Další změny právních předpisů související s koronavirem

Prvním důležitým materiálem je rozhodnutí čj. 15195/2020/3901-4 o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události, které bylo zveřejněno ve , rozhodnutí je označováno jako tzv. Prodlužují se jím a rozšiřují některá prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události způsobené šířením koronaviru. Hlavním důvodem je to, aby podnikatelé a živnostníci získali ještě více času pro podání svých přiznání a na zaplacení daně z příjmu.

a to jak fyzických osob, tak i právnických osob. Poplatníkům daně z příjmů fyzických a právnických osob se promíjí pokuta za pozdě podané daňové přiznání a úrok za pozdě zaplacenou daň za zdaňovací období 2019 v případech, kdy je zákonná povinnost podat daňové přiznání do 1. 4., resp. 1. 7., bude-li daňové přiznání podáno a daň zaplacena do 18. 8. 2020. Pokud do 18. 8. 2020 poplatníci nepodají daňové přiznání a neuhradí daň, budou se jim sankce za pozdní podání a pozdní úhradu počítat od začátku zákonné lhůty, tj. od 1. 4., resp. od 1. 7. a to do dne podání nebo do dne zaplacení.

Dochází tedy k dalšímu posunutí termínu v porovnání s rozhodnutím, které bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020.

Prominutí sankcí se nevztahuje pouze na daňové subjekty spravované Specializovaným finančním úřadem (SFÚ). Jedná se o právnické osoby založené za účelem podnikání, které dosáhly obratu více než 2 mld. Kč, a dále o banky, spořitelny, či pojišťovny. Tito poplatníci musí případně podat individuální žádost o prodloužení termínu.

Další posunutí termínů se týká která je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejdříve připomeňme, že na základě rozhodnutí č. MF-7633/2020/3901-2 o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, které bylo zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 5/2020, byla prominuta pokuta za pozdní podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, u kterého lhůta pro podání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Platilo tedy, že pokud bude toto daňové přiznání podáno do 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání, která by jinak byla uložena podle § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky.

Obdobně je tomu potom také s úhradou této daně, která je splatná poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a to bez ohledu na to, zda je splatná formou zálohy či nikoliv. Na základě výše uvedeného platilo, že pokud bude tato daň či záloha na ní zaplacena nejpozději dne 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí souvisejících úroku z prodlení.

K tomu je ale nutné doplnit, že v současné době poslanecká sněmovna projednává novelu zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, které přináší do úpravy této daně naprosto zásadní změnu. Jedná se o poslanecký tisk č. 866 a obsahuje novelu tohoto zákona, kterou se celá právní úprava této daně ruší. Na tuto skutečnost bylo nutné zareagovat.

A právě v souladu s předpokládaným zrušením této daně obsahuje výše uvedené rozhodnutí zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 další posunutí termínu pro daň z nabytí nemovitých věcí. V případech daně z nabytí nemovitých věcí, kdy poslední den lhůty pro podání daňového přiznání a splatnost daně nastane v období od 31. 3. 2020 až 30. 11. 2020, budou prominuty sankce související s pozdním podáním daňového přiznání a s pozdní úhradou daně, pokud bude daňové přiznání podáno a daň uhrazena do 31. 12. 2020. Tímto krokem je tak zabráněno tomu, aby v případě, že by zákon o zrušení daně nebyl schválen do 31. 8. 2020, vznikla povinnost daňové přiznání podat a daň zaplatit.

Dále s ohledem na přetrvávající dopady šíření viru SARS-CoV-2 dojde k . Rozhodnutím ministryně financí čj. MF-8592/2020/39-2 ze dne 31. 3. 2020 došlo k hromadnému prominutí této daně po dobu nouzového stavu. Rozhodnutím se promíjí daň z přidané hodnoty, kterou jsou plátci povinni uplatnit při bezúplatném dodání tohoto základního zboží, popř. bezúplatném dodání zboží určeného pro jeho výrobu, a to od skončení nouzového stavu do 31. 7. 2020. V případě, že plátce dodá bezúplatně zboží a bude se na něj vztahovat prominutí podle tohoto rozhodnutí, bude mu nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění zachován.

je daň z přidané hodnoty prominuta pouze tehdy, pokud je dané zboží určeno k výrobě dezinfekčního prostředku, na který se toto prominutí primárně vztahuje, a zároveň je dodáno výrobci, který je oprávněn na základě příslušných právních předpisů dezinfekční prostředky vyrábět. Prominutí tak směřuje na ty výrobce, kteří mají k výrobě dezinfekčních prostředků povolení stanovená příslušnými právními předpisy. Dále bude daň z přidané hodnoty prominuta v případě, že bude bezúplatně dodáno zboží vyjmenované ve výroku VI tohoto rozhodnutí. Nezbytnou podmínkou je skutečnost, že plátce, na jehož zboží se vztahuje prominutí daně z přidané hodnoty, byl oprávněn uplatnit si z předmětného zboží odpočet daně.

