Účetní závěrka pro vybrané účetní jednotky 2019

Zákon o účetnictví je podle § 1b odst. 5 písm. b) kategorizuje vybrané účetní jednotky (dále také VÚJ“) jako .

Každá vybraná účetní jednotka je tak povinna sestavit za rok 2019 účetní závěrku.

Vybrané účetní jednotky sestavují ve smyslu § 18 zákona o účetnictví účetní závěrku v rozsahu rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu sestavují jen tehdy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě dvě mezní hranice určující ve smyslu § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví, což je aktiva v netto hodnotě celkem 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.

K uvedenému je ještě nezbytné doplnit, že ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o účetnictví může (i když je zařazena jako velká účetní jednotka) vést účetnictví ve pokud tak rozhodne její zřizovatel a není součástí . V praxi se jedná například o mateřskou školku, příspěvkovou organizaci zřízenou městem nebo obcí, u níž je rozhodnuto vést zjednodušený rozsah účetnictví. V takovém případě:

které provádějí veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, postupují při sestavení účetní závěrky za rok 2019 podle vyhlášky č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů. Při uzavírání účetních knih se na ně vztahuje ČÚS č. 302 – Otevírání a uzavírání účetních knih. Těmto účetním jednotkám se nadále článek nebude věnovat.

Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy podle rozpočtových pravidel a organizační složky státu postupují při sestavení účetní závěrky za rok 2019 podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., dále podle technické vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 383/2009 Sb.“), vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 270/2010 Sb.“). Významná je také vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, ve znění pozdějších předpisů.

Pro uzavření účetních knih platí pro uvedené vybrané účetní jednotka ČÚS č. 702 – Otevírání a uzavírání účetních knih.

Příprava účetní jednotky na sestavení účetní závěrky znamená její aktivní přístup již od prvního dne účetního období, neboť v tom okamžiku účetní jednotka otevírá účetní knihy účetního období, za něž bude účetní výkazy a přílohu sestavovat, a také bere na vědomí nejen právní předpisy, podle kterých se řídí, ale také vnitřní směrnice pro časový harmonogram a věcnou náplň veškerých účetních prací.

Proces směřující k sestavení účetní závěrky lze rozdělit do dílčích etap, mezi které patří následující činnosti.

Otevřením účetních knih k 1. 1. 2019 začalo účtování jednotlivých účetních operací, které nabíhaly v účetní jednotce. Cílem přípravných prací v rámci procesu účetní závěrky je ověřit účetní operace a účetní operace, které se v roce 2019 uskutečnily. Cílem je ověřit si soulad postupů s platnými účetními a ostatními účetními předpisy (§ 8 odst. 2 zákona o účetnictví).

Účetní jednotka také v rámci přípravných prací ověří, že má kompletní dokumentaci ke všem zaúčtovaným účetním případům. Významné je také zhodnocení účetního systému, zda byl pro dané účetní období aktuální, úplný, správný a srozumitelný a dokumentace i účetní systém jsou trvanlivé a čitelné, resp. převoditelné do čitelné podoby.

V rámci této dílčí etapy účetní jednotka musí zajistit a ověřit bilanční kontinuitu stavu majetku a závazků podle jednotlivých syntetických a analytických rozvahových a podrozvahových účtů.

Dále musí být odsouhlaseno zaúčtování vypořádání (rozdělení) výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení v souladu s rozhodnutím kompetentního orgánu.

V rámci přípravných prací je nezbytné také ověřit skutečnosti, že v rámci účetního období nedošlo ke změně účetní metody.

Účetní jednotka samostatnou vnitřní směrnicí stanoví organizační, personální a časové podmínky průběhu inventarizace. V rámci harmonogramu účetní závěrky pak stanoví termín vyhodnocení inventarizace a zaúčtování inventarizačních rozdílů.

Účetní jednotka zahrnuje do svých aktiv a závazků majetek, který dokáže identifikovat, je schopna ho s určitou jistotou ocenit, je výsledkem předchozích aktivit a v budoucnu přinese účetní jednotce buď kladný, nebo záporný ekonomický efekt.

Účetní jednotka ověří významné účetní případy a méně obvyklé účetní případy, které ovlivnily výsledek hospodaření, ale také tok peněžních prostředků, případně zadluženost účetní jednotky.

