Novela zákona č. 250/2000 Sb. a 20. novela rozpočtové skladby č. 577/2020 Sb.

Vydáno: 20 minut čtení

Novela č. 577/2020 Sb. vyhlášky č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), zmiňuje v důvodové zprávě vazbu na novelizovaný zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. , proto se jím budeme v článku stručně zabývat. Naopak novela nereaguje na změnu v předpisech k odpadům, pro obce je to změna významná a bude mít dopady na třídění rozpočtovou skladbou do budoucna, tak je v článku rovněž zařazen bod i k této problematice.

Novela zákona č. 250/2000 Sb. a 20. novela rozpočtové skladby č. 577/2020 Sb.
Ing.
Ivana
Schneiderová
Novela zákona č. 250/2000 Sb. a vazba na vyhlášku o rozpočtové skladbě
Ve sbírce č. 198 ze dne 27. 11. 2020 vyšel zákon č.484/2020, který mimo jiné předpisy novelizuje i zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtový pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Novela zákona č. 250/2000 Sb. je však
účinná až od 1. 1. 2022.
Zásadnější úprava je v § 2 odst. 3 novely zákona č. 250/2000 Sb., kde se zmocňuje Ministerstvo financí (dále jen „MF“) k vydávání prováděcího předpisu k rozpočtové skladbě. Na to reaguje i důvodová zpráva k 20. novele vyhlášky č. 323/2002 Sb. s tím, že od roku 2022 se bude vydávat nová vyhláška a 20. novela je poslední novelou vyhlášky č. 323/2002 Sb.
Ostatní body novely zákona č. 250/2000 Sb. se týkají zveřejňování dokumentů k rozpočtu (např. že se vždy zveřejňují dokumenty až do doby zveřejnění změněného dokumentu a v případě rozpočtu a závěrečného účtu musí být zveřejněny zároveň vždy až do konce kalendářního roku). Upraveny jsou ustanovení k závazným ukazatelům, snižuje se penále v § 22 odst. 8 novely zákona č. 250/2000 Sb. na 0,4 promile za den a jsou doplněny přestupky. Nejedná se o významné změny zákona s výjimkou výše uvedeného zmocnění MF k prováděcímu předpisu ve vztahu k rozpočtové skladbě.
Pro ÚSC, kraje a obce je důležité se pro rok 2021 seznámit s novými předpisy v oblasti odpadů, i když je zatím novela vyhlášky o rozpočtové skladbě neřeší. Jedná se i o změny v systémech výběru poplatků, které budou muset především obce v roce 2021 provést.
Novela rozpočtové skladby sice na nový zákon o odpadech, který vyšel v částce 222 dne 23. 12. 2020 pod číslem 541/2020 Sb. nereaguje, ale pro obce je to významná změna. Zákon obsahuje přechodná ustanovení k poplatkům za odpad s tím, že mohou pro rok 2021 zůstat zachovány systémy výběru poplatků, jaký měla obec dosud.
Jedná se o tři možné systémy, ze kterých si obce mohly vybrat:
1.
Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (položka 1340).
2.
Poplatek za komunální odpad (položka 1337) dle §17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“)..
3.
Smlouvy dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech (položka 2111).
Ať vaše obec využívá jakýkoliv způsob zpoplatnění obyvatel za využívání odpadového hospodářství, je možné tento systém zachovat i pro rok 2021 a v jeho průběhu pracovat na přípravě takové obecně závazné vyhlášky, aby odpovídala požadavkům nové legislativy.
Ve větším časovém presu budou obce jako plátci poplatku za ukládání odpadů na skládku. Ze strany obce bude nezbytné učinit rychlé kroky ve vztahu k placení poplatku za ukládání odpadů na skládku, protože obec se stane ve všech případech poplatníkem, a v případě, že bude chtít uplatňovat slevu, kterou zákon umožňuje, musí o tom informovat provozovatele skládky. To bude vyžadovat hlášení o slevě provozovateli skládky a úpravy smluv s provozovateli skládky i se svozovou společností.
Jak se poplatek za ukládání odpadů na skládku vypočítává, je uvedeno v tabulkách v přílohách nového zákona o odpadech. Změny ve výši poplatků za skládku budou mít vliv na příjmy u obcí, na jejichž území se skládka nachází, a u všech obcí na výši výdajů; tj. vliv na rozpočet výdajů na položce 5365 (správcem poplatku je SFŽP) a paragraf nejčastěji 3722.
