit v březnu při pohledu na bankovní účet.
19. Účetní směrnice, číselné řady a schvalovací procesy
Účetní směrnice často vzniknou, uloží se do složky a několik let se na ně nesáhne. Pololetí je dobrý okamžik ověřit, zda stále odpovídají realitě. Změnil se schvalovací proces? Přibyly platební karty? Používá firma nový skladový systém? Změnily se limity pro majetek, pravidla pro home office, pracovní cesty nebo poskytování benefitů?
Praktická kontrola směrnic by měla být věcná, ne formální. Směrnice, kterou nikdo nedodržuje, nepomáhá. Naopak stručné a aktuální pravidlo, které odpovídá skutečnému provozu, může významně snížit počet účetních dotazů i chyb. V létě je na takovou údržbu často lepší prostor než v závěrkovém shonu.
20. Účetní systém, přístupy a zálohování: digitální inventura
Na závěr jedna oblast, která se často podceňuje, účetní systém a digitální bezpečnost. Pololetní kontrola by měla ověřit, kdo má do systému přístup, zda jsou oprávnění přiměřená, zda bývalí zaměstnanci nemají aktivní účty a zda jsou data pravidelně zálohována.
Stejně důležité je zkontrolovat návaznost mezi účetním systémem a dalšími nástroji jako například skladem, mzdami, fakturací, bankou, schvalováním dokladů nebo CRM. Mnoho účetních rozdílů nevzniká proto, že by někdo špatně účtoval, ale proto, že se data mezi systémy přenášejí neúplně, duplicitně nebo pozdě. Digitální inventura tedy není IT rozmar, ale součást průkazného a spolehlivého účetnictví.
Letní kontrola jako investice do klidnější závěrky
Pololetní účetní kontrola nemá být dalším strašákem v kalendáři. Je to spíš příležitost zastavit se, vyvětrat účetní složky a podívat se, zda se za první polovinu roku nezačaly tvořit problémy, které by na konci roku zbytečně narostly. Stejně jako se před dovolenou kontroluje pas, pojištění a rezervace hotelu, vyplatí se před druhou polovinou roku zkontrolovat i účetnictví.
Dobře provedená letní kontrola má několik výhod. Umožní včas opravit chyby, doplnit chybějící doklady, upozornit vedení na rizika, zpřesnit odhad daní a zlepšit komunikaci s ostatními odděleními. A možná nejdůležitější je psychologický efekt, prosincová závěrka pak nezačíná pocitem, že se otevírá černá skříňka, ale navazuje na práci, která už v průběhu roku dávala smysl.
Účetní léto tedy nemusí být jen obdobím, kdy se mezi dovolenými dohání běžná
agenda
. Může být i nejlepším časem pro malý účetní restart. Stačí otevřít saldokonta, sklady, banky, majetek, DPH evidenci a pár interních směrnic. A pak si možná i účetní může dát kávu s ledem s trochu klidnějším pocitem, že prosinec letos nebude tak horký.