Účetní uzávěrku můžeme vnímat ve dvou rovinách. Jedná se o a o samotné . Harmonogram tak musí stanovit časovou dotaci pro jednotlivé etapy.

Uzávěrkové operace plynou ze skutečnosti, že účetnictví VÚJ je založeno na . To znamená, že účetní jednotka zahrnuje do účetního období náklady a výnosy související s daným účetním obdobím, a to bez ohledu na tok peněžních prostředků, tj. na okamžik, kdy došlo k zaplacení nebo přijetí peněžních prostředků, tzn. k výdaji nebo příjmu.

S uzávěrkovými operacemi také významně souvisí . Účetní závěrka účetní jednotky je průkazná pouze tehdy, byla-li provedena inventarizace.

Akruální princip se zajišťuje zejména následujícími účetními metodami:

Účetní jednotka stanoví okamžik, k němuž dojde k uzavření deníku, hlavní knihy, knih analytických účtů a knih podrozvahových účtů.

Ve smyslu přílohy č. 3 technické vyhlášky č. 383/2009 Sb. se řádná rozvaha, řádný výkaz zisku a ztráty a příloha předají do 20. 2. 2020, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu do 28. 2. 2020.

Obsah a strukturu stanoví:

Připojením podpisového záznamu statutárního orgánu se má účetní jednotka za sestavenou (§ 18 odst. 3 zákona o účetnictví). Do harmonogramu uvede účetní jednotka tento významný termín.

Ve smyslu § 20 zákona o účetnictví nepodléhají VÚJ povinnému auditu. Účetní jednotka může rozhodnout o dobrovolném ověření účetní závěrky statutárním auditorem nebo auditorskou společností ve smyslu zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

Schválení účetní závěrky bude provedeno schvalujícím orgánem v souladu s vyhláškou č. 220/2013 Sb. v termínu stanoveném v Harmonogramu účetní závěrky pro rok 2019.

Vybrané účetní jednotky zveřejňují svoji účetní závěrku v souladu s § 21a zákona o účetnictví. Protože nejde o povinně auditované subjekty, mají povinnost zveřejnit svoji účetní závěrku za rok 2019, pokud se zapisují do veřejného rejstříku, jejím vložením do tohoto rejstříku, a to nejpozději do 31. 12. 2020.

Aby byla účetní závěrka jakékoliv VÚJ průkazná, musí být doloženo provedení inventarizace za příslušné účetní období za veškerý majetek a veškeré závazky VÚJ. Právní rámec k inventarizaci dávají § 29 a 30 zákona o účetnictví a vyhláška č. 270/2010 Sb. Tato vyhláška byla naposledy aktualizována vyhláškou č. 411/2017 Sb., s účinností od 7. 12. 2017, to znamená, že účetní jednotky mají již s touto změnou zkušenosti. Změny vymezily zjednodušenou inventuru, zjednodušený inventurní soupis. Jedná se o inventuru činností prováděných při inventarizaci jiných pasiv vykazovaných na jednotlivých položkách položek C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky a C.II. Fondy účetní jednotky rozvahy s výjimkou položky C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku, které jsou nutné pro vyhotovení zjednodušených inventurních soupisů.

Při inventarizaci nemovitých věcí v roce 2019 je vhodné zdůraznit významnou aktivitu katastrálních úřadů právě v této době. Ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a § 43 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, revidují katastrální úřady soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Poměrně často se stává, že v průběhu času mohlo od provedení zápisu příslušných údajů o nemovitosti do katastrálního operátu dojít a často také dochází ke změnám skutečného stavu nemovitosti v terénu. Vlastníci a jiní oprávnění poměrně často nesplní svou zákonem uloženou povinnost, tj. neohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitosti a nepředloží listinu dokládající takovou změnu k zápisu do katastru. Vzniklý zjištěný nesoulad katastrálním úřadem je důvodem pro důsledné ověření skutečností inventarizací a uvedení záznamů v katastru nemovitostí a v účetnictví do reality.

Vzor vnitřní směrnice k inventarizace VÚJ je zpracován podle přílohy k čj. MSMT-33404/2018 – http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/metodicky-pokyn-k-provedeni-inventarizace-majetku-a-zavazku. Vzorovou vnitřní směrnici uvozuje Metodický pokyn, kterým se stanoví zásady k provedení inventarizace majetku a závazků organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Tento pokyn byl publikován dne 22. 11. 2018. Lze mít zato, že v závěru roku 2019 bude MŠMT svůj pokyn aktualizovat.

