V minulém příspěvku1) nebyla zmíněna ještě jedna novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), která nabyla účinnosti dne 1.1.2014.
Novely daňového řádu - pokračování
JUDr.
Jana
Jarešová
Ph.D.
Právní základ
Podrobně bylo rozebráno zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., kterým se mění daňové zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva2) (dále jen „zákonné opatření o daňových změnách“) a jeho část dvanáctá, kterou se mění daňový řád. Zákonné opatření o daňových změnách ve své sedmnácté části mění ještě zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (dále jen „zákon o JIM“), konkrétně jeho část sedmdesátou čtvrtou, článek devadesát pět, kterým je upravena účinnost. Doplňuje se nový odstavec, který předsouvá účinnost některých ustanovení včetně vybraných bodů části druhé, která mění daňový řád. Tato část zákona o JIM (týkající se daňového řádu) tedy nabývá účinnosti ve třech krocích. Část ustanovení již nabyla účinnosti k 1.1.2013 (vyjmenovány a rozebrány byly v minulém příspěvku). Další část ustanovení nabude účinnosti spolu s celým zákonem o JIM ke dni 1.1.2015 (zmíněny v minulém příspěvku a rozebrány budou v některém z příštích příspěvků). A konečně části ustanovení zákona o JIM zákonné opatření o daňových změnách předsunulo účinnost ke dni 1.1.2014.
Přehled změn
Přehled změn dle zákona o JIM, které nabyly účinnosti dne 1.1.2014:
1.
Zrušení nutnosti vyhotovovat úřední záznam o tom, kdo je v dané věci úřední osobou
2.
Doručování zásilek právnickým osobám
3.
Rozšíření informační povinnosti správce daně
4.
Jednoznačnější definice pojmu „upřesnit rozsah daňové kontroly“
5.
Možnost podat dodatečné daňové přiznání po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k umožnění zahájení daňové kontroly
6.
Předvolání osoby při jiném postupu při správě daní
7.
Nedoručování rozhodnutí o zastavení řízení
8.
Náhrada nákladů ustanovenému zástupci osoby zúčastněné na správě daní
9.
Nově formulovaný odpis nedoplatku pro nedobytnost
10.
Nový důvod, kdy neběží lhůta pro placení daně
11.
Stanovení záloh jinak
12.
Změny v ustanoveních o daňové exekuci
13.
Podání daňového přiznání právnickou osobou v likvidaci
14.
Pořádková pokuta nejen v průběhu řízení
15.
Další drobné změny
Ad 1. Zrušení nutnosti vyhotovovat úřední záznam o tom, kdo je v dané věci úřední osobou
Touto novelou se nemění účel úpravy, kterým je právo osoby zúčastněné na správě daní na informaci, kdo je v dané věci úřední osobou. Dosavadní nutnost vyhotovovat o tom úřední záznam je však zbytečně zatěžující. Informace o úředních osobách jsou zachyceny buď přímo na rozhodnutích („vyřizuje“, uvedení aprobanta apod.), nebo jsou uvedeny v papírovém příp. v elektronickém spisu. Nadále zůstává zachována povinnost správce daně sdělit na požádání osoby zúčastněné na správě daní úřední osoby v dané věci.3)
Ad 2. Doručování zásilek právnickým osobám
Doručování listovních zásilek právnickým osobám je v praxi velmi řídké. Právnickým osobám se v souladu s § 42 daňového řádu a se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, doručuje přednostně prostřednictvím datové schránky. Doručování listovních zásilek tak připadá do úvahy u těch právnických osob, které povinně datovou schránku nemají4), nebo se jim do ní nedá doručit (nemají ji zpřístupněnu - aktivní), příp. povaha dokumentu (zejména jeho velikost) neumožňuje odeslání prostřednictvím datové schránky.5)
Podle dosavadní úpravy se zásilka doručovala na adresu sídla právnické osoby6) a na jinou adresu v České republice jen v případě, že o to právnická osoba správce daně požádala a na této adrese byla skutečně umístěna, tedy typicky v případě, kdy právnická osoba přestěhovala své sídlo a nová adresa ještě nebyla v obchodním nebo obdobném veřejném rejstříku zapsána.