 
Přehled změn 20. novely vyhlášky o rozpočtové skladbě pro ÚSC s komentářem
Novela č. 577/2020 Sb. vyhlášky o rozpočtové skladbě má 87 bodů, ale v naprosté většině se týkají úprav pro ústřední rozpočty, dále drobných úprav textů a odkazů na zákony. Pro ÚSC je zajímavých jen pár bodů novely.
 
Úpravy v základním textu vyhlášky
První bod novely upřesňuje definici příjmového druhu:
1. V § 2 odst. 2 větě druhé se za slovo „člení“ vkládají slova „podle svého právního důvodu“ a věta poslední se nahrazuje větami „Příjmovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí právní důvod platby, která organizaci plyne. Je-li tímto právním důvodem právo na odměnu nebo jiné plnění za poskytnutí věci, služby, práce, výkonu nebo práva, rozlišuje se druh této věci, služby, práce, výkonu nebo práva. Je-li jím právo na transfer nebo přenechání peněžních prostředků s tím, že mají být vráceny, rozlišuje se druh přijímané podpory nebo zdroj transferu nebo půjčených prostředků. Je-li jím právo na výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, rozlišuje se druh daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění. Je-li jím něco jiného, například právo na náhradu škody, na splátky půjčených prostředků, na vrácení předmětu bezdůvodného obohacení či na pojistné plnění, nebo je to příjem inkasovaný omylem nebo neoprávněně, rozlišuje se druh tohoto práva nebo jiného důvodu, z něhož příjem vznikl.
 
Úpravy v příloze B – Druhové třídění rozpočtové skladby (položky)
Bod 2 novely „zdokonaluje pojmosloví“ doplněním definici refundace:
2. V příloze v části B v úvodním ustanovení se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:
t) refundací rozumí platba považovaná u jejího příjemce za záporný výdaj (u organizační složky státu přijatá na výdajový účet), kterou se nahrazuje předchozí výdaj tohoto příjemce (výdajová
kompenzace
) uskutečněný k úhradě hodnot vynaložených ve prospěch plátce; je jí zejména refundace mzdy nebo platu, kterou je platba za práci zaměstnance, který je v pracovněprávním nebo služebním vztahu k příjemci refundace, ale po nějakou dobu pracoval pro plátce refundace, který touto refundací nahrazuje příjemci refundace mzdu či plat za tuto dobu, které zaměstnanci příjemce refundace vyplatil.
Body novely 3 až 45
nemají pro ÚSC význam z hlediska změn. U příjmových položek využívaných ÚSC se často jedná jen o změny ve vazbách na nové daňové předpisy, případně o upřesnění názvů předpisů, dle kterých se příjmy vybírají, nejedná se však o změny náplní. Je určena nová položka 1358 Poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody, kterou byl dokončen proces přesunů nedaňových příjmů do daňových. Takto byly přesunuty položky 1356,1357(v minulých letech) a soudní poplatky 1362 (body novely 22 a 23). Nové položky však nejsou určeny pro příjmy ÚSC. Velké úpravy v položkách jsou v seskupení 16 pro příjmy pojistného, rovněž se však tyto úpravy netýkají ÚSC. Zřídila se další nová položka 2115 pro příjmy z prodeje kmitočtových pásem, ale ani tato položka se netýká příjmů ÚSC.
Body novely 46 až 52 se týkají evidování finančních vypořádání a případných vratek transferů.
Jedná se o úpravy textů tak, aby vázali na praxi v systému převodů transferů v běžném roce.
Jsou dvě možnosti evidence převodů transferů v běžném roce:
a)
pokud dojde k vrácení transferu ve stejném roce, ve kterém byl poskytnut, je možné minusovat u poskytovatele výdajovou položku a u příjemce transferu příjmovou položku (tzv. kompenzovat),
b)
i v případě vrácení transferu ve stejném roce, kdy došlo k jeho poskytnutí, může být režim vratky v systému finančního vypořádání, tj. u poskytovatele příjem a u příjemce by vratka transferu byla výdajem.
Na systému se nic nemění, nadále je potřeba se mezi poskytovatelem a příjemcem u vratek transferů domlouvat, v jakém budou režimu, aby nebyla narušena
konsolidace
položek.
Zajímavým pro ÚSC je bod novely č. 52, který se týká úpravy položky 2324.
Nově je určeno, že převody transferů získaných zprostředkovali transferů jako odvody za porušení rozpočtové kázně jsou náhrady a patří na položku 2324.