Poznámka redakce: Vzorovou vnitřní směrnici k provedení inventarizace majetku najdete zde: https://www.dauc.cz/img/pdf_prilohy/smernice.pdf.

Podvojné účetnictví účetních jednotek (§ 1 zákona o účetnictví) musí vycházet z (§ 3 zákona o účetnictví), tj. musí zahrnovat náklady a výnosy do toho účetního období, s nímž věcně a časově souvisejí, a to bez ohledu na přijetí platby nebo zaplacení. Realizaci tohoto principu lze docílit účetními metodami, které stanoví zákon o účetnictví a rozvádí vyhláška č. 410/2009 Sb.

Nejprve je nezbytné si ve vnitřních směrnicích účetní jednotky přesně definovat základní pojmy, a to náklady, výdaje, výnosy a příjmy. Poté lze mezi nimi hledat věcné a časové rozdíly a umožnit jejich přiřazení do účetního období, do kterého spadají.

je úbytek peněžních prostředků, jejich přírůstek. Jedná se tedy o záporný nebo kladný tok peněžních prostředků.

však musí být účelově spojen s vynaložením prostředků v peněžním vyjádření, tzn., nemusí se jednat o tok peněz, ale o úbytek jiných aktiv na určitý výkon nebo činnost. Náklad a výdaj se tedy mohou věcně lišit, například zaplacení pokuty je výdaj (peněžních prostředků), tento výdaj se však nestane nákladem, neboť nevytváří hodnotu, výkon, není účelově vynaložen. Tak vzniká věcný rozdíl. V jiném případě může nastat skutečnost, že výdaj (úbytek peněz) nastane v jiném okamžiku než náklad, tj. spojení s konkrétním účelem – to může předcházet zaplacení peněz, nebo naopak následovat po něm. Vzniká tak časový rozdíl mezi výdajem a nákladem.

znamená přírůstek hodnoty v peněžním vyjádření spojený s realizací určitého výkonu nebo činnosti, zrušení závazku, nemusí však dojít k přijetí peněžních prostředků. Například účetní jednotka může obdržet platbu za způsobenou škodu třetím subjektem, nejedná se však o účelové přiřazení.

Když účetní jednotka provede dokladovou inventarizaci pohledávek a závazků, musí řešit časové rozlišení z minulého účetního období a časové rozlišení patřící do příštích časových období.

Akruální princip se zajišťuje zejména následujícími účetními metodami:

Při inventarizaci účetní jednotka nejprve zkoumá, zda provedla zúčtování pohledávek (nákladů příštích období a příjmů příštích období) do běžného účetního období na vrub příslušných nákladů, resp. byly přijaty platby na bankovní účet.

Pokud se jedná o které mají z minulého účetního období zůstatek (převedeno jako počáteční stav účtu 381-Náklady příštích období), musí se účetní jednotka přesvědčit, jak velký podíl spadá do nákladů běžného účetního období. Náklady příštích období představují platby provedené účetní jednotkou dopředu, obvykle jde o předplatné služeb, zejména nájemné apod. Obvykle účetní jednotka z účtu 381-Náklady příštích období zúčtuje alikvotní podíl za dané účetní období na příslušný nákladový účet.

U nově vzniklých položek představujících platbu v běžném období, která se částečně nebo plně vztahuje na příští období, je nezbytné zkoumat, zda účetní jednotka přesně zná účel, období, na které se platba vztahuje, a částku, kterou uhrazuje (§ 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). Jsou-li všechny faktory známé, účetní jednotka použije účetní metodu časového rozlišení – Náklady příštích období.

Ve smyslu § 22 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se jedná o krátkodobé pohledávky (položka B.II.30).

Metodu časového rozlišení účetní jednotka nepoužije v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou (§ 69 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).

Při správném použití časového rozlišení se jedná o položky daňově účinné. Lze mít na paměti ustanovení pokynu GFŘ č. D-22 k § 23 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), které uvádí, že:

Toto ustanovení dle pokynu č. D-22 však nelze vztáhnout v případech, které se řeší pomocí dohadných položek.

