Povinná elektronická podání v oblasti DPH v roce 2021

V tomto článku jsou nejprve shrnuta aktuálně platná pravidla pro povinná elektronická podání podle zákona o DPH, a to v návaznosti na novelizované znění daňového řádu. V dalším textu jsou vysvětleny praktické dopady formulářové vyhlášky, která nabyla účinnost od 1. 1. 2021, a návazně specifická aktuálně platná pravidla pro elektronická podávání daňových přiznání, kontrolních a souhrnných hlášení a přihlášek k registraci stanovená v zákoně o DPH.

V § 101a zákona o DPH, který byl s účinností od 1. 1. 2021 novelizován v návaznosti na daňový řád, jsou stanovena pravidla pro povinná elektronická podání v oblasti DPH. Podle § 101 odst. 1 písm. a) zákona o DPH jsou plátci a také identifikované osoby, a to bez jakékoliv výjimky, povinni podávat daňová přiznání i dodatečná daňová přiznání výhradně elektronicky. Podle písmene b) mají také povinnost podávat elektronicky kontrolní, souhrnná a jiná hlášení, vyjma hlášení o dodání a pořízení nového dopravního prostředku podle § 19 zákona o DPH. Jak vyplývá z navazujícího přechodného ustanovení, identifikované osoby postupovaly do 1. 1. 2021 podle dosavadního znění tohoto odstavce, podle něhož neměly dříve povinnost podávat daňová přiznání elektronicky, jak také potvrzuje informace GFŘ zveřejněná začátkem ledna 2021 na webových stránkách finanční správy. Identifikované osoby nemají nadále povinnost podávat kontrolní hlášení, jak vyplývá z § 101c zákona o DPH.

Podle § 101a odst. 2 zákona o DPH musí jak plátci, tak i identifikované osoby podávat přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů také pouze elektronicky. Tato povinnost neplatila do 1. 1. 2021 pro identifikované osoby, jak vyplývá z navazujícího přechodného ustanovení. Změnou registračních údajů, kterou je třeba elektronicky oznámit správci daně, je např. zřízení nového bankovního účtu, který bude plátce využívat pro svou ekonomickou činnost.

V zákoně o DPH nejsou způsoby elektronického podání výslovně stanoveny, protože vyplývají z novelizovaného znění daňového řádu. Podle § 71 odst. 1 daňového řádu, který byl novelizován s účinností od 1. 1. 2021, je možno povinná elektronická podání podle § 101a zákona o DPH učinit pouze datovou zprávou:

Účinky podání učiněného elektronicky má podle § 71 odst. 3 daňového řádu také úkon učiněný vůči správci daně za použití jiné datové zprávy než podle předchozího § 71 odst. 1 zákona o DPH, pokud je toto podání do pěti dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 zákona o DPH, tj. prakticky písemně nebo ústně do protokolu. Pro podání kontrolního a souhrnného hlášení však uvedená lhůta pět dnů neplatí, jak je vysvětleno v dalším textu. Podle § § 101a odst. 3 zákona o DPH není podání podle předchozích odstavců 1 a 2 účinné, pokud není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně. V praxi to znamená, že uvedená podání musí být povinně podávána elektronicky podle pravidel vyplývajících z příslušných ustanovení daňového řádu.

Daňový subjekt byl podle § 72 odst. 1 daňového řádu, ve znění účinném do 1. 1. 2021, povinen podávat přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné i dodatečné daňové tvrzení (tj. tzv. formulářová podání) jen na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí nebo na analogickém tiskovém výstupu z počítačové tiskárny. Tato úprava umožňovala, aby údaje požadované v těchto podáních určovala daňová správa v tiskopisu, a to bez toho, že by byly upraveny alespoň v podzákonném právním předpisu.

Ústavní soud vyhověl stížnosti skupiny senátorů a svým nálezem Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. 11. 2019, který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 337/2019 Sb., zrušil § 72 odst. 1 daňového řádu k 31. 12. 2020. Podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v uvedeném nálezu musí být okruh údajů vyžadovaných od daňového subjektu v rámci formulářových podání při správě daní specifikován zákonem s tím, že konkrétní údaje mohou být konkretizovány formou podzákonného právního předpisu.