S tímto problémem se potýkají i obce v případech, že byly zprostředkovateli dotací pro své zřizované příspěvkové organizace. Když musela příspěvková organizace vracet dotaci kvůli porušení rozpočtové kázně, bylo někdy kraji vyžadováno, aby obce zvolily při přeposlání výdajové položky sankční, čemuž se samozřejmě obce bránily, protože se nejednalo o sankci obce (např. položka 5363). Dle nového ustanovení náplně položky 2324 by bylo možné příjem sankce od příspěvkové organizace, kterou má obec povinnost převést kraji či jinému poskytovateli, přijmout na položku 2324 a s minusem ji přeposlat, což odpovídá i obecnému pravidlu evidence průtokových transferů uvedených v seskupení 52.
Poznámka:
V důvodové zprávě u bodu 49 je uvedena poslední věta:
Účinnost této změny se však o rok odkládá, aby nebyla pro rozpočtové a účetní pracovníky příliš náhlá.
Ale ve schváleném znění 20. novely vyhlášky o rozpočtové skladbě není tento odklad účinnosti zmíněn. Odklad účinnosti by ani nebyl moc logický, když musí být v roce 2021 pro rok 2022 vydána nová vyhláška o rozpočtové skladbě. Odhadujeme, že se jedná se jen o neopravenou důvodovou zprávu po vypořádání připomínek a tento text není platný.
Body novely 53 až 57
se týkají jen aktualizací a legislativních úprav, nemají pro ÚSC význam. Bod 53 ruší položku 2341, jedná se o výše zmíněný přesun do daňových příjmů u položky nové 1358.
Bod 58
doplňuje do náplně třídy 5 do odstavce 19 i školské právnické osoby a upravuje v odst. 25, že částky zaokrouhlení se dávají na stejnou položku jako částka zaokrouhlovaná. Případy se týkají např. zaokrouhlování dle daňového řádu.
Bod 59 doplňuje náplň položky 5133 Léky a zdravotnický materiál
o zdravotnické prostředky. V důvodové zprávě je obsáhlé vysvětlení, že se jedná především o třídění pořízení zdravotnických prostředků typu „roušek“ a desinfekcí. V případě, že se jedná o zdravotnické zařízení a pořizují se zdravotnické prostředky pro ochranu zaměstnanců, mělo by se jednat o položku 5132 Ochranné pomůcky.
Pokud se nejedná o zdravotnické organizace, volí se položka 5133.
V důvodové zprávě je zmínka i o darech, položce 5194, ale pokud se poskytují roušky a desinfekce jak vlastním zaměstnancům, tak jiným subjektům, tak se jedná o ochranné prostředky, které mají všichni občané používat na základě protiepidemických opatření (není to typický dar) a má se volit položka 5133. V případě desinfekcí pořízených pro čištění je přípustná i položka 5139. Pokud je schváleno oprávněným orgánem obce poskytnutí zdravotních prostředků jako daru, lze zvolit i položku 5194.
V důvodové zprávě k tomuto bodu se řeší i zatřídění účelové nákupu.
V nouzovém stavu a v případě přípravy na nouzový stav se má volit účel nákupu zdravotnických prostředků paragraf 5213 Krizová opatření, jinak paragraf 3599 Ostatní činnost ve zdravotnictví.
Poznámka:
Zatřídění zdravotnického materiálu je v současnosti pro obce aktuální. Výše uvedené je pokus o zjednodušení výkladu v důvodové zprávě. Je však možné, že po přečtení odůvodnění budete mít názor od našeho zjednodušení odlišný, tak odůvodnění zde raději odcitujeme:
„K čl. I bodu 59 (změna v náplni položky 5133 – zpřesnění):
Dosud nebylo zcela jasné, co jsou „léky“ a co „zdravotnický materiál“. Tento problém se projevil též na jaře 2020, když se objevila nemoc covid-19, začaly se kupovat ochranné roušky a desinfekce a nevědělo se, jestli se výdaje na ně mají zařazovat na položku 5132, 5133 nebo 5139. Na položku 5132 nepatří, protože na tu se zahrnují jen výdaje na nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů. Ty se zabývají jen ochranou zaměstnanců před nepříznivými vlivy souvisícími s jejich prací a nikoliv nepříznivými vlivy pocházejícími od jiných lidí (od nakažených) a už vůbec ne ochranou jiných lidí před případně nakaženými zaměstnanci (proto pomůcky tohoto druhu organizační složky státu ani nemohou nakupovat z prostředků státního rozpočtu). Podle § 2 odst. 1 zákona o zdravotnických prostředcích ‚zdravotnickým prostředkem se rozumí‘ mj. ‚materiál ... určený výrobcem pro použití u člověka za účelem ... prevence ... onemocnění‘. Rouška je tedy zdravotnickým prostředkem a výdaje na ni patří na položku 5133. Aby bylo vždy zjistitelné, zda výdaje, které se mají zařadit na položku rozpočtové skladby, jsou výdaji na léky (léčiva) nebo zdravotnický materiál, doplňuje se do náplně položky 5133 odkaz na jejich zákonné definice.“