(účet 385) se používají v případě, kdy účetní jednotka poskytne jinému subjektu konkrétní plnění (například užívání vlastních prostor), je tedy znám účel, na určité období dopředu, je tedy znám čas, za konkrétní cenu. V takovém případě má pohledávku. Platba (příjem) nastane v příštích obdobích. Účetní jednotka ve věcné a časové souvislosti zúčtovává příjmy příštích období (účet 385) ve prospěch příslušného výnosového účtu. Tento výnos je ve smyslu výše citovaných ustanovení pokynu GFŘ č. D-22 daňově .

Časové rozlišení podléhá inventarizaci, a to v souladu s § 29 odst. 4 zákona o účetnictví a § 30 odst. 11 zákona o účetnictví, kdy je časové rozlišení považováno za jiná aktiva.

Příjmy příštích období znamenají budoucí kladné toky peněžních prostředků. Pokud se jedná o cizoměnovou pohledávku, pak by měla být k rozvahovému dni přepočítána aktivním kursem ČNB – viz Národní účetní rady I-37 Časové rozlišení a cizí měna a vy­­ká­zány kursové rozdíly do výsledku hospodaření (www.nur.cz).

Při inventarizaci účetní jednotka nejprve zkoumá, zda provedla zúčtování závazků (výnosů příštích období a výdajů příštích období) do běžného účetního období ve prospěch příslušných výnosů, resp. uhradila závazky, tj. poukázala příslušné platby z bankovního účtu.

Pokud se jedná o které mají z minulého účetního období zůstatek (převedeno jako počáteční stav účtu 384-Výnosy příštích období), musí se účetní jednotka přesvědčit, jak velký podíl spadá do výnosů běžného účetního období. Výnosy příštích období představují platby přijaté předem účetní jednotkou, obvykle jde o předplatné služeb, zejména nájemné apod. Obvykle účetní jednotka z účtu 384-Výnosy příštích období zúčtuje alikvotní podíl za dané účetní období na příslušný výnosový účet. V rozvaze se jedná o krátkodobý závazek, který § 32 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. řadí do položky D.III.36.

U nově vzniklých položek představujících přijetí platby v běžném období, která se částečně nebo plně vztahuje na příští období, je nezbytné zkoumat, zda účetní jednotka přesně zná účel, období, na které se platba vztahuje, a částku, kterou obdrží. Jsou-li všechny faktory známé, účetní jednotka použije účetní metodu časového rozlišení – Výnosy příštích období.

Při správném použití časového rozlišení se jedná o položky daňově účinné. Lze mít na paměti ustanovení pokynu GFŘ č. 22 k § 23 odst. 2 zákona o daních z příjmů, které uvádí, že:

(účet 383) se používají v případě, kdy účetní jednotka konzumuje od jiného subjektu konkrétní plnění (například užívání jeho prostor), je tedy znám účel, na určité období dopředu, je tedy znám čas, za konkrétní cenu. V takovém případě má závazek. Platba (výdaj) nastane v příštích obdobích. Účetní jednotka ve věcné a časové souvislosti zúčtovává výdaje příštích období (účet 383, položka D.III.35) na vrub příslušného nákladového účtu. Tento náklad je ve smyslu výše citovaných ustanovení pokynu GFŘ č. D-22 daňově .

Časové rozlišení podléhá inventarizaci, a to v souladu s § 29 odst. 4 zákona o účetnictví a § 30 odst. 11 zákona o účetnictví, kdy je časové rozlišení považováno za jiná pasiva.

Výdaje příštích období znamenají budoucí záporné toky peněžních prostředků. Pokud se jedná o cizoměnový závazek, pak by měl být k rozvahovému dni přepočítán aktivním kursem ČNB – viz Národní účetní rady I-37 Časové rozlišení a cizí měna a vykázány kursové rozdíly do výsledku hospodaření (www.nur.cz).

Při dokladové inventarizaci účetní jednotka zkoumá, zda zúčtovala všechny dohadné položky z účtu 388-Dohadné účty aktivní, které v závěru minulého účetního období takto časově rozlišovala ve prospěch výnosů. Mohlo jít zejména o vyúčtování výnosů z pojistného plnění, které účetní jednotka musela kvalifikovaně odhadnout, neboť pojišťovna plnění sice přiznala, nikoliv však jeho přesnou částku. Účet 388 se používá při zúčtování transferů, které jsou přiděleny na více účetních období, a k rozvahovému dni účetní jednotka odhaduje výši čerpání transferu.