Podle novelizovaného znění nebude žádost o doručování na jinou adresu podmíněna skutečností, zda je tam právnická osoba umístěna. Dostává se tak na roveň úprava § 44 odst. 3 daňového řádu pro fyzické osoby a úprava § 45 odst. 2 daňového řádu pro právnické osoby. Je věcí každé osoby (fyzické i právnické), aby byla k zastižení na místě, které uvede jako doručovací adresu. V případě, že není, plně se uplatní
fikce
doručení dle § 47 odst. 2 daňového řádu bez ohledu na to, zda se osoba na místě zdržuje či ne.Je důležité zdůraznit, že i nadále platí priority doručování. Požádá-li právnická (i fyzická) osoba o doručování zásilek na jakoukoliv adresu (sídla či mimo sídlo), bude jí přesto přednostně doručováno datovou schránkou, má-li ji zpřístupněnu.
Ad 3. Rozšíření informační povinnosti správce daně
Přestože se jedná o změnu založenou v „nenápadném“ ustanovení § 56 o informační povinnosti správce daně, jde o změnu velmi významnou z hlediska placení daní. Správce daně bude povinen zveřejnit na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup druhy daní, které lze platit inkasem podle zákona upravujícího platební styk7) nebo soustředěnou platbou zajišťovanou provozovatelem poštovních služeb8), a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.
Nebude se tedy jednat o obecnou možnost platit jakékoliv daně inkasem, ale platit inkasem bude možné pouze ty daně, jejichž druhy správce daně zveřejní spolu s podmínkami (předání údajů, souhlas s inkasem atd.)
V této souvislosti nebylo nutné novelizovat část týkající se placení daní, neboť platbu inkasem je možno stejně jako příkaz k úhradě zahrnout pod pojem „bezhotovostní placení“.9)
Ad 4. Jednoznačnější definice pojmu „upřesnit rozsah daňové kontroly“
Nově § 85 odst. 3 druhá věta daňového řádu zní: „Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit postupem pro její zahájení.“ Jedná se pouze o zpřesnění definice, které nebude připouštět jiný možný výklad, neboť i dle dosavadního znění je slovo „upřesnit“ vykládáno jako možnost rozsah daňové kontroly jak zúžit, tak rozšířit.
Ad 5. Možnost podat dodatečné daňové přiznání po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k umožnění zahájení daňové kontroly
V § 141 odst. 6 daňového řádu jsou vyjmenovány situace, kdy je nepřípustné podat dodatečné daňové přiznání a běh nové lhůty pro jeho podání. Mimo jiné není možné podat dodatečné daňové přiznání od okamžiku oznámení výzvy k zahájení daňové kontroly dle § 87 odst. 2 až 6 daňového řádu. Problematický je ovšem výklad, od kdy v takovémto případě běží lhůta nová. Podaří-li se na základě výzvy zahájit a uskutečnit daňovou kontrolu, pak nová lhůta běží dle ustanovení § 141 odst. 6 od ukončení daňové kontroly, podle jejíhož výsledku se poslední známá daň nemění, nebo od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán.
Novela pak vyřešila i situaci, na kterou podle dosavadního znění nebylo pamatováno, a to když se ani na základě výzvy nepodaří daňovou kontrolu zahájit. Nové znění § 87 odst. 6 daňového řádu: „Marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě nastávají účinky podle § 148 odst. 3 a odpadá překážka pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování k dani, která měla být předmětem daňové kontroly.“
Přestože důvodová zpráva k této novele mluví o možnosti podat dodatečné daňové přiznání v případech, kdy výzva nevyústí v daňovou kontrolu ani se nepodaří stanovit daň na základě pomůcek či sjednání daně10) tak, jak předvídá § 87 odst. 5 daňového řádu, domnívám se, že subjekt podle této nové úpravy nemusí čekat, zda mu správce daně stanoví daň podle pomůcek, ale může podat dodatečné daňové přiznání marným uplynutím lhůty bez dalšího.
Ad 6. Předvolání osoby při jiném postupu při správě daní
Dosavadní úprava omezovala možnost předvolání a následně předvedení osoby pouze na situace, kdy je zahájeno a vedeno řízení (ať už daňové, např. vyměřovací, doměřovací, exekuční, nebo jiné, např. registrační).11)
Novela doplnila za slovo „řízení“ slova „nebo při jiném postupu při správě daní“. Tato úprava je tedy širší a umožňuje předvolání i v případě, kdy ještě řízení nebylo zahájeno, ale je veden jiný postup při správě daní, např. vyhledávací činnost, při kterém je osobní účast osoby nutná.