V § 72 daňového řádu jsou s účinností od 1. 1. 2021 stanovena v návaznosti na výše uvedený nález Ústavního soudu pravidla pro formulářová podání. Podle § 72 odst. 1 daňového řádu se formulářovým podáním pro účely správy daní rozumí daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí. Podle § 72 odst. 2 daňového řádu lze formulářové podání podat pouze na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, na tištěném výstupu, který má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí nebo odpovídá vzoru formulářového podání, nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. V § 72 odst. 3 daňového řádu je stanoveno, jaké náležitosti lze kromě obecných náležitostí podání ve formulářovém podání požadovat. Klíčové jsou zejména údaje požadované v písmenech d) a e), tj. o údaje o skutečnostech prokazujících tvrzení daňového subjektu a další údaje nezbytné pro správu daní.

V § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu je v souladu s požadavkem Ústavního soudu uvedeno zmocnění pro Ministerstvo financí stanovit vyhláškou pro jednotlivé druhy daní podrobnosti údajů podle § 72 odst. 3 písm. d) a e) daňového řádu. Podle § 72 odst. 5 daňového řádu může Ministerstvo financí stanovit pro jednotlivé druhy daní vyhláškou také podrobnosti obecných náležitostí podání, podrobnosti údajů podle § 72 odst. 3 písm. a), b), c) a f) daňového řádu, uspořádání obecných náležitostí podání a požadovaných údajů, formát elektronického formulářového podání nebo vzor formulářového podání.

V listopadu 2020 byla pro účely DPH zveřejněna vyhláška č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen formulářová vyhláška), která nabyla účinnosti od 1. 1. 2021. Z § 1 vyplývá, že tato vyhláška stanoví podrobnosti obecných náležitostí podání a požadovaných údajů, formát elektronického formulářového podání a vzor formulářového podání. Podle § 2 jsou v přílohách č. 1 až 10 uvedeny vzory vymezených formulářových podání, jako jsou např. přiznání k DPH, souhrnné hlášení, přihlášky k registraci, žádosti o registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa. V příloze této vyhlášky není uveden vzor tiskopisu kontrolního hlášení s odůvodněním, že v návaznosti na nález Ústavního soudu, který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 40/2017 Sb., ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona o DPH, jsou náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení dostatečně upraveny v § 101d zákona o DPH.

Podle § 3 daňového řádu se podrobnosti obecných náležitostí podání a údajů požadovaných ve vzorech formulářových podání použijí také v rámci struktury formulářového podání zveřejněné správcem daně v případě, že je toto podání učiněno elektronicky. Formulářové podání lze podle § 4 stejně jako dosud podat pouze ve formátu XML. Podle § 6 daňového řádu, v němž jsou přechodná ustanovení, se tiskopisy formulářových podání pro DPH vydané Ministerstvem financí před 1. 1. 2021 považují za vydané v souladu s touto vyhláškou. Obdobné pravidlo platí také pro strukturu formulářových podání zveřejněnou před 1. 1. 2021.

Obecná pravidla pro podávání daňových přiznání vyplývají z daňového řádu. Některá specifická pravidla pro podávání přiznání DPH jsou stanovena v zákoně o DPH. V § 101 zákona o DPH jsou uvedena obecná ustanovení o daňovém přiznání a v § 101b zákona o DPH zvláštní ustanovení o daňovém přiznání.

Daňové přiznání je povinen podle § 101 odst. 1 zákona o DPH podat zejména plátce a identifikovaná osoba, a to v návaznosti na daňový řád do 25 dnů od skončení zdaňovacího období. Osoba, která není plátcem a jíž vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném daňovém dokladu, a osoba, která není plátcem, jíž vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 4 písm. g), tj. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží v tuzemsku, mají povinnost přiznat daň do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, kdy jim tato povinnost vznikla. Podle § 101 odst. 2 zákona o DPH nelze tyto lhůty prodloužit.

Plátce je nadále povinen podávat i negativní daňové přiznání, jestliže mu nevznikla v příslušném zdaňovacím období povinnost přiznat daň, jak vyplývá z § 101 odst. 3 zákona o DPH. Avšak plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně. Pokud tomuto plátci v příslušném zdaňovacím období povinnost přiznat daň, případně povinnost přiznat plnění osvobozené od daně nevznikla, nemusí tuto skutečnost oproti obecným pravidlům vyplývajícím z daňového řádu sdělovat správci daně. Povinnost podávat negativní daňové přiznání nevzniká ani identifikované osobě, jak vyplývá z § 101 odst. 5 zákona o DPH. Tato osoba také nemusí tuto skutečnost sdělovat správci daně. Zvláštní ustanovení o podávání daňového přiznání, a to v případě úpadku plátce nebo člena skupiny a v případě osoby spravující pozůstalost po zemřelém plátci, jsou upravena v § 101b zákona o DPH.

