Penále je jednou ze sankcí, kterou daňový řád používá k postihu porušení daňových povinností. Nejčastěji vzniká v souvislosti s doměřením daně po daňové kontrole, pokud je zjištěno, že daňová povinnost měla být stanovena ve vyšší částce, případně pokud došlo ke snížení určitého daňového odpočtu nebo daňové ztráty. Již několik let také může být penále stanoveno při podání nepřípustného dodatečného přiznání. Pokud je penále stanoveno v souladu se zákonem, tak může daňový subjekt zkusit požádat finanční úřad o jeho prominutí, které však není vůbec automatické, ale naopak musí být splněna řada podmínek pro příslušné prominutí. Tento článek upozorňuje na jednotlivé aspekty promíjení penále a obsahuje několik praktických příkladů.
Možnosti promíjení penále
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Ukládání penále dle daňového řádu
Penále se ukládá automaticky ze zákona, jakmile je naplněn zákonný důvod v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“).
V praxi je častou situací doměření daně po standardní daňové kontrole, kdy vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, pokud je daň zvyšována nebo je snižován daňový odpočet, nebo 1 %, pokud je snižována daňová ztráta.
Penále není správcem daně stanoveno, pokud je podáno dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování s jednou výjimkou. Pokud totiž daňový subjekt podá dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nepřípustné, tak je mu i v takovém případě penále stanoveno.
Nepřípustné je dodatečné přiznání či dodatečné vyúčtování například v situaci, kdy podá daňový subjekt dodatečné tvrzení ještě před tím, než dojde ke stanovení daně na základě prvního dodatečného tvrzení, tedy když je podáno druhé dodatečné daňové přiznání či dodatečné vyúčtování v rámci doměřovacího řízení. Dalším příkladem nepřípustného dodatečného přiznání či dodatečného vyúčtování je situace, kdy je podáno dodatečné tvrzení po lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání dodatečného přiznání. Častým příkladem nepřípustného dodatečného tvrzení je i podání dodatečného přiznání či dodatečného vyúčtování při daňové kontrole.
Speciálně stanovené penále je pak v rámci ustanovení § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „