Daňové subjekty, ale i ostatní osoby se mohou v daňovém řízení setkat s různými typy výzev podle toho, o jaké řízení se jedná. Výzva k poskytnutí údajů může přijít prakticky každému, kdo má takovou povinnost ze zákona anebo určitým způsobem disponuje údaji nezbytnými pro správu daní. V praxi často zasílá finanční úřad vyzvu k poskytnutí údajů v daňovém řízení při provádění kontrolního postupu, kdy se dotazuje obchodních partnerů či jiných třetích osoby (jako jsou obvykle banky) na informace ohledně daňového subjektu. Kontrolovaný daňový subjekt pak ani nemusí v praxi vědět, že se na něj finanční úřad dotazuje. Tento článek se zabývá problematikou výzvy k poskytnutí údajů v daňovém řízení.
Výzva k poskytnutí údajů v daňovém řízení
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Poskytování informací správci daně
Právní úprava k poskytování informací správci daně se soustředí do ustanovení § 57–59 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Na základě ustanovení § 57 daňového řádu mají povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně orgány veřejné moci a osoby, které vedou evidenci osob nebo věcí, poskytují plnění, které je předmětem daně, provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo zpracovávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. V praxi může být sporný výklad tohoto ustanovení, které je napsáno poměrně obecně.
Povinné subjekty mají povinnost poskytnout údaje nebo dokumenty v rozsahu n