Pro zpracování daňového přiznání za zdaňovací období od 1. 1. 2021 je třeba využívat tiskopis vzor č. 22, který je uveden v příloze č. 1 formulářové vyhlášky a také na webových stránkách finanční správy. Jak je uvedeno v příloze formulářové vyhlášky, na webu finanční správy jsou za tímto tiskopisem uvedeny pokyny k jeho vyplnění. Oproti tiskopisu vzor č. 21, který se používal v období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2020, se obsah a struktura údajů uváděných v oddílu C přiznání k DPH nezměnila. Od 1. 1. 2021 se nezměnily ani údaje vykazované v oddílu A, v němž se vykazuje, jakému správci daně se přiznání podává, zda se jedná o řádné, dodatečné či opravné přiznání a za jaké zdaňovací období se podává. Dále se zde uvádějí předepsané identifikační údaje o plátci, který přiznání podává. V oddílu B přiznání již není oproti dříve platnému vzoru přiznání požadováno prohlášení, že všechny údaje uvedené v oddílech A, B a C přiznání jsou pravdivé a úplné. Nadále zde musí být uveden vlastnoruční podpis daňového subjektu nebo osoby oprávněné k podpisu.

Povinnost podávat kontrolní hlášení byla zavedena od 1. 1. 2016. Tuto povinnost má podle § 101c zákona o DPH plátce, který:

Povinnost předkládat kontrolní hlášení se tedy netýká identifikovaných osob ani osob povinných k dani, které dosud nejsou plátci daně.

Náležitosti kontrolního hlášení a způsob jeho podání jsou upraveny v § 101d zákona o DPH. Ten byl novelizován s účinností od 1. 1. 2018 na základě nálezu ÚS, který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 40/2017 Sb., ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona o DPH. V kontrolním hlášení je podle § 101d odst. 1 zákona o DPH plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení, údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně a také identifikační údaje odběratele nebo dodavatele. Předepsané údaje, které se vykazují v kontrolním hlášení, vyplývají přitom nadále ze vzoru tiskopisu kontrolního hlášení zveřejněného na webových stránkách Finanční správy, tj. nejsou uvedeny ve formulářové vyhlášce která nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 s odůvodněním, že obsahové náležitosti kontrolního hlášení dostatečně vyplývají z § 101d odst. 1 zákona o DPH. Z § 101d odst. 2 zákona o DPH vyplývá, že je-li kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu již ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Jedná se tedy o odlišnou úpravu oproti § 71 daňového řádu. Kontrolní hlášení nelze již od roku 2016, odkdy platí povinnost je podávat, podat jinak než elektronicky.

Na titulní straně tiskopisu kontrolního hlášení plátce uvádí standardní identifikační údaje, obdobné jako údaje na titulní straně přiznání k DPH. Je zde třeba uvést, jakému finančnímu úřadu a územnímu pracovišti je kontrolní hlášení podáváno a také DIČ plátce, který kontrolní hlášení podává. V jednotlivých částech A.1 až A.5 oddílu A kontrolního hlášení plátce vykazuje zejména údaje o uskutečněných zdanitelných plněních, a to jak ve standardním režimu zdanění, tak i v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění podle § 92a zákona o DPH. Dále zde plátce vykazuje údaje o přijatých zdanitelných plněních, u kterých je povinen přiznat daň plátce jako jejich příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a d) zákona o DPH. Jedná se o pořízení zboží z jiného členského státu, o přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku a nakoupené zboží v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, která není plátcem daně. V jednotlivých částech B.1 až B.3 oddílu B kontrolního hlášení plátce vykazuje údaje o přijatých zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění podle § 92a zákona o DPH a údaje o přijatých zdanitelných plněních a poskytnutých úplatách, u kterých plátce uplatňuje nárok na odpočet daně. Jedná se o dodání zboží či poskytnutí služby jiným plátcem s místem plnění v tuzemsku.

Plátce, který je právnickou osobou, a to bez ohledu na délku zdaňovacího období, je povinen kontrolní hlášení podat za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení měsíčně nebo čtvrtletně, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Uvedené lhůty nelze prodloužit.

Povinnost podávat souhrnná hlášení je upravena v § 102 zákona o DPH, který byl novelizován s účinností od 1. 9. 2020. Souhrnné hlášení je podle § 102 odst. 1 zákona o DPH povinen podat plátce, jemuž vznikla povinnost přiznat:

Podle § 102 odst. 2 zákona o DPH, který byl doplněn s účinností od 1. 9. 2020, je povinen podat souhrnné hlášení plátce, který jako prodávající přemístí zboží v režimu skladu, který je upraven v § 18 zákona o DPH, z tuzemska do jiného členského státu. Podle § 102 odst. 3 zákona o DPH je povinna podat souhrnné hlášení identifikovaná osoba, pokud jí vznikla povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby. Povinnost podat souhrnné hlášení má identifikovaná osoba také v případě, kdy je prostřední osobou v rámci třístranného obchodu.