Dále účetní jednotka při inventarizaci ověří, zda v novém účetním období obdržela všechny nevyfakturované dodávky, resp. příslušné doklady k nim. Opět mohla v minulém účetním období řešit úplnost účetních zápisů, zahrnutí nákladů do účetního období, s nímž věcně a časově souvisí, formou dohadných účtů pasivních. Nevyfakturované dodávky (účet 389-Dohadné účty pasivní) se používá obvykle v případě nevyúčtovaných služeb dodavatelem, anebo nevyúčtovaných, ale přijatých zásob či dlouhodobého majetku.

Účet 389 se používá také při účtování o transferech, které jsou přiděleny na více účetních období a účetní jednotka k rozvahovému dni odhaduje výši nákladu a závazku vůči poskytovateli transferu.

Dohadné položky se využívají v takovém případě, kdy účetní jednotka sice zná účel, kterého se týkají, zná také období, obvykle to bývá běžné účetní období, nikoliv však přesnou částku. Ta se odhaduje na základě různých měřidel, smluv a dalších dokumentů, předchozích zkušeností, apod.

Dohadné položky aktivní se soustavně účtují s výnosem, který je daňově . Daňovým nákladem jsou také přijaté výkony, které účetní jednotka časově přiřazuje do příslušného účetního období pomocí účtu 389-Dohadné účty pasivní.

Pokyn GFŘ č. D-22 stanoví k § 23 odst. 2: „Účtování o dohadných položkách a o rozdílech z tohoto vyplývajících je součástí výsledků hospodaření v těch účetních obdobích, ve kterých je o těchto částkách účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví.“

Je potřeba si tedy uvědomit, že pokud účetní jednotka například v roce 1 zaúčtuje nevyfakturovanou dodávku plynu v odhadnuté částce 25 000 Kč, bude to účetní i daňový náklad roku 1. V následujícím účetním období, kdy účetní jednotka obdrží reálnou fakturu například na částku 22 000 Kč, projeví se rozdíl (v daném příkladě – 3 000 Kč) jako daňově položka (v daném případě dojde ke zvýšení daňového základu o 3 000 Kč).

Dohadné účty aktivní se dle § 22 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zahrnují do položky B.II.32 a jsou tak považovány za krátkodobé pohledávky, dohadné účty pasivní se dle § 32 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zahrnují do položky D.III.37 a jsou tak považovány za krátkodobé závazky.

Vyjadřuje-li dohadná položka odhadnutou výši cizoměnového závazku nebo pohledávky (cizoměnová dohadná položka), odhaduje se její výše v příslušné cizí měně, nikoli v Kč. Bližší postupy viz národní účetní rady I 18 – Dohadné položky v cizí měně (www.nur.cz)

Inventarizací účetní jednotka ověřuje stav veškerého majetku a veškerých závazků. Rezervy jsou současné závazky, které mohou, ale nemusí, v budoucnu vyvolat výdaj ve výši, které účetní jednotka stanovuje odhadem. Rezervy tedy ve smyslu zákona o účetnictví spadají do povinnosti inventarizace, a to i z toho důvodu, že je lze zahrnout mezi jiná pasiva (§ 29 odst. 4 zákona o účetnictví a § 30 odst. 12 zákona o účetnictví).

Český účetní standard č. 705 – Rezervy uvádí, že rezerva se vytváří v případě, že v běžném účetním období nastane skutečnost, jejímž pravděpodobným následkem je významné zvýšení nákladů účetní jednotky v budoucích účetních obdobích (riziko), a to k okamžiku zjištění této skutečnosti účetní jednotkou.

Účetní jednotka tedy při uzávěrkových pracích ověří výši dosavadních rezerv a zváží potřebu tvorby dalších rezerv. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek (§ 67 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).

Tvorbou rezervy dochází ke snížení výsledku hospodaření běžného účetního období při předpokládaném snížení dopadu do výsledku hospodaření budoucích účetních období, ve kterých dochází k následku rizika, v jehož souvislosti byla rezerva tvořena, a proto je rezerva k danému účelu použita. O použití rezervy se účtuje v okamžiku vzniku dluhu vyplývajícího ze skutečného následku rizika.