Ad 7. Nedoručování rozhodnutí o zastavení řízení
Výklad dosavadního § 106 odst. 3 daňového řádu byl poněkud problematický.12) Podle tohoto ustanovení se v určitých případech (zemřel-li ten, o jehož právech a povinnostech má být rozhodnuto bez dědice, nebo zanikl bez právního nástupce, ale též v případech, kdy bylo odvolání vzato zpět13) ) rozhodnutí o zastavení řízení nedoručovala, ale pouze se zakládala do spisu. Jeden z možných výkladů směřoval k tomu, že proti rozhodnutí, která se zakládají do spisu, by měl být z povahy věci vyloučen opravný prostředek. Ovšem tento výklad, byť logický (těžko si lze představit možnost odvolání proti rozhodnutí, o kterém se jeho příjemce bez nahlédnutí do spisu ani nedozví), se nezakládal na jednoznačných ustanoveních daňového řádu.14) Výslovné zakotvení nepřípustnosti opravných prostředků je tedy namístě. Zároveň byl napraven nedostatek, kdy v případě rozhodnutí o zastavení řízení podle § 106 odst. 1 písm. c) daňového řádu (zastavení řízení z toho důvodu, že ten, o jehož právech a povinnostech má být rozhodnuto, zanikl bez právního nástupce, nebo zemřel bez dědice), nebyl určen rozhodný okamžik, ke kterému se rozhodnutí považuje za doručené, a tudíž nabývá právní moci.
Další změna spočívá ve vypuštění úpravy, podle níž se nedoručovala, ale vyhotovovala a pouze zakládala do spisu i rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí odvolání. Podle důvodové zprávy dochází k vypuštění úpravy, podle níž se deklaratorně zastavuje řízení, které je již zastavené ze zákona. Nejsem si jista, zda právě tohoto zákonodárce docílil. Dle mého názoru se touto úpravou nabízí i další výklad, a to ten, že se naopak bude
deklaratorní
rozhodnutí o zastavení řízení vydávat a standardně doručovat s možností podat odvolání.Ad 8. Náhrada nákladů ustanovenému zástupci osoby zúčastněné na správě daní
Správce daně může osobě zúčastněné na správě daní ustanovit zástupce nebo společného zástupce.15) Dle dosavadního znění § 107 odst. 4 daňového řádu si mohl uplatnit nárok na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku nebo odměny pouze zástupce ustanovený daňovému subjektu a nikoliv jiné osobě zúčastněné na správě daní (třetí osoba). Novela tento nedostatek napravuje.
Ad 9. Nově formulovaný odpis nedoplatku pro nedobytnost
Podle dosavadní úpravy § 158 daňového řádu správce daně odepsal
a)
nedoplatek, který byl buď nedobytný, tj. takový, který byl bezvýsledně vymáhán na daňovém subjektu i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku, anebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek a
b)
nedoplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi. Odstavec 3 předmětného ustanovení pak řešil technický postup pro odpis (odpisný doklad, předpisný doklad) a byl vztažen k nedobytnému nedoplatku, přičemž mohla vznikat pochybnost, zda se má aplikovat i na nedoplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.
Nová úprava § 158 odst. 1 a 2 daňového řádu označuje za nedobytné oba z výše uvedených nedoplatků pro odpis, takže aplikace odstavce 3 je nepochybná.
Ad 10. Nový důvod, kdy neběží lhůta pro placení daně
Do § 160 odst. 4 daňového řádu je novelou vložen nový důvod, který staví lhůtu pro placení daně. Tímto důvodem je odklad daňové
exekuce
, je-li odložena na návrh dlužníka.16) Správce daně tak může vyhovět žádosti dlužníka, jsou-li splněny podmínky, aniž by se obával, že v případě vyhovění dojde k prekluzi a tudíž nemožnosti daň vybrat a vymáhat.Ad 11. Stanovení záloh jinak
Podle dosavadní úpravy § 174 odst. 5 daňového řádu mohl správce daně v odůvodněných případech snížit zálohy příp. povolit výjimku z povinnosti zálohovat daň.17) Novela nahradila slovo „nižší“ slovem „jinak“, což znamená, že kromě stanovení nižších záloh bude možné stanovit zálohy i vyšší.
