Home office, tedy práce z domova nebo z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, se po novelách zákoníku práce opírá o podstatně přesnější právní rámec. V praxi však nadále vyvolává problémy při uzavírání a ukončování dohod, vymezení místa výkonu práce, evidenci pracovní doby, náhradě nákladů, zajišťování BOZP i vyřizování žádostí pečujících osob. Článek se věnuje nejčastějším chybám zaměstnavatelů a nabízí doporučení pro nastavení práce na dálku v klíčových oblastech.
Home office po novele zákoníku práce – nejčastější praktické problémy
Mgr. et Mgr.
Šárka
Homera
Právní úprava a její změny
-
Právní úprava výkonu práce z jiného místa, nejčastěji označovaného jako práce z domova, home office nebo práce na dálku, není v zákoníku práce novinkou. Dlouhou dobu však byla upravena pouze velmi stručně a způsobem, který neodpovídal rozsahu ani různorodosti jejího praktického využití. Nedostatky této úpravy se naplno projevily během pandemie onemocnění covid-19, kdy se práce na dálku stala pro značnou část zaměstnanců běžným způsobem výkonu práce.
-
Zásadní změnu přinesl zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákoník práce a některé další zákony, jehož
relevantní
ustanovení nabyla účinnosti dne 1. října 2023. Novela navazovala především na transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a směrnice (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. V oblasti práce na dálku však reagovala také na zkušenosti z pandemického období. Na tuto úpravu navázal zákon č. 230/2024 Sb