Blíže k této problematice viz Finanční zpravodaj č. 9/2020.

Dále rozhodnutím dojde , resp. k prodloužení období, po které již byly správní poplatky prominuty na základě předchozích rozhodnutí zveřejněných ve Finančním zpravodaji. Prominutí vymezených správních poplatků se bude vztahovat na období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020. Důvodem prominutí je zpřístupnění příslušných institutů pro daňové subjekty, jejichž plnění povinností bylo ztíženo v důsledku šíření viru SARS-CoV-2. Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována. Jedná se o správní poplatky za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, za přijetí žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku, za přijetí žádosti o povolení úlevy na dani nebo cle podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie a za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu.

A závěrem k tomuto rozhodnutí ještě doplňme, že jím dojde též k podle § 38w zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), za podmínky, že oznámení bude podáno nejpozději dne 18. 8. 2020. Podle § 38v zákona o daních z příjmů je lhůta pro oznámení osvobozeného příjmu ve smyslu tohoto ustanovení navázána na lhůtu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem přijat. Důvodem pro prominutí pokuty je tedy zachování stejné tolerance, jaká je tímto rozhodnutím nastavena pro podání daňových přiznání k dani z příjmů.

Dále bychom se zaměřili na právní předpisy zveřejněné v průběhu května a června 2020 ve Sbírce zákonů. Pokud předpisy budeme probírat chronologicky, první je nutné upozornit na zákon č. 230/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Tímto zákonem došlo k prodloužení doby, ve které činí výše ošetřovného za kalendářní den 80 % denního vyměřovacího základu do 30. 6. 2020.

Dále upozorněme na zákon č. 231/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kterým dochází ke zvýšení vyměřovacího základu pojištěnců státu, a to nejdříve od 1. 6. 2020 a následně od 1. 1. 2021. Opět se jedná o reakci na současnou situaci a v tomto případě o posílení prostředků, které plynou do zdravotnictví ze státního rozpočtu.

Zákonem č. 234/2020 Sb., se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Zákonem dochází k vytvoření druhého bonusového období, za které je kompenzační poskytován, a to od 1. 5. do 8. 6. 2020, tedy do dne, kdy byla ukončena klíčová opatření, která omezovala zejména činnost provozoven osob samostatně výdělečně činných. S ohledem na nemožnost zcela najisto predikovat, zda nebude nutné ponechat část omezujících krizových opatření v platnosti i po tomto datu, se navrhuje upravit též třetí bonusové období, v jehož případě však bude jeho stanovení, resp. určení jeho přesné délky ponecháno na úpravě nařízením vlády. Zákon nicméně v tomto ohledu stanoví časový limit do 31. 8. 2020, který nemůže být vládou při určení délky třetího bonusového období překročen. Druhou podmínkou je právě zmíněná skutečnost, že třetí bonusové období bude moci zahrnovat pouze ty dny, kdy nadále trvají krizová opatření (v širším slova smyslu) omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.

Ostatní parametry poskytování stávajícího kompenzačního bonusu, tedy zejména okruh osob, které na něj mohou mít nárok, jakož i jeho výše, zůstávají zachovány.

Upozornil bych i na některé další předpisy přijaté v souvislosti s epidemií, zejména zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na oblast kulturních akcí, který dopadá na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 31. 10. 2020. Zákon zavádí ochranou dobu pro pořadatele kulturních akcí, o kterou se odkládá povinnost pořadatele vrátit již uhrazené vstupné. Ochranná doba počíná běžet dnem oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a končí dnem 31. 10. 2021. Zákazník může do 31. 3. 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci s tím, že pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. Poukaz je platný po dobu trvání ochranné doby. Dále platí, že po dobu trvání ochranné doby nabídne na základě poukazu pořadatel zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě.

Další je zákon č. 248/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Základním principem předloženého návrhu zákona je v krátkém čase reagovat na suspenzi možnosti podání věřitelského insolvenčního návrhu takovým způsobem, aby tato skutečnost neměla vliv na možnost uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele.

Upozornil bych také na Sdělení MPSV ČR č. 252/2020 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory. Od 1. 7. 2020 činí tyto částky 17 000 Kč a 8 500 Kč.

Zákonem č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, dochází ke snížení penále o 80 %, a to v případě, že zaměstnavatel jako poplatník nezaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce květen 2020 až červenec 2020 ve stanovené lhůtě nebo pojistné zaplatil v nižší částce a dluh vzniklý z tohoto důvodu uhradí nejpozději do 20. 10. 2020. Jestliže takto snížené penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení, tzn., že zaměstnavatel jej platit nebude.