Ad 12. Změny v ustanoveních o daňové exekuci
V ustanoveních o daňové exekuci dochází k celé řadě drobnějších změn.
-
§ 181 odst. 2 - vypouští se písm. h), podle kterého správce daně zastavoval daňovou exekuci, pokud dlužník, jehož mzda je exekuována, nepobírá nejméně po dobu jednoho roku mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Důvodem je zbytečná administrativní náročnost, kterou musí správci daně vynakládat s opakovaným dotazováním plátce mzdy.
-
§ 181 odst. 3 - doplňuje se věta, podle které se rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové
exekuce
doručuje pouze navrhovateli. Tato úprava je doplněna v souladu se zásadou hospodárnosti.-
§ 195 odst. 2 písm. h) a § 197 odst. 2 a § 232 odst. 1 - rozšiřuje se okruh pohledávek, které váznou na předmětu dražby, ohledně kterých správce daně vyzývá k jejich uplatnění, o zajišťovací převod práva.18) Zároveň bude v tomto případě o výtěžku dražby rozhodovat soud.
-
§ 198 odst. 3 písm. a) - ruší se oprávnění daňového exekutora rozhodovat o výhradách podaných k průběhu dražby osobami zúčastněnými na dražbě, a to pro nadbytečnost, když daňový řád upravuje jiné prostředky ochrany.19)
-
§ 198 odst. 4 - napravuje se nedostatek, kdy z dosavadní úpravy nebylo možno dovodit, komu doručit rozhodnutí o pokračování dražby ve stejný den. Nově se toto rozhodnutí nedoručuje a za den doručení se považuje okamžik sdělení termínu pokračování dražby. Zároveň se ruší možnost uplatnit opravné prostředky i pro rozhodnutí o pokračování dražby jiný den.
-
§ 221 odst. 2 - doplňuje se oprávnění daňového exekutora zjednat si přístup do nemovitosti dlužníka za účelem stanovení ceny nemovitosti.20)
-
§ 224 odst. 1 - mění se označení osoby, které se vrací zaplacená dražební jistota, protože to nemusí být vždy dražitel. Může jít o osobu, která se dražby nakonec nezúčastnila.
-
§ 225 odst. 1 písm. a) - vypouští se neuhrazení dražební jistoty jako důvod pro opakování dražby nejdříve po uplynutí 3 měsíců. Nebyla-li žádnou osobou uhrazena dražební jistota, dražba se vůbec nekonala a tudíž „další“ dražba nebude dražbou opakovanou, nýbrž první.
-
§ 230 odst. 5 - doplňuje se počátek běhu lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku, a to ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvrhu.
Ad 13. Podání daňového přiznání právnickou osobou v likvidaci
Napravuje se nedostatek, kdy právnická osoba v případě zániku s likvidací musela dle § 240 odst. 5 daňového řádu ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno. Na zpracování a podání tohoto přiznání tak měla jediný den. Dle novelizovaného znění je povinna ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku přiznání zpracovat a do 15 dnů ode dne zpracování podat.
Ad 14. Pořádková pokuta nejen v průběhu řízení
Dosavadní úprava omezovala možnost uložení pořádkové pokuty podle § 247 odst. 1 daňového řádu pouze při jednáních vedených v průběhu řízení.21)
Novela nahradila slova „průběh řízení“ slovy „správu daní“. Tato úprava je tedy širší a umožňuje uložit pořádkovou pokutu i v případě, kdy ještě řízení nebylo zahájeno, ale jednání je vedeno např. v rámci místního šetření.
Ad 15. Další drobné změny
-
§ 51 odst. 4 - doplňuje se povinný údaj o dni doručení písemnosti v případě, kdy úřední osoba nedoručuje písemnost za použití zalepené obálky s doručenkou. Tento údaj se bude psát na kopii písemnosti.
