Stručný přehled změn ve mzdové oblasti od 1. 1. 2019

Vydáno: 9 minut čtení

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Nedošlo k prakticky žádným změnám plynoucím z novel zákonů z oblasti mezd a platů. Podrobnější informace ke všem zmíněným změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2.

Stručný přehled změn ve mzdové oblasti od 1. 1. 2019
Ing.
Miroslav
Bulla
 
Pracovněprávní oblast
V oblasti pracovního práva se od 1. 1. 2019 zvyšuje
minimální a zaručená mzda
. Toto zvýšení vyplývá z nařízení vlády č. 273/2018 Sb.:
Od 1. 1. 2019 se zvyšuje základní sazba minimální měsíční mzdy na
13 350 Kč
(do 31. 12. 2018: 12 200 Kč) a základní sazba minimální hodinové mzdy na
79,80 Kč
(do 31. 12. 2018: 73,20 Kč).
Zvyšují se také nejnižší úrovně
zaručené mzdy
pro 8 skupin prací pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin od 13 350 Kč do 26 700 Kč za měsíc, resp. od 79,80 Kč do 159,60 Kč za hodinu. (Poznámka redakce: Podrobnosti uvedeme v lednovém čísle časopisu DHK č. 1–2.)
 
Daň z příjmů
V oblasti zdaňování příjmů fyzických osob dojde k následujícím změnám, které vyplývají především ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019:
Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2018 tedy maximálně o 12 200 Kč, za rok 2019 to bude maximálně o
13 350 Kč
za každé vyživované dítě.
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se zvýší hrubý měsíční příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu na
6 675 Kč
(v roce 2018 to je pouze 6 100 Kč).
Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti a z podnikání v úhrnu nejméně
80 100 Kč
(v roce 2018 to je pouze 73 200 Kč).
Změní se hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně (sazba 7 %). Měsíční hranice bude činit
130 796 Kč
(dosud 119 916 Kč), roční hranice bude činit
1 569 552 Kč
(dosud 1 438 992 Kč).
Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýší ze 439 200 Kč (rok 2018) na
480 600 Kč
(rok 2019). Tomu bude v roce 2019 odpovídat důchod 40 050 Kč měsíčně, takže tento limit překročí opravdu jen minimum důchodců.
 
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) č. 236/2018 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, se po několika letech od 1. 1. 2019 zvyšuje rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 2 500 Kč na 3 000 Kč.
Například u dohody o pracovní činnosti se tedy pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem od částky 3 000 Kč, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 2 999 Kč.
Upozornění:
V § 6 odst. 4 ZDP je však pro srážkovou daň z tzv. příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.) nadále stanoven limit 2 500 Kč, který se nemění. Pokud se tedy např. příjem z dohody o pracovní činnosti zvýší na 2 900 Kč, nebude tento příjem podléhat pojistným odvodům, ovšem při nepodepsaném prohlášení k dani se bude z příjmu odvádět zálohová daň a zaměstnanci bude hrozit povinnost podání daňového přiznání. Základem daně přitom bude příjem 2 900 Kč (pojistné je nulové a superhrubá mzda tak odpovídá sjednanému příjmu).
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se zvyšuje také
minimální měsíční pojistné
na zdravotní pojištění zaměstnanců (týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění) a osob bez zdanitelných příjmů na 1 803 Kč (dosud 1 647 Kč).
U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (tj. platí jen pro poměrně úzkou skupinu zaměstnavatelů), je vyměřovacím základem pro platbu pojistného na zdravotní pojištění částka přesahující
7 540 Kč
(v roce 2018 to bylo 7 177 Kč). Tato částka vyplývá ze zákona č. 297/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení bude v roce 2019 činit
1 569 552 Kč
(v roce 2018 to bylo 1 438 992 Kč).
 