Souhrnné hlášení lze podle § 101 zákona o DPH podat pouze elektronicky, jak bylo vysvětleno v předchozím textu. Pokud je podle § 102 odst. 4 zákona o DPH souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Prakticky to znamená, že hlášení musí být podáno také v listinné podobě a opatřeno podpisem plátce nebo jím oprávněné osoby. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se nadále uvádějí v české měně. Jedná se obdobně jako v případě podávání kontrolních hlášení o odlišnou úpravu oproti § 71 daňového řádu. Podle § 102 odst. 5 zákona o DPH podává plátce i identifikovaná osoba souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení. Pokud plátce v souhrnném hlášení vykazuje pouze poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, podává podle § 102 odst. 6 zákona o DPH souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. čtvrtletně nebo měsíčně.

Tiskopis souhrnného hlášení a pokyny k jeho vyplnění jsou od 1. 1. 2021 uvedeny v příloze č. 5 formulářové vyhlášky. Obojí lze vyhledat také na webových stránkách finanční správy. V oddíle A se uvádí standardní identifikační údaje obdobné údajům, které se uvádí na titulní straně přiznání k DPH. Je zde třeba uvést, jakému finančnímu úřadu a územnímu pracovišti je souhrnné hlášení podáváno, a také DIČ plátce či identifikované osoby, která je podává. V oddíle B se uvádějí předepsané údaje o plněních vymezených v § 102 odst. 1 zákona o DPH. V oddíle C uvádí od 1. 1. 2020 plátce přemístění zboží v režimu skladu s uvedením DIČ předpokládaného pořizovatele, pro něhož je zboží určeno, a to bez uvedení hodnoty zboží. Standardním způsobem se vykáže dodání zboží v tomto zvláštním režimu ve vazbě na jeho převzetí ze strany kupujícího v oddílu B souhrnného hlášení.

Plátcem daně se podle zákona o DPH může stát pouze tzv. osoba povinná k dani, která je definována v § 5 zákona o DPH. Podle něho je osobou povinnou k dani pro účely zákona o DPH osoba, a to právnická i fyzická, která uskutečňuje samostatně ekonomické činnosti. Osoba povinná k dani, která není plátcem daně, se může stát plátcem ze zákona nebo dobrovolně. Podle § 6 zákona o DPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stává plátcem při překročení limitu obratu, který je definován v § 4a zákona o DPH. Přihlášku k registraci je osoba povinná k dani, která překročí limit obratu, povinna podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat, jak vyplývá z § 94 odst. 1 zákona o DPH. V § 6b až § 6e zákona o DPH jsou vymezeny další případy, kdy se stane osoba povinná k dani plátce ze zákona. Podle § 94 odst. 2 zákona o DPH je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se stala plátcem. Osoba povinná k dani se může stát podle § 6f zákona o DPH plátcem také dobrovolně. Přihlášku k registraci může podat osoba povinná k dani podle § 94a zákona o DPH kdykoliv.

Pravidla pro povinnou registraci osob povinných k dani nebo právnických osob nepovinných k dani jako identifikovaných osob jsou vymezena v § 6g až § 6i zákona o DPH. Z navazujících § 6j až § 6l zákona o DPH vyplývá možnost dobrovolné registrace. Podle § 97 zákona o DPH je identifikovaná osoba povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Přihlášku k dobrovolné registraci může identifikovaná osoba podat podle § 97a zákona o DPH kdykoliv.

Přihlášku k registraci plátce a od 1. 1. 2021 i k registraci identifikované osoby je možno podat pouze elektronicky. Vzor přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty je od 1. 1. 2021 uveden v příloze č. 6 formulářové vyhlášky. Na ní je třeba vyznačit, zda žadatel žádá o registraci plátce či identifikované osoby a uvést požadované identifikační a další údaje. K problematice registrace k dani z přidané hodnoty zveřejnilo GFŘ na webových stránkách finanční správy v roce 2017 metodickou informaci. Podle ní je možno podat souběžně s přihláškou přílohu týkající se doložení výkonu ekonomické činnosti žadatele o registraci, případně i jiné přílohy, které prokazují naplnění ostatních zákonných podmínek pro registraci.