Zákonem č. 262/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, došlo k rozšíření poskytování kompenzačního bonusu i na společníky malých s. r. o. Cílem přijatého zákona je prostřednictvím kompenzačního bonusu zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem SARS-CoV-2 na společníky vybraných společností s ručením omezeným, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Opatření je zacíleno na případy těch společností, jejichž charakter činnosti se do značné míry blíží výkonu samostatné výdělečné činnosti, tedy malých či rodinných s. r. o.

Základní konstrukční prvky kompenzačního bonusu, tedy především jeho výše, rozvržení a délka bonusového období a posouzení dopadu aktuálních událostí spojených s koronavirem na ekonomickou činnost subjektu kompenzačního bonusu, jsou zachovány i pro potřeby společníků s. r. o.

Nově tedy platí, že o kompenzační mohou požádat i společníci společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku. Současně je pro tuto společnost stanovena podmínka počtu společníků, tito musí být nejvýše dva, tito společníci musí být fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem. Více než dva mohou být společníci pouze v případě, že se jedná o společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, i v tomto případě je stanovena podmínka, že jejich podíl není představován kmenovým listem.

Omezující podmínka počtu se ale týká pouze společníků, nikoliv zaměstnanců, jejich počet není důležitý.

Další podmínky se potom vztahují k samotné společnosti, jejíž společník žádá o kompenzační . Je stanovena minimální výše obratu této společnosti, a to na částku 180 000 Kč za zdaňovací období. Požadavek dosažení minimálního obratu uvedenou společností má fungovat jako forma garance toho, že se jedná o společnost elementárně životaschopnou a vyvíjející ekonomickou aktivitu alespoň v minimálním přiměřeném rozsahu. Jako kritérium tak byla vybrána adekvátní částka, reflektující jak měsíční výši kompenzačního bonusu (15 000 Kč), tak do značné míry i souhrn minimální mzdy za 12 měsíců (13 350 Kč měsíčně v roce 2019). Smyslem tohoto omezení je vyloučit možnost, aby čerpali společníci těch společností, které nejsou aktivní, nevykonávají hospodářskou činnost nebo ji vykonávají jen velice omezeně, takže jejich společníci museli mít již dříve také jiné zdroje příjmů.

Posuzuje se obrat za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období.

Další podmínkou pro vznik nároku na kompenzační vztahující se k samotné společnosti je požadavek, aby existovala vazba této společnosti na Českou republiku při současném vyloučení jejího účelového založení. Musí být proto naplněn požadavek, že tato společnost byla ke dni 12. 3. 2020 (počátku prvního bonusového období) daňovým rezidentem České republiky, popřípadě byla daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a dosáhla přitom většiny svých relevantních příjmů za posuzované zdaňovací období ze zdrojů na území České republiky.

Ke splnění samotných podmínek je nutné doplnit, že i když je fyzická osoba společníkem ve více společnostech a ve všech splňuje stanovené podmínky, nárok na kompenzační může vzniknout pouze jednou.

Bonusovým obdobím, za které je možné kompenzační získat, je období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Toto období je ale rozděleno na dvě bonusová období, první je od 12. 3. do 30. 4. 2020 a druhé bonusové období potom od 1. 5. do 8. 6. 2020. Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Maximální částka, o kterou lze v rámci žádosti o kompenzační požádat, činí 44 500 Kč a odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu 89 dní v rámci stanoveného období. Za první bonusové období se tak jedná o částku 25 000 Kč a za druhé bonusové období o částku 19 500 Kč. Výsledná částka se bude odvíjet od počtu dní, ve kterých byla vykonávána činnost společnosti, resp. splněny další zákonné podmínky. Žádost je nutné podat za každé bonusové období samostatně.

Je ale potřeba doplnit, že pokud k omezení došlo během daného kalendářního měsíce, je podmínka splněna pro všechny dny, které do tohoto měsíce spadají, posuzují se tedy jednotlivé kalendářní měsíce. Podle vyjádření Finanční správy není ambicí posuzovat přesný den v měsíci, kdy dané omezení nastalo.

Zákonem č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, dochází k odložení spuštění další vlny elektronické evidence tržeb až od 1. 1. 2021.

Nařízením vlády č. 265/2020 Sb. se zrušuje nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové nájemného z bytů. To znamená, že končí období, ve kterém nelze zvyšovat nájemné z bytu.

Za upozornění stojí také nařízení vlády č. 268/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2. Nařízením vlády dochází k posunutí termínu ukončení vysílání ve standardu DVB-T z 30. 6. 2020 na 31. 10. 2020.

Závěrem ještě uveďme, že na stránkách finanční správy byl zveřejněn materiál k daňové uznatelnosti testů na COVID- 19 pod odkazem https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2020/informace_k_uhrade_povinnych_testu_na_covid-19-10683, a dále informace Sdělení v souvislosti s uložením pracovní povinnosti studentům pro poskytování sociálních služeb po dobu nouzového stavu.