Je třeba ještě poznamenat, že na položky se výdaje zařazují bez ohledu na to, pro koho se věci, služby, výkony, práce nebo práva, na jejichž pořízení se vynakládají, pořizují (odstavce 12 a 15 náplně třídy 5), zda pro potřeby pořizující organizace, pro potřeby nějaké podřízené organizace, pro potřeby občanů obce apod., ledaže z náplně položky neplyne, že rozhoduje určitý právní vztah. Nejvýznamnějším případem, kdy naopak druh pořizované hodnoty nerozhoduje, je položka 5194 – ‚Věcné dary‘, na kterou patří výdaje na jakoukoliv věc, službu, výkon, práci nebo právo, jestliže se má poskytnout někomu jako dar. Částečně podobné jsou případy položek 5132 – ‚Ochranné pomůcky‘, 5133 – ‚Léky a zdravotnický materiál‘ a 5139 – ‚Nákup materiálu jinde nezařazený‘. Pořídí-li zdravotnická organizace roušky pro své zaměstnance, jsou ochrannými pomůckami a výdaje na ně se zařadí na položku 5132, protože chrání zaměstnance před nebezpečími (nákazou) souvisícími s jejich prací. Pořídí-li je však pro své zaměstnance jiná organizace, dělá tak v současné době (listopad 2020) zpravidla proto, aby je vybavila prostředky, které jsou povinni používat všichni občané na základě protiepidemických opatření. Splnění této povinnosti si občané musejí financovat sami (v organizační složce státu by nákup takových roušek představoval neoprávněný výdaj, jak je uvedeno výše, ne tak u územních samosprávných celků, u kterých v té míře neplatí, že mohou financovat jen to, co stanoví zákon nebo z něj plyne). Nákup roušek pro ně není nákupem ochranných pomůcek, ale zdravotnického materiálu, a výdaj patří na položku 5133. O zařazení výdaje na položku může však rozhodovat i jeho oprávněnost. Koupí-li organizace ochrannou pomůcku pro zaměstnance, který ji nepotřebuje, není to ochranná pomůcka podle zákoníku práce a výdaj tedy nepatří na položku 5132, ale měl by být zařazen na položku 5139. Důležitost může mít i účel toho, co se kupuje. Kupuje-li se nějaký prostředek, který může sloužit jako desinfekce i k čištění, zařadí se v prvním případě výdaj na něj na položku 5133 a ve druhém na položku 5139.
Uvedené platí v některých případech i pro odvětvové třídění. V případě nákupu roušek, desinfekce a podobných prostředků se zpravidla použije paragraf 3599 – ‚Ostatní činnost ve zdravotnictví‘, avšak záleží na tom, jestli se nakupují obecně na ochranu před epidemií nebo v rámci připravenosti na krizové stavy. Za nouzového stavu, který je podle § 2 písm. b) krizového zákona jedním ze tří krizových stavů, přichází v úvahu použití příslušného paragrafu z oddílu 52 – ‚Civilní připravenost na krizové stavy‘. To platí i mimo nouzový stav, kupuje-li se zdravotnický materiál v rámci přípravy na něj nebo na jiné krizové stavy, Pak by kraje a obce měly výdaje na něj zařadit na paragraf 5213 – ‚Krizová opatření‘ a organizační složky státu na příslušné paragrafy oddílu 52 (paragraf 5271 – ‚Činnost orgánů krizového řízení na ústřední úrovni a dalších správních úřadů v oblasti krizového řízení‘) a jako celek na dílčí průřezový ukazatel 34. Při nákupu mimo přípravu na krizové stavy se použije paragraf 3599.“
Body novely 60 až 63, 65 a 66, 68 a 69 zpřesňují a aktualizují položky 5136, 5137, 5156, 5168, 5171, 5182, 5192 a 5193.
Ani jedna z těchto úprav nemá vliv na změnu náplně položky.
Bod novely 64 zpřesňuje položku 5169 Nákup ostatních služeb.