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávky nemocenského pojištění
K 1. 1. 2019 dojde k pravidelnému
navýšení redukčních hranic
pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Redukční hranice se v souladu se sdělením MPSV č. 237/2018 Sb. zvyšují na 190,75 Kč (dosud 175,00 Kč), 286,13 Kč (262,33 Kč) a 572,25 Kč (524,65 Kč). Maximální redukovaný PHV tak činí 314,74 Kč, maximální výše hodinové náhrady pak činí 188,85 Kč. Podrobnosti uvedeme v lednovém čísle časopisu DHK č. 1–2.
Sdělením MPSV č. 237/2018 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019, dojde i ke změně redukčních hranic pro
redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“)
při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ). První redukční hranice pro úpravu DVZ činí 1 090 Kč (dosud 1 000 Kč), druhá redukční hranice 1 635 Kč (1 499 Kč) a třetí 3 270 Kč (2 998 Kč). Maximální redukovaný DVZ tak činí 1 799 Kč, maximální nemocenské za den pak činí 1 080 Kč (15. až 30. den nemoci), 1 188 Kč (31. až 60. den nemoci), 1 296 Kč (od 61. dne nemoci).
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2019 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci) bude činit 40 176 Kč (31 x 1 296 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 36 828 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 99 000 Kč.
Upozornění:
Teprve v legislativním procesu je novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, kterou by se pravděpodobně od 1. 7. 2019 měla zrušit tzv. karenční doba, nemocenské by se pak vyplácelo i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci by měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatelům bude toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 p. b. na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %.
 
Oblast zaměstnanosti
Na základě stanovení Průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018 ve sdělení MPSV bude určena výše odvodu do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za rok 2018 (za rok 2017 to bylo 71 902,50 Kč za jednoho zaměstnance). Tento odvod si hradí úřad práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2019. (Poznámka redakce: Podrobnosti uvedeme v lednovém čísle časopisu DHK č. 1–2).
Na základě výše Průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018 se zvýší i
maximální výše podpory v nezaměstnanosti
v roce 2019 (v roce 2018 to je 16 682 Kč) a maximální výše podpory při rekvalifikaci (v roce 2018 to je 18 695 Kč). Poznámka redakce: Podrobnosti uvedeme v lednovém čísle časopisu DHK č. 1–2.
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost, pokud jeho příjem za kalendářní měsíc nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 6 675 Kč (dosud 6 100 Kč). Jedná se o tzv.
nekolidující zaměstnání
, nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce).
 
Důchodové pojištění
Základní výměra všech důchodů se v souladu s nařízením vlády č. 213/2018 Sb.
zvyšuje o 570 Kč
z 2 700 Kč na 3 270 Kč měsíčně. Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste o 3,4 %. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Od 1. 1. 2019 tak vzrostou důchody průměrně o 900 Kč.
Minimální měsíční
pojistné na dobrovolné důchodové pojištění
od 1. 1. 2019 činí 2 289 Kč (v roce 2018 to bylo 2 099 Kč).
 
Ostatní změny
Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 254/2018 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019, se v roce 2019 oproti roku 2018 zvyšují
sazby zahraničního stravného
pro devět zemí, u jedné země se změní měna poskytované sazby stravného. U evropských zemí došlo ke zvýšení sazeb pro Polsko (z 35 EUR na 40 EUR) a Nizozemsko (ze 45 EUR na 50 EUR). U mimoevropských zemí došlo ke zvýšení stravného pro Argentinu a Myanmar – Barma (ze 45 USD na 50 USD), Mauretánii (z 35 EUR na 40 EUR), Saúdskou Arábii, Senegal a Sýrii (ze 40 EUR na 45 EUR) a Kubu (ze 45 EUR na 50 EUR). Dále se mění měna u sazby stravného pro Konžskou demokratickou republiku (z 60 USD na 50 EUR).
Stejně jako každý rok dojde i v roce 2019 k úpravám výše i tuzemských
cestovních náhrad
. Změní se stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě, průměrné ceny pohonných hmot a možná i základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy. (Poznámka redakce: Podrobnosti uvedeme v lednovém čísle časopisu DHK č. 1–2).
I v roce 2019 se změní také parametry používané při výpočtu
srážek ze mzdy
. Změní se základní nezabavitelná částka (změna nezabavitelné částky na osobu povinného na další osoby) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. (Poznámka redakce: Podrobnosti uvedeme v lednovém čísle časopisu DHK č. 1–2).