Pokud k předpokládanému následku rizika nedojde, rezerva se zruší pro nepotřebnost. O zrušení rezervy se účtuje v okamžiku, kdy pominou důvody, pro které byla vytvořena. Pokud účetní jednotka zjistí nezbytnost zvýšení rezervy, tuto rezervu navýší. V případě, že účetní jednotka zjistí nezbytnost snížení rezervy, učiní tak.

Rezervy se vytvářejí na vrub nákladů, čerpají se a ruší ve prospěch nákladů. Je tedy nezbytné posoudit nejen vliv na účetní výsledek hospodaření, ale také na daňový základ. Tzv. jsou ty, které zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“), akceptuje při splnění stanovených podmínek.

již není tak častým úkazem účetních jednotek, a to proto, že účetní jednotce vzniká při její tvorbě zároveň povinnost převést na samostatný účet v bance peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání (§ 7 odst. 4 zákona o rezervách). Účetní jednotka také musí prokázat vlastnické právo k hmotnému majetku, případně být pachtýřem tohoto hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu (a zároveň se musí písemně k opravám tohoto majetku zavázat).

Účetní jednotka také musí zásadně rozlišit opravy a technické zhodnocení, případně údržbu. Tvorba rezervy je možná pouze na opravy.

se rozumí u dlouhodobého nehmotného majetku (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). Zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění vyšší než 60 000 Kč, a to při splnění definice dlouhodobého nehmotného majetku, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.

Technickým zhodnocením se rozumí u dlouhodobého hmotného majetku (§ 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) zásahy do dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady převýší 40 000 Kč. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.

Na rozdíl od toho § 55 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. uvádí, že: Přitom uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému znehodnocení.

Citované ustanovení vyhlášky také uvádí, že:

Přesto, že jsme si definovali, co je opravou, ještě je nezbytné vzít v úvahu ustanovení § 7 odst. 3 zákona o rezervách, který zakazuje vytvářet rezervu tehdy:

Rezervu na opravy lze tvořit na hmotný majetek zařazený nejméně ve 2. odpisové skupině. V každém případě je nezbytné rezervu tvořit více než jedno zdaňovací období (§ 7 odst. 8 zákona o rezervách).

Mezi zákonné rezervy se řadí ve smyslu § 9 zákona o rezervách . Takovouto rezervu však mohou tvořit na vrub daňových nákladů pouze poplatníci, kteří jsou podle zákona č. 289//1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, povinni provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. I k této rezervě musí účetní jednotka deponovat peněžní prostředky na samostatném bankovním účtu.

Povinnost deponování peněžních prostředků jako podmínka daňové uznatelnosti nákladů na tvorbu rezervy se týká dále , a (§ 10 zákona o rezervách).

je účetní rezervou, zatím žádná zákonná úprava nenařizuje účetním jednotkám, aby takovou rezervu pro svoje za­městnance vytvářely. Pokud účetní jednotka platí nadstandardní důchodové zabezpečení svým zaměstnancům, anebo je připojišťuje k penzijnímu zabezpečení,pak využívá nákladové účty (528-Ostatní sociální náklady), které mají nedaňový charakter, tudíž je účetní jednotka při výpočtu základu daně z příjmů připočítává k účetnímu výsledku hospodaření. S tvorbou rezervy na důchody a podobné závazky se lze setkat u podniků se zahraničním majitelem, anebo patřící do konsolidačního celku, kde mateřská firma je zahraniční osobou.

Mezi patří zejména rezerva na záruční opravy, která plyne účetní jednotce z povinnosti zabezpečit záruční opravu nebo výměnu zboží nebo prodaných výrobků. V případě výrazných změn v rozsahu činnosti účetní jednotky nebo při její reorganizaci se obvykle vytváří Tato rezerva má zabezpečit dostatek zdrojů například na odstupné při dání výpovědi zaměstnancům, kteří budou nuceni ukončit pracovní poměr z organizačních či jiných důvodů vzniklých na straně zaměstnavatele. Účetní jednotka také může vytvářet a to podle § 222 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pouze v případě skončení pracovního poměru. Obvyklé u účetních jednotek je také vytvářet

Účetní závěrka pro vybrané účetní jednotky 2019 - 2. část

Účetní závěrka pro vybrané účetní jednotky 2019 - dokončení