Rozšiřuje se náplň o výdaje na očkování a lékařská vyšetření z důvodů ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci. Náplň položky je doplněna:
Patří sem i výdaje na očkování a lékařská vyšetření pro účely zahraniční pracovní nebo služební cesty, hradí-li je organizace přímo. Hradí-li je zaměstnanec a zahrne je do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací, organizace je spolu s ostatními těmito náhradami zařadí na položku 5173. Nezahrne-li je do něj, organizace zařadí náhradu, kterou mu za ně poskytne, na položku 5192.
Bod 67
se týká rozšíření náplně položky 5191
o odstupné dle §1992 občanského zákoníku. Pro snadnější pochopení náplně citujeme OZ:
Odstupné:
Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
Důležitá úprava náplně položky je ve výslovném zákazu předpisu zobrazení zápočtu přes rozpočtovou skladbu:
…Započte-li dodavatel odstupné proti ceně dodávky, kterou organizaci vrací, platí zákaz zvýšení příjmů a výdajů o jeho výši (odstavce 6 a 7 náplně třídy 5) a zákaz účtování o neexistujících příjmech a výdajích.
Bod 70 doplňuje náplň položky 5199 Ostatní výdaje související s neinvestičními nákupy.
Jedná se o problematiku spoluvlastnictví bez právní subjektivity (odst. 6):
(6) Na položku 5199 patří také převody, které představují změnu vlastnictví na spoluvlastnictví, zejména jestliže organizace kromě těch, kterým je to zakázáno [§ 30 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb., § 47 a 54 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., § 24 odst. 2 a § 27 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákonů č. 231/2002 Sb. a č. 303/2013 Sb., a § 20 odst. 3 a § 28 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákonů č. 145/2001 Sb. a č. 303/2013 Sb.], převádějí podle smlouvy o společnosti (§ 2716 až 2746 občanského zákoníku) nebo obdobných smluv podle cizího práva (konsorciálních nebo jinak nazvaných smluv) peněžní prostředky na účet pro spoluvlastněné peněžní prostředky společníků (§ 2719 občanského zákoníku).
Pokud byste si vyhledali příslušné odkazy na předpisy uvedené v nové náplni položky, zjistíte, že se zpravidla jedná o sdružení v logice, že několik subjektů se věnuje společné činnosti, ale nová právnická osoba k této činnosti nevzniká. Položka 5199 je určena pro výdaje do „sdružení“, kdy nevzniká právnická osoba, tj. nejedná se o finanční investice.
Poznámka:
Samotná činnost „sdružení“ se ale již dle rozpočtové skladby netřídí, dle zákona č. 250/2000 Sb. se jedná o činnost mimo rozpočet.
Body 71 až 80
se opět ÚSC buď netýkají, nebo nemají pro ÚSC význam.
 
Úpravy v příloze C – Účelové třídění rozpočtové skladby (paragrafy)
Změnám v paragrafech se věnují body novely 81 až 86.
Pro ÚSC je využitelné rozšíření náplně v paragrafech v případě bodu 81 a 82 a doplnění příjmů do paragrafu 4339 (dětské skupiny) bodem 85. Bod 84 se ÚSC netýká, jedná se o činnost Úřadu práce.
81. V příloze v části C se na konci náplně paragrafu 2341 doplňuje věta „Na tento paragraf patří i budování tůněk a mokřadů a další činnosti k zadržování vody v krajině, nepatří-li na paragraf 1037.“
82. V příloze v části C se na konci náplně paragrafu 3749 doplňuje věta „Na tento paragraf se zařazují i výdaje na výsadbu stromů a keřů v krajině za účelem doplnění jejich potlačených druhů a zvýšení biodiverzity, na výsadbu větrolamů, na rozdělování velkých lánů, na zlepšování prostředí pro rostliny a živočichy, na pořádání naučných vycházek do přírody, na umisťování naučných tabulí o přírodních pamětihodnostech a výdaje na další podobná opatření.“
83. V příloze v části C v názvu pododdílu 415 se za slovo „sil“ vkládají slova „a bezpečnostních sborů“.
84. V příloze v části C se za paragraf 4195 vkládá nový paragraf 4196, který zní:
4196 Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě
Výdaje Úřadu práce na poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).
85. V příloze v části C v náplni paragrafu 4339 odstavci 2 se za slovo „též“ vkládají slova „příjmy a“.
86. V příloze v části C v názvu paragrafu 6402 se zrušují slova „minulých let“ a v jeho náplni slova „předchozích let“.
87. V příloze v části C v náplni paragrafu 6409 se slova „v předchozích obdobích“ zrušují.
 
Přechodná ustanovení
A na závěr přechodná ustanovení:
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a při třídění rozpočtu těchto příjmů a výdajů před tímto dnem se použije vyhláška č. 323/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.