-
§ 72 odst. 3 - pouze jazyková úprava nepřesnosti, aby bylo jednoznačné, že odeslání se týká datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
-
§ 143 odst. 5 - doplňuje se slovo „dodatečného“, neboť daň se doměřuje dodatečným platebním výměrem a náhradní lhůta splatnosti 15 dnů běží ode dne právní moci právě tohoto dodatečného platebního výměru a nikoliv platebního výměru, na základě kterého byla daň prvotně vyměřena.
1) Daňový expert 6/2013, Jana Jarešová, Novely daňového řádu
2) V minulém příspěvku bylo podrobně rozebráno, co je zákonné opatření Senátu, způsob jeho přijímání a účinnosti. Od dopsání minulého příspěvku již proběhla první schůze nově ustavené Poslanecké sněmovny a zákonné opatření bylo dne 27.11.2013 ratihabováno (sněmovní tisk č. 2), usnesení Poslanecké sněmovny bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 382/2013 Sb. Účinnost zákonného opatření o daňových změnách se tak stala nepodmíněnou.
3) Nové znění § 12 odst. 4 daňového řádu: „O tom, kdo je v dané věci úřední osobou, správce daně osobu zúčastněnou na správě daní na požádání informuje....“
4) Povinně je datová schránka zřizována dle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů: „Datovou schránku právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, a to v případě právnické osoby zřízené zákonem bezodkladně po jejím vzniku, v případě právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do obchodního rejstříku.“
5) Viz § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů: „Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.“
6) Dle § 13 odst. 1 písm. b) se pro účely správy daní sídlem rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním nebo obdobném veřejném rejstříku.
7) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů
8) Tzv. SIPO (soustředěné inkaso plateb obyvatelstva)
9) Viz § 163 odst. 3 písm. a) daňového řádu: „Daň lze platit bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně.“
10) Citace z důvodové zprávy: „Překážka pro podání zmíněných tvrzení by v případě, kdy se nepodaří daňovou kontrolu zahájit, ani daň stanovit náhradním způsobem, skončila okamžikem marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě.“
11) Srovnej dosavadní úpravu účinnou do 31.12.2013, § 100 odst. 1 daňového řádu: „Správce daně předvolá osobu zúčastněnou na správě daní, jejíž osobní účast v řízení je nutná...“
12) Srovnej § 106 odst. 3 daňového řádu ve znění účinném do 31.12.2013: „Dojde-li k zastavení řízení podle odstavce 1 písm. c) nebo podle § 111 odst. 3, správce daně rozhodnutí jeho příjemci nedoručuje a založí jej do spisu; to neplatí, pokud je ve věci více příjemců rozhodnutí.“ a § 106 odst. 3 daňového řádu ve znění účinném od 1.1.2014: „Dojde-li k zastavení řízení podle odstavce 1 písm. c) správce daně rozhodnutí nedoručuje a nelze vůči němu uplatnit opravné prostředky; to neplatí, pokud je ve věci více příjemců rozhodnutí. Za den doručení rozhodnutí se považuje den založení do spisu.“
13) § 111 odst. 3 daňového řádu: „Dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a rozhodnutí, které bylo tímto odvoláním napadeno, nabývá právní moci...“
14) Srovnej Komentář Daňový řád, Baxa a kolektiv, nakladatelství Wolters Kluwer k § 106 odst. 3: „... Nelze přitom souhlasit s názory, že proti takovému rozhodnutí o zastavení řízení není odvolání přípustné, protože nikdo nemůže být zkrácen na svých právech....“
15) Viz § 26 a § 30 daňového řádu
16) Srovnej § 181 odst. 1 daňového řádu: „Správce daně může daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové
exekuce
, vyloučení předmětu exekuce
ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku...“17) Znění § 174 odst. 5 daňového řádu ve znění do 31.12.2013: „V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy nižší, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.“
18) Dosud pouze pohledávky zajištěné zástavním nebo zadržovacím právem.
19) Možné prostředky ochrany: námitka dle § 159 daňového řádu nebo stížnost dle § 261 daňového řádu
20) Obdobně se použije § 80 odst. 2 a 4 daňového řádu (místní šetření): „(2) K provedení místního šetření může správce daně přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná. ...(4) Správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní.“
21) Srovnej § 247 odst. 1 daňového řádu ve znění účinném do 31.12.2013: „Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení tím, že...„ a ve znění účinném od 1.1.2014: „Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní tím, že...“